indicke-konopi

konopí

2011-06-20T06:07:00.000-07:00

V USA se rozšířilo užívání konopí k navozování euforických stavů ve velké míře na poč. 19. stol, v době přílivu mexických dělníků. Odtud se tento zvyk rozšířil do Evropy. Začaly se vyvíjet značně rozdílné názory na tuto drogu – většinou však chybí hlubší znalosti problému. Debaty o osudu konopí se zatím bohužel neubírají ke konkrétním výsledkům; nejprve je třeba překonat politické a sociální problémy, byrokratický přístup k řešení a špatnou informovanost. Jasné však je, že ať bude vítězit represe, nebo legalizace, lidé budou užívat konopí i nadále.

KONOPÍ JAKO DROGA

Drogy se vyrábějí z konopí už od počátků jeho pěstování. Jejich užívání bylo spjato s různými náboženskými nebo lékařskými rituály (psychotropní účinek má v léčení nemocí nezastupitelnou úlohu). Kromě toho se konopí užívá samozřejmě pro navození příjemných stavů, zlepšení nálady, pro obveselení či zintenzivnění pocitů.
Hlavní psychoaktivní látkou v konopí je THC, obsažené v pryskyřici (která se zřejmě tvoří jako ochranná substance) neoplodněného pestíkovitého květenství. THC je zkratka pro 3,4 transdelta-1-tetrahydrocannabinol (strukturní vzorec viz. přílohy) z rodu 21-uhlíkatých cannabinoidů. Těch existuje kolem 60, ale pouze THC je výrazně psychoaktivní. THC na vzduchu degraduje - přeměňuje se na méně účinné cannabinoidy. Snahy o laboratorní výrobu THC vedly k poměrně drahým a v lékařství dosti nepraktickým preparátům s obchodním názvem Marinol®.
Drogy vyráběné z konopí mají všechny v základu zhruba stejný účinek, avšak síla prožitku záleží na množství požitých účinných látek. Zkušení kuřáci umějí rozeznávat mezi různými stavy (podobně jako dlouholetý milovník piva dokáže do určité míry rozlišit jednotlivé značky). Zážitek však nezávisí jen na droze, ale na samotném uživateli – stavy jsou závislé na jeho psychickém rozpoložení. Zjednodušeně lze říci, že kouření v dobré náladě tuto náladu ještě umocňuje, ve špatné se mohou dostavit návaly depresí a úzkosti. Záleží ale i na prostředí a samozřejmě na podvědomých událostech.
Drogy se vyrábí několika způsoby, čímž vznikají specifické druhy se svou tradicí a silou účinku. Nejrozšířenější je bezesporu
• marihuana (slangově: ganja, tráva, kif, bhang, marjánka...). Vyrábí se z květů samičích rostlin (palic). Ty totiž obsahují nejvíce pryskyřice obsahující THC. Výsledná droga není ničím jiným než směsí palic, semen a lístků z konopí. Vyznačuje se charakteristickým silným pachem. Při některých procedurách se tato směs (pokud je bohatá na pryskyřici) ještě navíc dá na několik dnů stlačit. Dochází k chemickým změnám, které se příznivě odrazí v kvalitě drogy. Marihuana se nejčastěji kouří společně s tabákem z cigarety zvané joint.
• hašiš (slang.: charas, šit, čokoláda). Hašiš se vyrábí výhradně z konopné pryskyřice a to především z rostlin k. indického, nejbohatšího na THC. Pro srovnání – hašiš je zhruba 8x silnější než ekvivalentní množství marihuany.
• haš olej. Tato nepříliš častá forma drogy se vyrábí úpravou hašiše. Haš olej je neobyčejně silný (2-3x než hašiš) a již několik kapek přidaných do cigarety působí velmi silně.
• ostatní formy. Výše zmíněné drogy jsou ty hlavní, vyrábějí se ale také různé odvary, používané pro přípravu pokrmů. Účinek konopí přijatého trávicím ústrojím je poněkud odlišný a tento způsob aplikace není v naší zemi příliš rozšířen, ačkoliv má své nesporné výhody (neničí plíce, délka působení drogy je výrazně delší). Nevýhodou je však pro mnohé potřeba velkého množství konopí pro "vaření" a delší doba do nástupu prvních náznaků změněného vnímaní. Objektivní nebezpečí představuje možnost předávkování, protože konzument nemůže odhadnout dávku tak přesně jako při kouření.

DĚJINY KONOPÍ A JEHO VYUŽITÍ

2011-05-26T00:19:00.000-07:00

Motto:
...pánové Opium, Hašiš a Víno přijdou k městu, jehož brány jsou zamčené. Alkohol začne řvát a bušit do dveří. Opium říká: „Tak si tady sedněme pod strom, kde budeme spát až do rána.“ Konopí na to: „Co se rozčilujete, pojďte, vlezeme tam klíčovou dírkou!“

KAPITOLA I.
Konopí rumištní je nejmenší, má nejnižší obsah THC a není proto užíváno k pěstitelským účelům. Vyskytuje se jako plevel po celém světě kromě subarktických a arktických oblastí. (Mapa výskytu konopí se nachází v přílohách).

Díky halucinogenním účinkům bylo konopí používáno při šamanských rituálech. Během 15. století tento zvyk začal pomalu mizet v důsledku kolonizačních výprav. Do Evropy přinesl konopí zřejmě kočovný kmen Skythů v 3. stol. př. n. l.
Léčivých vlastností konopí se užívalo k léčbě mnoha nemocí - malárii, zácpě, chronickým bolestem, ženským nemocím, malomocenství, poruch trávení a vyměšování, nechutenství, nespavosti, černému kašli, bolestem uší, úplavici. V kolika případech mělo konopí opravdu zásluhu na vyléčení je sporné, nicméně jako lék jiných nemocí se dá s výbornými výsledky použít i v současnosti.
K náboženským účelům se konopí nejvíce používalo v Tibetu (na rozdíl od Evropy). Jako jinde, i tady se později rozšířilo jak v lékařství, tak jako rekreační droga. Konopí je v Himalájích spjato se životy tamějších lidí tak, jako např. alkohol v euroamerické civilizaci.

PŘEDMLUVA

2011-05-09T00:57:00.000-07:00

Práci, kterou právě začínáte číst, jsem původně zamýšlel napsat jako učebnici nebo jakýsi rozsáhlejší informační materiál o konopí. Po několika rozhodováních jsem došel k názoru, že takové dílo by nebylo takřka ničím novým; kdo si informace o této rostlině sehnat chce, neměl by to být velký problém. Literatura zde existuje, ačkoliv situace není ideální (za věrohodné autory považuji několik málo osob - publicistu J. X. Doležala, MUDr. Jiřího Presla z nadace Drop-In a jiné skutečné odborníky). Bohužel je zde řada lidí, kteří nemají potřebné informace a zkušenosti k napsání jasné, pravdivé a srozumitelné knihy, ale přesto tak činí. Podle mého názoru je zkreslování informací, roznášení lží či polopravd velmi nebezpečným jevem, především pak pro mladé lidi, kteří si své názory (jež si ponesou celý život) teprve tvoří.
Rozhodl jsem se vypracovat teoretickou část na základě praktické - tedy výzkumu mínění mladých lidí o konopí. Takovou, aby se zaměřovala na ty oblasti, kde je informovanost na špatné úrovni. Chci zdůraznit, že v žádném případě nechci, aby má práce někoho ovlivňovala ve smyslu navádění k užívání drog. Pokusím se vytvořit originální dílo, které bude spojovat některé důležité oblasti (historie, právní situace, konopí jako rostlina, konopí jako droga apod.) s důrazem na méně známá fakta a poznatky.
K napsání této práce mě inspiroval fakt, že ačkoliv marihuana je droga mezi mladými lidmi nepopiratelně velmi populární (mnohem méně často je i stejnou silou odsuzována), myslím, že tito lidé nemají o „trávě“ dostatek objektivních informací. To však platí pro všechny drogy, od tabáku přes alkohol, LSD, pervitin až po heroin. Nebudu zastírat, že celá práce je napsána v optimistickém duchu. Vypovídá spíše o užitečnosti marihuany. Myslím ale, že se přesto nejedná o jednostranné, zaujaté dílo.

DĚJINY KONOPÍ A JEHO VYUŽITÍ

2011-03-08T08:03:00.000-08:00

Konopí provází člověka zřejmě už 10 000 let - tedy od dob prvního zemědělství ve starém světě. Již tehdy lidé uměli lidé připravit z konopí olej (resp. z jeho semen), pevná vlákna a samozřejmě také drogy. Konopí se rovněž používalo v lidovém lékařství, nyní má svou roli i v lékařství moderním. Zajímavé je, že konopí zřejmě stálo u zrodu první náboženské víry v důsledku jeho extatických účinků a duchovních prožitků. Není divu, že rostlina tak všestranného využití se brzy rozšířila z Asie do celého světa.
Podívejme se nyní trochu podrobněji na využití konopí různými národy v průběhu dějin. První hmatatelné důkazy najdeme v Číně - archeologové zde objevili zbytky konopných vláken staré přes 6000 let. Tyto konopné produkty byly nalezeny také v Tchaj-wanu a Turkestánu. V Egyptě se vyráběly z konopných vláken tkaniny, sloužící pro výrobu oblečení určeného zemřelým.

základní informace o konopí

2010-05-07T06:32:00.000-07:00

BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ, CHARAKTERISTIKA, VÝSKYT

Klasifikace konopí je poněkud problematická. Ačkoliv všichni se shodnou na tom, že patří do čeledi konopovité (Cannabaceae) a rodu konopí (Cannabis L.), odborníci považují za nejednoznačné určení druhů. Panují dva hlavní názory, z nichž první (rozšířenější) říká, že existují 3 druhy konopí:
• Konopí seté (Cannabis sativa L.),
• Konopí indické (Cannabis indica) a
• Konopí rumištní (Cannabis ruderalis).
Druhý vychází z velké variability konopí. Potom je jediným druhem konopí seté a
k. indické a rumištní jsou jeho dva poddruhy.
V každém případě se vyjmenované druhy liší vzhledem a obsahem hlavní účinné látky – THC (tetrahydrocannabinol).
Konopí seté je jednoletá, dvoudomá bylina. Pochází z Indie a je to pravděpodobně nejstarší rostlina pěstovaná pro psychotropní účinky. Dorůstá délky obyčejně 2m, ale jsou hlášeny až 6m jedinci. Samčí rostlina je slabší, po opylování hyne a obsahuje také méně THC. Samičí rostlina je podsaditější a listnatější. Její větší obsah THC je dán vylučováním pryskyřice s touto látkou. Listy jsou paprskovitě uspořádané, mají 3 – 15 čárkovitě kopinatých, pilovitých lístků. Obvykle měří 1,5 x 8 cm. Prašníkovité okvětí je latnaté, pestíkovité úžlabní. Drobné květy mají jen nepatrné okvětí. Květy jsou nejčastěji zelené, ale mohou být i nažloutlé či nafialovělé. Plodem jsou nahnědlé nažky v tvrdém listenci. Semeno má rozměry 2x4 mm, je elipsovitého tvaru.
Konopí indické je menšího vzrůstu (obvykle 1,5 m) a kónického tvaru. Roste volně např. v okolí Kandaháru (Afgánistán), ale i jinde a má ze všech druhů nejvyšší obsah THC.

2010-04-27T08:12:00.000-07:00

Tabulka 25:
Zkušenostní úrovně darebáků

Úroveň Zloděj/Bard Životních kostek (k6)
1 0 1
2 1,250 2
3 2,500 3
4 5,000 4
5 10,000 5
6 20,000 6
7 40,000 7
8 70,000 8
9 110,000 9
10 160,000 10
11 220,000 10+2
12 440,000 10+4
13 660,000 10+6
14 880,000 10+8
15 1,100,000 10+10
16 1,320,000 10+12
17 1,540,000 10+14
18 1,760,000 10+16
19 1,980,000 10+18
20 2,200,000 10+20

Zloděj

Minimální atribut: Obratnost 9
Primární požadavek: Obratnost
Povolené rasy: Všechny

Zloději jsou všech velikostí a tvarů, připraveni vybrat bohatství země co nejlehčím způsobem.
Profese zloděje není ctihodná, ale není ani úplně bezectná. Mnoho známých lidových hrdinů byli tak trochu zlodějského založení -- Reynard Fox, Robin Goodfellow, a Ali Baba pro příklad. V nejlepším případě je zloděj romantický hrdina poháněný šlechetným účelem, ale je to tak trochu nad jeho síly. Taková osoba se může opravdu snažit o dobro, ale někdy prostě nedokáže odolat pokušení.

Zlodějův nejdůležitější atribut je obratnost, musí jí mít minimálně 9- Zatímco vysoká čísla u ostatních atributů (především inteligence) se docela hodí, nejsou nutné. Zloděj může mít jakékoli přesvědčení kromě zákonného dobra. Mnoho z nich je alespoň částečně neutrální.
Zloděj s obratností 16 nebo výše získává bonus 10% ke všem zkušenostem, které získá.
Zloději mají výběr zbraní omezený. Většinu svého času trávili cvičením zlodějského řemesla. Povolené zbraně jsou obušky, dýky, šipky, ruční (lehké) kuše, nože, lasa, krátké luky, praky, široké, dlouhé a krátké meče nebo hole. Zloděj může nosit koženou, prošívanou, okovanou prošívanou nebo elfí kroužkovou zbroj. Pokud nosí jinou zbroj než koženou, jeho dovednosti mají postih (viz tabulka 29).
Pro určení základních hodnot dovedností začni s hodnotami z Tabulky 26. K těmto základním hodnotám přidej (nebo uber) modifikátory za rasu, obratnost a oblečené brnění (Tabulky 27, 28 a 29).
Tyto hodnoty neodrážejí zlodějovu snahu o zlepšení svých dovedností. Všichni zloději na první úrovni dostávají 60 bodů, které si mohou rozdělit mezi svými dovednostmi. K žádné dovednosti nemůže být dodáno více než 30 bodů. Jinak si může hráč rozdělit body jak chce.
Pokaždé, když zloděj povýší o úroveň, dostává dalších třicet bodů. K jednotlivé dovednosti se nemůže dát více než 15 bodů za úroveň a žádná dovednost nesmí přesáhnout 96 procent včetně úprav za obratnost, rasu a brnění. Jako volitelné pravidlo může PJ vyžadovat, že určitá část bodů se použije na vylepšení dovedností, které zloděj během dobrodružství použil.

2010-03-16T05:16:00.000-07:00

2008-08-11T03:48:00.000-07:00

...CE!
Připravte věnce je tu člen eminence
Tahle seqvence je v rukou šílence
Přichází jeho šance když uslyší gramce
S mikrofónem na podiu jako Hašek v brance
Je podivná existence přesto 100 procentní Hip Hop
Kvality garance žádnej šit wod wietnamce
Jeho tendence je tvorba konkurence
né zájemce dostat se do blázince ce ce ce
Jeho styl je akce neuspí tě jako Somálce moucha tse tse
Rapuje bez licence žádný finance v peněžence
De wo milence né wo nadržence v seznamce
Při myšlence wo dívence w podprsence
Přichází erekce jeho nadřence ejakuace
Jen pro zvláštní výherce při výstupu čeká ovace
Aplaus mu chutná jak w jogurtu kusy ovoce
Už ho bolí palice jak furt říká ce ce ce ce
podej se lyrice co překračuje hranice
Zkrat klasickej případ repu ulice
bránim se častým utokům disko inkvizice
jako Hus z Kostnice budu posílat pohlednice
tolik výrazů na ce nenajdeš ani v rubrice
budu repovat do doby než mi exnou plíce
vod chvíle co sem vypad ze školní lavice
nakopávam prdele jako nukleární hlavice
mam dojem že dost dlužim týhle republice
pro nahrávací studia sem nejlepší investice
vědomosti čerpam přímo ze studnice
lepim střepy text zatim vypadá jako rozbitá sklenice
zasvětim tě do praktik jako děvka panice
nepropadej panice nejsem z radikální pravice
slovní štvanice za slova končíce ice
nevim proč ale rád navazuju na tradice
tohle sice vypadá jako slovní střelnice
ale sme vobyčejná čtveřice ne pistolnice
nelíbí se ti náš styl sepisuj si petice
na tebe serem polib nám zadnice
nevinikam v matice vovládam číslice
jenom proto abych věděl kolik dávam do prkenice
mam ambice muzikou vydělávat tisíce
ne makat zadarmo jako číšnice v zaplivaný putice
Projektil zástupce zkurvený generace
přinášim poselství jako zahraniční delegace
moje agitace další nářezová prezentace
divil bych se dybys chytil všechny asociace
chci abys hodnotil vychytaný slovní kombinace
informace podaný formou zrychlený recitace
to je demonstrace mentální síli už nechci
bejt ani chvíli pouhým účastníkem konzumace
sem to nejlepší z týhle západní kompilace
slovní variace přináší soupeřům komplikace
vytěžim maximum z týhle podělaný situace
hip hop je pro mě vobdoba sexuální stimulace
plzeňská formace lepší než reprezentace
jakkoli přehnaně zní tahle interpretace
žádná improvizace tak vychutnávej vibrace
děj není patrnej ani z výrazný gestikulace
mý rými vyvolávaj myšlenkový detonace
bez špekulace nejsem studiová dekorace
změněná intonace proč zrovna slova na ce
jednoduše je to chvilková specializace
seru na boj ve jménu legalizace THC
i bez drog je možná kvalitní realizace
tenhle part byl jen malý množství inspirace
hádej co příde teď přece rezignace
Divokej západ teď překračují hranice
výrazy na ice, další slova do pranice
tahám je z hlavy, kámo, nepadají z měsíce
je ti horko, osvěží tě jako pivko z lednice
naše ambice, proto je tu tahle kompozice
je tu Plzeň a mý rodný město Domažlice
změna myšlenky na rým, krášlíme ulice
HIP HOP a GRAFFITI jsou řešením týhle rovnice
máme svůj styl, nepodléháme panice
nemáme strach z nácků, co zvedají pravice
spravedlnost není, kam se jen poděla justice
samá diskriminace, vždyť život není střelnice
v týhletý rubrice já nevyhnu se kritice
rasismus je trestnej čin, tak fašos, směr věznice
i když nejsem žádná hvězda, nejsem žádná stálice
za tenhle komentář slušel by mi klidně Pulitzer
je těžká věc prosadit se v týhle muzice
jen já a moje krů jsme ta správná investice
přichází poslední rým, má cílová stanice
tak dejte ruce nad hlavu lidi v Český republice!!!

2008-08-07T06:09:00.000-07:00

Mlať skinheada do hlavy
Jdu si takhle ulicí koukam co se děje
vůbec nic mě netrápí v těle THC mě hřeje
walkman hraje hudba proniká do mý hlavy
pohodovej rytmus sleduju tady ty davy
lidíííí co wokolo me chodííí
nic nevidíííí co si myslim nepochopííííí
takže s chutí budu v klidu žádný depky
to sem si myslel než sem potkal holý lebky
Posranej nácek přímo do vočí mu civim
Posranej nácek ptá se čemu se já divim
Posranej nácek má pevný boty bombra
Posranej nácek v křížovce wopak dobra
Takovýho wobra potkat není radno
Rozbitýmu xichtu nikdy neunikneš snadno
Ale já na něj seru radši únikovou cestu volim
Plešatejch zmrdů tak těch se já fakt bojim
Ref: Mlať skinheada do hlavy (4)
Tak pocem skíííne ty si mi ale kus
Vola tak hola hej dohola si vlasy dej
Nečekej a už bombra zapínej
Kanady a maskáče nezapomínej
V těch si přeci zlej to je to co si chtěl
Ukázat všem že si nikdy na víc neměl
Tak nech mě bejt tak nech me bejt
Z idiotů jako seš ty chce se mi blejt
Já ti seru na ňákou bílou sílu
Vidim jinak beru lidi co sou v míru
Radši ubalim špek ve víru myšlenek
Než nutit někoho aby si na kolena klek
Posranej nácek má strach když sám je
Posranej nácek radši do držky mu dáme
Posranej nácek prázdná hlava velký svaly
Posranej nácek parazit mezi námi
REF: Mlať skinheada do hlavy (4)
Nácku seru na tebe i na tvou tlustou mámu
Já se domů vracim k ránu pálim špeky mrdam vlaky
Seš proti radši vem saky paky a táhni
Seš womezenej retard tak do svědomí sáhni
swině, kryple, plešoune zmrdanej
Si myslíš že si nej rasově čistej ha
nebuď směšnej co je na tom
když je někdo teplej, černej, nebo zhulenej, hej ?
Poď blíže dám ti tagga na záda v podobě hákovýho kříže
chcípneš v díře za to že mlátííš lidi kvůli víře
wo čistotě rasy asi si z prasete máš stejně krásy
prohrál si už nás to nebaví 21 století
pro nácky prokletí tohle smetí za mříže poletí
moje pěst vyletí na tvuj xicht doletí
Posranej nácek je ten největší toy
Posranej nácek už dávno prohrál svůj boj
REF: Mlať skinheada do hlavy
Zařvi si to je toy Držku mu rozbý
S takovym náckem nesmíš se srát
Napal ho pěstí k zemi ho dobý
Přišla ta chvíle tak začni se prát

2008-08-01T12:34:00.000-07:00

V rytmu THC
Když T.H.C. v krvi koluje
Nastupuje halucinace mozek nechce do práce
Vibrace po těle jak tě ten špek zhuluje
Špatná orientace Zmatenost se dostavuje
nevíš kam nač Proč s kým zač kudy kam
mam jít s nim, sám nebo radši jointa dám
skunky nastříhám hašiš nahřívám
tabák přimíchám to si dám to vám povídám
po pár po pár po pár po pár šlukách
pošli tu larvu dál sám by si to neutáh
ach všude prach ten model je vrah
situace horší než na newyorský burze krach
ten pocit pocit nezapomenutelnej
ten je nej sem rád když je mi hej
taky s náma dej a budeš veselej
nalož plnej kotel a pak se měj
2 x ref: Když cejtim thc je to jako sen jako sen
tak si dej tak si klidně dej
jedu v rytmu thc a začínam se houpat
pojedu rým dokud mi dým z huby bude stoupat
hulim majk jako by to byl brutální špek
je mi celkem ukradenej následek na venek
se můžu spolehnout musíš se mnou plout
tak si dej ještě jeden čoud ať se můžem hnout
prvotřídní cannabis působí na muj mozek jako lis
dam šota tobě pak ty mě to je kompromis
dokud nezapečeš pojedem v tomhle rytmu
nahoď slovo uvidíš že se okamžitě chytnu
dyž mam jointa v hubě pak pořádně žiju
moje tahy většinou končí skoro v deliriu
na zákony chčiju klidně budu renegát
mě de vo to abych moch špeka dát a dalších
padesát dokud budu moc na svých nohách stát
nemůžeš mi brát to co mám strašně rád!!!
2 x ref:
Tak si klidně dej ty co nechtěj na ty ser
Budˇv pohodě na lehkou váhu všechno ber
Buď rád že žiješ naplno si život užívej
A kecy wod nehulících klidně přehlížej
a co zákony A co paragrafy
Když zakazujou mrskat sou to hloupý krafy
nepomůžou grafy woni newí jak to chodí
atˇto zkusí neopustí ať nás nechaj my sme mladý hraví
kurva konopí nás baví víc než maso kraví
je to ale nezajímá woni sou tady ty pravý
co rozhodujou co smíš a co ne
likvidace zbytečná my se radši zhůlíme!!

2008-07-30T02:31:00.000-07:00

V jaterní tkáni bývá u alkoholiků zvýšený obsah železitého pigmentu.
Prognóza alkoholické cirhózy je obecně lepší než u posthepatitických cirhóz. Základním předpokladem je přísné dodržení abstinence. 5-leté přežití se při dodržování abstinence zvyšuje z 40% (při jejím porušování) na 50-75%. Příčinou úmrtí bývá nejčastěji jaterní selhání, krvácení do zažívacího traktu, rozvoj hepatocelulárního karcinomu, infekční komplikace.
Další důležitou součástí léčby je krom abstinence úprava malnutrice, karence bílkovin, vitamínů (B1, B12, k. listová) a minerálů a péče o psychický stav pacienta. Podáváme hepatoprotektiva. Jaterní transplantace je indikována u pacientů s prokázanou více jak půlroční abstinencí ve věku pod 60 let. Nezbytné je sledování nemocného v poradně pro alkoholismus a jiné toxikománie
Všichni nemocní s jaterním poškozením by měli být vyšetřeni a pravidelně sledováni hepatologem v úzké spolupráci s praktickým lékařem, zvláště pro nutnost ověřovat skutečný přístup nemocného k abstinenci od alkoholu. Pracovní schopnost je určena fyzickým zatížením při práci a pokročilostí jaterní cirhózy. V praxi se často kombinuje nezpůsobilost k práci z důvodu opilosti spolu s organickým postižením jater.
Nemocní s akutním poškozením jater alkoholem včetně dekompenzovaných stádií jaterní cirhózy mají být hospitalizovaní na interních odděleních nemocnic.

2008-07-17T21:19:00.000-07:00

2008-07-08T04:40:00.000-07:00

Diagnóza alkoholické jaterní cirhózy je založená na přesné anamnéze, laboratorním, zobrazovacím a bioptickém vyšetření.
Laboratorní hodnoty mohou kolísat dle aktivity onemocnění:
• Alkohol v krvi (ranní hodnoty zvýšené v 10-33%)
• Zvýšení GMT, ALT, AST
• Poměr AST:ALT větší než 2
• Zvýšený bilirubin v séru (lehce)
• Zvýšení IgA, hypalbuminémie
• Často zvýšeny: kyselina močová, cholesterol, triacylglyceroly
• Makrocytóza v krevním obraze
• Prodloužení protrombinového času
Alkoholickou etiologii může podporovat nález zvýšené hodnoty GMT (zejména s poklesem při abstinenci), makrocytózy a nižší hodnoty magnézia, nelze se ovšem na ně spolehnout. Důležitým pomocným vyšetřením jsou zobrazovací metody (ultrasonografie, CT) a endoskopické vyšetření s možností průkazu portální hypertenze. Diagnóza jaterní cirhózy je založena na histologickém hodnocení bioptického vzorku. Histologický obraz není opět specifický, etylickou etiologii podporuje nález mikronodulární cirhózy, který může v konečném stadiu přejít do nespecifické makronodulární formy se svráštěním jater.

2008-06-23T00:58:00.000-07:00

Léčba:krom abstinence je v léčbě důležité zabezpečení správné dostatečné realimentace pacientů. Doporučuje se vysokobílkovinná dieta (1,5g/kg váhy), zejména s vysokým obsahem větvených aminokyselin, včetně substituce vitaminů (B, C, K). Nutná je úprava vodního a minerálového hospodářství. V těžších stavech se podávají kortikoidy, jejich účinek je ovšem nejistý. Podávání kortikoidů u pacientů s projevy portosystémové encefalopatie bez gastrointestinálního krvácení je spojeno s poklesem krátkodobé mortality. Efekt léčby u pacientů bez encefalopatie nebo s krvácením do zažívacího traktu je sporný (4).
1) Alkoholická jaterní cirhóza
Jaterní cirhóza představuje konečné ireverzibilní stádium jaterního onemocnění. Jak již bylo řečeno, nerozvine se u všech alkoholiků. Riziko vzniku jaterní cirhózy stoupá s délkou a s množstvím zkonzumovaného alkoholu. Cirhotická přestavba se průměrně rozvíjí asi po 10 až 15 letech pravidelného užívání alkoholu. Při intenzivním pití se cirhóza rozvine již během 1 až 2 let.
Klinicky může onemocnění probíhat řadu let asymptomaticky, v 10-20% bývá zjištěna až při sekci. Často se setkáváme s nespecifickými celkovými a gastrointestinálními obtížemi. Mnohdy se první projevy objeví v souvislosti s dekompenzací cirhózy ikterem, ascitem, krvácivými projevy, včetně krvácení do zažívacího traktu nebo portosystémovou encefalopatií.
V objektivním nálezu pozorujeme špatnou výživu pacienta, kožní změny, někdy s projevy hypovitaminóz (beri-beri, pelagra, skorbut), zjišťujeme hepatomegalii s menší splenomegalií, včetně projevů portální hypertenze.

2008-06-19T02:56:00.000-07:00

1. anamnéza (včetně objektivní anamnézy od příbuzných)
2 .laboratorní nález: - zvýšení hodnot GMT, AST, ALP, bilirubinu
- snížení hodnot urey, kalia, albuminu
- zvýšení hladiny lipidů, kyseliny močové
- makrocytární anemie, leukocytóza, trombocytopénie
- prodloužení INR (s malou reakcí na vitamin K)
- zvýšení hodnot alfa-fetoproteinu (do trojnásobku normy)
3. ultrasonografie: obraz jaterní steatózy
4. histologie: - základní alkoholická léze
- změny hepatocytů (balónová degenerace, nekrózy, Malloryho hyalin,
obrovské mitochondrie)
- zánětlivý infiltrát – hlavně z neutrofilů
- sklerozující hyalinní nekróza
- časná a konstantní fibrotizace
Nekróza buněk a centrizónální hypoxie v zóně 3 může být stimulem pro produkci kolagenu s rozvojem fibrózy, která může progredovat do stádia jaterní cirhózy. Jaterní cirhóza může taktéž vzniknout i bez mezistádia alkoholické hepatitidy.
Prognóza je závažná především u těžkých forem, zejména z hlediska krátkodobého přežití (mortalita 20-50%) (3). V delším časovém odstupu je rozhodující abstinence, která je předpokladem přežití a dalších recidiv. 5-leté přežití je udáváno 70% u lehkých forem, 42-50% u těžkých forem.

2008-06-15T01:29:00.000-07:00

Léčba: základním léčebným krokem je abstinence od alkoholu, která samotná vede k reparaci. V dietě je důležité zabezpečení dostatečného přísunu bílkovin s omezením tuků. Hepatoprotektiva mají pouze pomocný psychologický význam.
1) Alkoholická hepatitida
Rozvoj alkoholické hepatitidy může komplikovat kterékoliv stádium jaterního poškození alkoholem, včetně jaterní cirhózy. Je důležitým momentem pro rozvoj chronických závažných poškození jater. Nejčastěji jsou postiženi muži ve středním věku po mnohaletém chronickém abusu alkoholu (6-12 let), hlavně koncentrátů. Bezprostředním impulzem bývá větší alkoholický exces, ale i interkurentní infekce.
V klinickém obraze dominují při lehčí formě nespecifické celkové příznaky (únava, psychická labillita, hubnutí) a gastrointestinální symptomatika (neuzea, zvracení, nechutenství, subikterus, bolesti v pravém podžebří). U těžkých forem se stupňují předchozí příznaky, zejména bolesti břicha, objevuje se teplota, ikterus, rozvíjí se hemorhagická diatéza, ascites, otoky dolních končetin, encefalopatie různého stupně. Celý průběh může vyvrcholit rozvojem jaterního selhání nebo hepatorenálním syndromem.
Diagnóza je postavená na následujících bodech (1,3):

2008-06-09T23:16:00.000-07:00

Typy jaterního poškození způsobeného alkoholem:
Spektrum jaterního poškození způsobeného dlouhodobou konzumací alkoholu je velmi široké. Obecně přijímané schéma rozvoje jaterního poškození: jaterní steatóza – alkoholická hepatitida – cirhóza, je poněkud zjednodušené. Nálezy se obvykle překrývají a mnoho pacientů má rysy celého spektra. Podstatný je histologický obraz jaterní tkáně získané biopsií.
1) Jaterní steatóza
První změnou při chronické konzumaci alkoholu je zvýšené ukládání tuků v hepatocytech s rozvojem jaterní steatózy.
Jaterní steatóza se může rozvinout již po 3 až 7 dnech intenzivní konzumace alkoholu. Změny jsou reverzibilní, při abstinenci vymizí do 2-6 týdnů.
Klinický obraz: onemocnění může probíhat zcela latentně, jindy může být provázeno necharakteristickými dyspeptickými obtížemi, tlakem pod pravým žeberním obloukem, únavou, celkovou slabostí. Játra bývají zvětšená, tužší se zaobleným okrajem, citlivá na pohmat.
Laboratorně zjišťujeme zvýšené hodnoty GMT, někdy i ALP, sérových transamináz, lehkou hyperbilirubinémii a zvýšený objem erytrocytů. Může být přítomná hyperurikémie a hyperlipoproteinémie. Sonograficky se zobrazuje vyšší denzita jaterního parenchymu.
Histologický obraz: Tuk se hromadí zejména v hepatocytech kolem centrální žíly v zóně 3 a v intermediální zóně 2 ve formě tukových kapének, které mají tendenci splývat a často vyplňují celou cytoplazmu hepatocytů (velkokapénková steatóza). Mezi další histologické rysy patří hydropická přeměna hepatocytů a přítomnost obrovských sférických mitochondrií. Tyto balónovité hepatocyty vznikají následkem zhoršeného uvolňování lipoproteinů z buněk, následně degenerují a rozpadají se.

Poškození jater alkoholem

2008-06-08T00:09:00.000-07:00

Úvod: Poškození jater alkoholem je nejčastější příčinou jaterního poškození u nás, přestože se mu lze nejsnáze vyhnout. Obecně existuje přímá souvislost mezi množstvím zkonzumovaného alkoholu a rozvojem jaterního onemocnění. Tolerance alkoholu je u žen nižší než u mužů. Již 20g čistého alkoholu za den u žen (200ml vína nebo 60ml destilátu) a 60g u mužů (1200ml 12° piva) může při pravidelné denní konzumaci vést během několika let k jaternímu poškození. Pravidelné denní pití alkoholu je více nebezpečné než pití občasné. Mechanismus vzniku poškození jater není přesně znám. Alkohol výrazně zhoršuje prognózu nemocných s dosud nepoznaným latentně probíhajícím onemocněním jater.
Metabolismus alkoholu:
Více jak 90% alkoholu je oxidačními pochody metabolizováno v játrech, malé množství nezměněného alkoholu se vylučuje ledvinami, plícemi a kůží.
Existují tři základní enzymatické systémy metabolismu alkoholu. Hlavní část je oxidována alkoholdehydrogenázou v cytosolu hepatocytů, na acetaldehyd. Ten je konvertován aldehyddehydrogenázou na konečný acetát, který je dále metabolizován na acetyl-CoA. Acetyl-CoA je klíčovým enzymem, který může být zapojen do řady dalších metabolických pochodů (mastných kyselin, cholesterolu, do Krebsova cyklu, který je ale po požití alkoholu zpomalen… ). Aktivita alkoholdehydrogenázy je dána geneticky (2), čímž se vysvětluje různá individuální vnímavost k alkoholu. Druhým metabolickým systémem je MEOS (microsomal ethanol oxidizing system), který je lokalizován v mikrosomální frakci. Tento systém se uplatňuje pouze při vyšších koncentracích alkoholu. Při chronickém abusu alkoholu dochází ke zvýšení aktivity tohoto systému (enzymatická indukce cytochromu P-450), čímž je vysvětlena rostoucí tolerance k alkoholu u chronických alkoholiků. Zvyšuje se také tolerance některých léků, do jejichž metabolismu je cytochrom P-450 zapojen (sedativa, antibiotika, trankvilizéry…). Třetím systémem, který se účastní metabolismu alkoholu pouze malou měrou, je jaterní kataláza, taktéž obsažená v mikrosomální frakci hepatocytů.

Jste už na alkoholu závislí?

2008-05-22T03:03:00.000-07:00

Všechny následující otázky se týkají období posledních 12 měsíců. Vyberte tu z následujících odpovědí, která se nejvíc blíží skutečnosti, a zatrhněte ji.

1. Cítil jste během posledních 12 měsíců silnou touhu nebo nutkání pít alkohol?
Ne - Někdy - Často

2. Nedokázal jste se ve vztahu k alkoholu ovládat? (Pil jste i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo jste vypil víc, než jste původně chtěl?)
Často - Někdy - Ne

3. Měl jste tělesné odvykací potíže ("absťák") po vysazení alkoholu (např. nejčastěji třes po ránu)?
Ne - Někdy - Často

4. Zvyšoval jste dávku alkoholu, abyste dosáhl účinku původně vyvolaného nižší dávkou?
Často - Někdy - Ne

5. Zanedbával jste dobré záliby kvůli alkoholu nebo jste potřeboval víc času k získání a k užívání alkoholu či k zotavení se z jeho účinku?
Ne - Někdy - Často

6. Pokračoval jste v pití alkoholu přes škodlivé následky, o kterých jste věděl?
Často - Někdy - Ne

Vyhodnocení:

Spočítejte odpovědi "často" a odpovědi "někdy"

0 odpovědí "často" a "někdy" znamená, že se patrně nejedná se o závislost.

1-2 odpovědi "často" a "někdy" - tento výsledek vyžaduje důkladnější vyšetření.

3-6 odpovědi "často" a "někdy" znamenají, že se patrně jedná o závislost

2008-05-15T07:57:00.000-07:00

Na závěr malá časová tabulka pro pěstování venku. Údaje se liší podle počasí i podle odrůdy, která se pěstuje. Některé odrůdy jsou rychlejší, některé pomalejší apod.
střed dubna
příprava políčka
začátek května setí
střed května pletí
srpen až září kvetení
září až říjen sklizeň

2008-05-02T03:49:00.000-07:00

Hlavní metodou jak, toho docílit je klonování. Odříznutím listu a jeho zakořeněním získá zahradník geneticky identického jedince, který má stejné pohlaví jako rodič. Není pak potřeba semen. Někteří pěstitelé takto rozmnožují jedinou původní rostlinu již 30 let, bez zjistitelné genetické degenerace. Navíc kvalita marihuany získané z takovéto rostliny je stále stejná. Každý si tak může množit ten model, který mu svou kvalitou vyhovuje.
Další fintou je zrychlené zjištění pohlaví. Dolní část rostliny v místě, kde z ní vyrůstají listy se zakryje papírem, tak aby byla ve tmě. Tato část začne kvést. Kontrolou květů lze zjistit pohlaví. Je-li to samec, odstraní se. Je-li to samice, papír se odstraní a rostlina dále roste.
Prořezávání je metoda jak získat na jedné rostlině více palic. Palice je vlastně vrcholek rostliny s květy. Jestliže během růstu odřežete vrcholek rostliny těsně nad místem, kde vyrůstají ze stonku listy, vyrazí z tohoto místa dvě větve a na konci každé bude nová palice. Tyto řezy můžete opakovat. Počty palic rostou geometrickou řadou.
Poslední fází je pak sklizeň. Zde je nejdůležitější otázkou KDY. Cílem je sklidit rostlinu ve chvíli, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Toho lze dosáhnout jen dlouholetým pozorováním a zkušeností. Obecné pravidlo praví, že se sklízí v době, kdy začnou červenat a hnědnout vlákna rostoucí z květů.

2008-04-26T00:47:00.000-07:00

tohle se mi moc nepozdava. Kazda rostl. ma 20 chromozomu ve svy DNA. Z toho jsou 2 chromozomy (par) pohlavni. Samec ma phl.chromozomy XY a samicka XX. V pylu nebo vajicku u blizny je uz ovsem jen 10 chromozomu a jen jeden pohlavni. - z toho vyplyva, ze k tvorbe seminka - nove rostliny se musi sloucit 10 chromozomu od samce i samice aby vznikly pary nutne pro existenci DNA. Takze pri opyleni se bud spoji pohlavni chromozomy X a X a bude to holka, nebo Y a X a bude to kluk. Tohle je optimalni prubeh. Cannabis ma ale dost sklony k hybridizaci sve DNA, konkretne pohlavniho paru. Takze casto dela blbinky (vlivem kvality prostredi) a vytvori si triploidni strukturu a ma pohlavni chromozomy XXY coz se projevi jako hermafrodit.
Ale nesouhlasim s tim, ze konopi je hermafrodit - tedy jednodoma rostlina. Konopi je dvoudoma rostlina. Hermafroditni kytka je v podstate mutant.
Kief

2008-04-19T09:19:00.000-07:00

Semínka určují kvalitu výsledné rostliny. Nemůžete získat více, než je uloženo v semínku.
Hromádka semínek.

Detail jednoho semínka. dílky na měřítku jsou po jednom milimetru

Semínka jsou světle až tmavě hnědá. Za dobré znamení bývá považováno, když jsou tmavě žíhaná. Délka asi 5 mm. Nelze je příliš dlouho skladovat. Myslím, že semínka starší než dva roky už vyklíčí asi těžko.
Do truhlíku se sterilním pískem, což je písek z pískoviště pečený v troubě při 200 stupních 40 minut, se vloží semínka. Spičatější špičkou vzhůru, do hloubky asi 2 cm. Písek se udržuje stále mokrý. Buďto se zalévá ze spodu, vzlínáním vody z misky, nebo rozprašovačem. Klasické zalévání z konvičky by písek odplavilo. Truhlík se umístí těsně pod dvě zářivky, které svítí non-stop. Ty dodají teplo a po vykouknutí klíčků z půdy i světlo. V truhlíku se semínka ponechají do doby, než z nich vyrostou první lístky.
Klíčení ve vatě není příliš vhodné. Jemné kořínky se do vaty zapletou a při přesazování se polámou.
Obecná zásada praví, přesazovat co nejméně. Ideální je pěstovat semínka rovnou ve velkém květináči, ve kterém nakonec bude rostlina i kvést. To ovšem vyžaduje jiné uspořádání skříně.
Po rozvinutí prvních lístků, jsou to tzv. děložní lístky, mají hladké okraje bez zoubků, se sazeničky přesadí do větších květináčů. Nastává doba růstu. Rostlinkám se svítí výbojkou, nebo kombinací různých světelných zdrojů. Světlo se umísťuje co nejblíže rostlinám. Je-li světlo daleko, začnou se za ním rostlinky natahovat. Vyrostou pak dlouhé a tenké, lámou se a ohýbají. Totéž se děje, je-li světla málo. Někteří pěstitelé v teto fázi svítí stále non-stop, jiní volí raději střídání světla a tmy v poměru 18 hodin světla a 6 hodin tmy. Rostlinky zde mohou růst libovolně dlouho. Až mají velikost, kterou pěstitel považuje za dostatečnou, začne je zahradník nutit ke kvetení.
Změní se světelný režim na dvanáctihodinovou noc. Po několika dnech se růst zastaví a začnou se objevovat květy. Přichází chvíle rozhodnout co se provede ze samci. Nechá-li pěstitel samce normálně vykvést, dojde k opylení samic, vzniknou semínka. Chce-li pěstitel sadbu na další rok, zvolí tento postup. Nevýhodou je, že získaný materiál ma nižší obsah THC, tedy je méně silnější. Jestliže jde hlavně o psychotropní účinky, odstraní se samčí rostliny hned jakmile je možné je rozpoznat. K opylení nedojde, samičí rostliny vykvetou a neplýtvají drahoceným THC na tvorbu semen.
Zde je ukázka, jak se liší samci od samic. Male je samec, Female je samice.
Konopí je rostlina hermafrodit. Není dopředu jasné jakého pohlaví daná rostlina bude. Teprve během růstu se kytka "rozhodne" čím bude. Nelze to nijak ošidit. Je nutno rostliny přinutit ke květu a pak podle tvaru květů určit o jaké pohlaví jde. Existuje několik fint, jak na přírodu vyzrát. Většina pěstitelů nechce zbytečně pěstovat samce. Mají nízký obsah THC a je to tedy zbytečně investované úsilí. Ideálem je pěstovat rovnou pouze samice.

Pěstování konopí

2008-04-09T03:16:00.000-07:00

Půda
Ke kořenům konopí by měl mít přístup vzduch. Používá se tedy zemina vzdušná, pórovitá. Pokud z takové půdy uděláte kuličku, měla by se po zmáčknutí zase lehce rozpadnout. Hlína se sterilizuje v troubě, nebo mikrovlnce. Zahřívá se na 200 stupňů po dobu 30-40 minut. To zneškodní veškerý život v půdě, takže by z ní nemělo růst nic, co tam nebylo zasazeno. Při takovéto domácí sterilizaci to dost smrdí.
pH půdy by mělo být zhruba neutrální (okolo 7).
Pro zvýšení pH se používá mletý vápenec, nebo vápno. Míchají se do půdy.
Hnojiva
Většina hnojiv má tu nepříjemnou vlastnost, že postupně zvyšují kyselost půdy. Nemá cenu hnojit dříve než za tři týdny po přesazení rostlin. Dávky hnojiva je třeba zvyšovat postupně. Lze hnojit i postřikem listů, ale ne dříve než po 1.5 měsíci. Oxid uhličitý
CO2 je látkou, kterou rostlina dýchá. Získává z ní látky důležité pro svůj růst. Určitě znáte ze školy fotosyntézu. Fotochemickou reakci, kde jako katalyzátor působí chrolofyl.
6CO2 + 12H2O = C6H12O6 + 6H2O + 6O2
Z oxidu uhličitého a vody rostliny vyrobí cukr, vodu a kyslík. Jestliže rostlina nemá dostatek CO2, roste pomalu. Při pěstování ve skříni je tedy nutná dobrá ventilace. Dokonce někteří používají CO2 přímo z tlakových lahví. Takto dopované rostliny rostou velmi rychle. Fotosyntéza ovšem vyžaduje světlo, takže zvýšením přívodu CO2 se musí zvýšit i osvětlení a dalším vstupním prvkem je voda. Hodně vody, hodně světla a hodně CO2 vedou k rychlému růstu. Duležité je odávat všechny tyto tři složky. Zvýšením pouze přívodu CO2 se nic nezíská.
Popíšu zde pěstování ve skříni. Pěstitel si pořídí obyčejnou dřevěnou skříň, případně ji vyrobí, vůbec nemusí být dřevěná. Jde o to, aby v ní byla tma, když jí zavřou a aby z ní neutíkalo světlo, když se v ní svítí. Skříň se upraví tak, aby měla nepromokavé dno. Například igelit. Vnitřní stěny se natřou na bílo, případně polepí alobalem. V americe používají Mylar. Tkanivo navržené pro NASA, které velmi dobře odráží světlo. Pravidlo zní, ANI FOTON NA ZMAR. Do skříně se dá police. Skříň se tak rozdělí na dvě části. V horní, menší části klíčí semínka. V dolní části rostou rostliny. Lze samozřejmě dělit i více. Pak se v jedné části klíčí. Tam je světlo zapnuto non-stop, v další části rostliny rostou, zde se světlo vypíná třeba na 6 hodin. Ve třetí části rostliny kvetou a tady má noc hodin 12. V takových uspořádáních bývá důležitá světelná izolace všech částí. Bude-li do části kde se kvete v noci prosvítat světlo z části, kde se klíčí, bude to narušovat umělou noc a rostliny nevykvetou. Do každé části se instaluje příslušné osvětlení. Do klíčírny dvě zářivky. Do části určené pro růst výbojka a do části pro kvetení třeba výbojka a zářivky. Do klíčírny se pořídí velká miska s pískem, ve které budou klíčit semínka, případně klíčit řízky (ano jde to a má to spoustu výhod). Do růstové police třeba pět květináčů alespoň 10x10 cm. Dospodu, kde se bude kvést, příjdou květináče větší, tak velké, aby se jich tam vešlo akorát pět. Ke světlům se pořídí spínací hodiny. Jedny do růstové části a jedny do kvetoucí. Ty budou zajišťovat střídání dne a noci. Jelikož rostliny potřebují CO2, musí jim ho pěstitelé dodávat. Do stěny skříně se vyrobí díry a instalují se ventilátory. Světla se umísťují tak, aby je bylo možné výškově nastavovat. Během růstu rostlin je třeba je stále posouvat výš a výš. Řeší se to například zavěšením reflektorů na řetízky, které se zavěšují na háčky. V praxi se to samozřejmě různě šidí. Mě třeba zrovna teď stojí čtyři květináče na okně. Bez přisvětlování, bez skříně a ventilátorů. Ovšem, to co z nich roste, to jsou chudinky.

Pěstování konopí

2008-04-07T04:42:00.000-07:00

Kromě klasických trubic jsou dnes velmi rozšířené tzv. úsporné, kompaktní zářivky. Jsou to vlastně zářivky, které se šroubují přímo do žárovkových objímek. Ve svém těle mají přimo zabudován elektronický startér. Opět s cenou kolem 400 Kč, nejsou při pěstování příliš používány. Výhodou by měla být jejich větší životnost oproti zářivkám s klasickým strtérem a tlumivkou.
S jejich úsporností je to následovně. Jsou úspornější než žárovky. Kompaktní zářivka o příkonu kolem 20W, se svým světelným výkonem vyrovná 100W žárovce. Spotřebovává tedy pětkrát méně energie. Totéž ovšem platí i o zářivkových trubicích. Tedy trubice versus kompaktní "úsporné" zářivky vychází fifty : fifty. Většinou se používá pro každou rostlinu jedna zářivka metr dvacet dlouhá.
Výbojky Jsou v reflektorech na stadiónech, jsou ve veřejném osvětlení. Podle toho, kterým plynem je výbojka naplněna, vydává příslušně zabarvené světlo. Často se výbojky kradou ze sloupů veřejného osvětlení. Zaprvé je to vandalismus a poškozuje to veřejné mínění o nás "feťácích" a za druhé, sodíkové výbojky, které se používaji při veřejném osvětlení mají výrazně oranžovou barvu, jsou navrženy tak, aby jejich světlo dobře pronikalo mlhou a deštěm. Mají výrazný nedostatek vlnových délek z modré části světla.
Halogenové lampy to jsou taková ta světla, která se automaticky rozsvítí, když se v noci motáte okolo nějaké vily. Za cenu kolem 500 Kč lze koupit halogenku o výkonu půl kilowattu zabudovanou do reflektoru. Podívejte se v BauHausu, Baumaxu, nebo někde, kde prodávají osvětlovací techniku. Halogenky jsou levné a výkoné, proto se používají nejčastěji.
Ceny světelných zdrojů ze dne 9.3.1998
Svítídlo
Cena Svítidla Měsíční účet za elektřinu
Zářivková trubice Philips 58W, 150cm 59,- 64,-
Zářivková trubice Sylvania 36W, 120cm 77,- 39,-
Halogenový zářič Philips 500W 169,- 540,-
Reflektor včetně halogenového zářiče 500W 299,- 540,-
Úsporná kompaktní zářivka Osram 23W 398,- 25,-
Halogenový zářič Osram 1000W 415,- 1080,-
Zářivková trubice Sylvania GroLux 36W, 120cm 459,- 39,-
Reflektor včetně halogenového zářiče 1000W 1009,- 1080,-
Jak je z tabulky patrné, čím více světla, tím více zaplatíte za elektřinu. Platí, že měsíční účet za elektřinu je roven příkonu zařízení ve wattech krát 1.08. Je důležité zvolit svítidlo s dobrou účinností. Například žárovka o příkonu 100W, přemění na světlo pouze něco okolo 20W. Za celoměsíční provoz takové žárovky zaplatíte 108 Kč, ale prosvítíte vlastně pouze osmnáct pade. Zbytek, tedy více jak 80 Kč se přemění na teplo. V tomto ohledu jsou mnohem lepší zářivky, kde se mění na světlo téměř všechna dodaná energie. Jak je tomu s halogenkami, to nevím.
Důležité je, aby světlo, které rostliny přijímají, mělo co nejvyrovnanější barevné spektrum. Rostliny se totiž podle barvy světla orientují, co je zrovna za roční období. Bude-li na ně dopadat především červené světlo, budou si myslet, že už je podzim a předčasně vykvetou.
Jelikož jsou rostliny zelené, znamená to, že zelené světlo nepohlcují a odrážejí jej. Budete-li svítí na kytku zeleným světlem, bude si myslet, že je tma. Květiny prostě zelené světlo nevidí.
Důležitým faktorem je délka umělé noci a dne. Je tu druhý činitel určující virtuální roční období. Pokud žijí rostliny venku. Začíná jejich vegetační období v květnu. Semínka začnou klíčit, pak následuje období růstu a na podzim přichází třetí, poslední období, kterým je doba květa a plození. Konopí je jednoletá bylina. Na konci roku zemře a musí proto vytvořit dostatek semen, které zajistí nový život v příštím roce. Aby rostlina poznala, že se blíží studené období roku a že je tedy třeba začít kvést, aby stihla vytvořit semena dříve, než přijdou první mrazy, orientuje se podle světla. Jedním z faktorů je barva světla, druhým faktorem je délka noci. Na konci roku se noc prodlužuje. Bude-li délka noci alespoň 12 hodin, rostliny vykvetou. Existují pěstitelé, kteří pěstují jednu rostlinu už třeba tři roky. Osvětlují ji tak, aby nikdy nezůstala vic jak deset hodin po tmě a kytka roste a roste.

Pěstování marihuany

2008-04-02T04:28:00.000-07:00

Světlo
Nedá se svítit, musí se svítit. Otázka zní: Čím a kolik?
Ve volbě svítidla, kterým bude pěstitel osvětlovat svůj domácí pozemek existují v podstatě tři možnosti: Žárovky, Zářivky, Výbojky.
Žárovky jsou nejméně efektivním zdrojem světla. Většina energie, kterou spotřebují se v nich promění na teplo. Výhodou je, že jsou levné. Barva jejich světla je načervenalá. Vyzařují především v červené oblasti. Chybí jim modrá složka světla.
Zářivky jsou efektivním zdrojem. Většina příkonu je vyzářena ve formě světla. Všichni známe klasické zářivkové trubice. K těm je třeba další "bižuterie" (startér, tlumivka, kondenzátor), která celé zařízení prodraží. Zářivkové trubice se vyrábějí v různých délkách a výkonech. Důležitá je barva jejich světla. K dostání jsou dvě základní provedení. Cool White, neboli studená bílá. Takováto zářivka vyzařuje světlo namodralé, má tedy většinu vyzářeného světla v modré oblasti světelného spektra. Druhým provedením je Warm White, což je teplá bílá. Světlo je načervenalé a výkon je tedy soustředěn do červené oblasti spektra. Pro pěstování je vhodné obě barvy světla kombinovat, aby bylo světelné spektrum vyrovnané. V BauMaxu jsem viděl i speciální zářivky GroLux určené přímo pro pěstování rostlin. Je to zářivka s vyváženým světelným spektrem. Ovšem cena okolo 400 Kč ji činí nepoužitelnou.
Červená část světla prý podporuje růst stonku (kytka roste do výšky), modrá část spektra podporuje růst listů (růst do šířky).

Pěstování marihuany

2008-03-27T04:46:00.000-07:00

Jak se pěstuje marihuana (Konopí)
Za prvé je nutno říci, že ilegálně. Nepěstujte trávu!
Je to nebezpečné pro náš stát, vaše spoluobčany, vaše zdraví a světový mír.
Napomáháte tím drogovým mafiím, snižujete hrubý národní produkt.
Pěstujte ječmen a chmel!
Existují dva hlavní směry. Buďto se pěstuje venku, nebo se pěstuje doma. Oba tyto přístupy lze samozřejmě kombinovat. Někteří předpěstují doma a dopěstují venku. Naprostá většina pěstitelů alespoň doma klíčí.
Domácí pěstování
Má velkou výhodu. Rostlinky jsou pod neustálou kontrolou. Pěstitel je s nimi v kontaktu prakticky denně. Může reagovat na jakékoliv změny. Naučí se porozumět požadavkům rostlinek.
Nevýhod je také dost. Při pěstování doma, je třeba rostlinkám zařídit umělé osvětlení a to žere elektřinu a elektřina zase žere peníze. Dalším nebezpečím je, že pokud k vám vtrhne policie (pochopitelně musí mít povolení k domovní prohlídce), težko budete tvrdit, že vám tu skříň plnou rostlinek, zapojenou do elektrické zásuvky někdo podstrčil.
Pro pěstování marihuany jsou důležité tyto tři složky.
1. Světlo
2. Půda
3. Oxid uhličitý
To platí pro pěstování čehokoliv. Rostliny fungují jako chemické továrny. Pomocí světla přeměňují oxid uhličitý na kyslík a získaný uhlík využivají na svůj růst. Ke svému růstu dále potřebují tři důležité prvky, které získávají z půdy:
• N - Dusík
• P - Fosfor
• K - Draslík
Toto jsou zároveň tři nejdůležitější složky všech běžných hnojiv. Obsah těchto prvků ve hnojivu se udává většinou v procentech. Například mi tu zrovna na stole stojí lahvička hnojiva jménem Harmavit Speciál. Obsahuje 10% Dusíku, 9.5% Fosforu a 10.5% Draslíku. Takovéto hnojivo budu označovat 10-9.5-10.5, nemá smysl to označovat takto přesně bude stačit 10-10-10. Existují dokonce i 20-20-20. To jsou velmi silná hnojiva. Živiny zpočátku dodá kvalitní půda. Při pěstování doma se vyčerpá a je třeba později dodat hnojivo. Projděme si postupně ony tři hlavní činitele.

2008-03-13T06:03:00.000-07:00

Podle směrnic policejního prezidia policisté ve službě považují za alarmující množství (větší než malé) více než 20 jointů á 1,5g, tj. cca 1 unci marihuany (28,5g).

Držení malého množství je přestupek v kompetenci policie - stejně jako když jedete na červenou. Dostanete pokutu, nejvýše pak 15 000 Kč, a tím věc zhasne.

Potíže s úřady však mohou nastat i v jiných momentech.

V momentě, když zjistíte, že policie ví o vašich rostlinách - jedno, zda jde o skleníkovky pěstované v bytě, nebo o outdoor pěstovaný na zahrádce - nechte rostliny růst... Jsou zdokumentované případy (dokumentace u mgr. Radimeckého), kdy toto jednání (konopí postižený používal jako koření, k okrasným účelům a podobně) bylo policií chápáno jako přestupek podle paragrafu 30 přestupkového zákona a potrestáno pokutou v rozmezí od sto do dvou set padesáti korun za rostlinu.

Člověk, který tedy dodržuje elementární zásady nakládání s konopím -

Konopí nepatří do rukou dětem a puberťákům. Zkouřený člověk nesmí řídit auto. Kouřit na veřejnosti je stejně nevkusné jako na veřejnosti souložit či chlastat - všechny tyto činnosti se mají provozovat ve specializovaných zařízeních či v soukromí. Ukazovat se na veřejnosti zkouřený je stejný společenský prohřešek jako ukazovat se nalitý - by se neměl dostat do maléru.

Dokonce ani malopěstitel, který přenechá osvědčenému dospělému člověku přebytky z úrody, by se neměl dostat do maléru - bude-li příčetný, úřady se o tom vůbec nedozví.

A pokud se někde na periferii přece jen objeví nějaký pokus o represi marihuany - je možné volat konopného ombudsmana Marka Jehličku (0602820736 - případ může zveřejnit) či přímo ředitele sekretariátu Meziresortní protidrogové komise vlády ČR mgr. Radimeckého.

Co je nutné?

Tak dlouho jsem psal o nutnosti legalizovat konopí, že jsem poněkud ztratil přehled, co je ještě nutné s konopím (kromě té legalizace) udělat. Položil jsem tedy otázku MUDr. Tomáši Zábranskému - zabývá se drogovým výzkumem: "Především je potřeba okamžitě zahájit výzkum, terapeutického využití marihuany a začít pracovat na registraci MARINOLu - což je preparát z marihuany. Obsahuje čisté THC a má vynikající úspěšnost při léčbě anorexie, při zmírňování utrpení pacientů s HIV a při spoustě dalších onemocnění."

Našel jsem si webové stránky Marinolu a za reklamním sloganem Znovuobjevte radost z jídla!!! Jsem našel lakonické konstatování: DEA rozvolňuje pravidla pro předepisování Marinolu_ Jinak řečeno - k distribuci Marinolu, čistého delta-9 tetrahydrocannabinolu v tabletách, právě přikývl Americký úřad pro kontrolu narkotik, bašta války s drogami.

Represionistům se zřítil svět.K porušování lidských práv v souvislosti s ním už zřejmě docházet NEBUDE!!!

2008-03-11T02:58:00.000-07:00

Reflex otiskl dopis v plném znění. O několik dnů později udělil Stanislavu Pobudovi Václav Havel milost. Bez ohledu na možná rizika se postavil masivnímu tlaku populistů a dal veřejnosti jasný signál, že "zločin" onoho mladíka zločinem není. Moment pro svůj návrat filosofa do nepolitikářské politiky Václav Havel zvolil s citem zkušeného dramatika - ano, právě nyní je doba, kdy české partajničení nezbytně potřebuje masivní zpětnou vazbu od člověka, pro kterého je důležitější MRAV než ZISK či RATING (pardon, popularita u voličů). Skutečnost, že Václav Havel pro onen návrat zvolil právě marihuanovou causu (a tím de facto marihuanu dekriminalizoval ) ukazuje, že je opět IN. Protože právě kolem marihuany se mohlo odehrávat nové masivní omezení lidských práv občanů naší republiky. Dekriminalizace marihuany je žhavým a 80% mládeže se dotýkajícím problémem! Represe marihuany byla potenciálně nejpravděpodobnějším zdrojem nové státní zvůle! A tuto hrozbu (opět fungující prezident - filosof) Václav Havel zažehnal. Zaplať mu za to Pánbůh!

O pár dnů později proběhla tiskem zpráva: Devátého března na zasedání druhé komory švýcarského parlamentu v Bernu (Staenderat) schválili poslanci zákon, který již předtím odhlasovala první komora (Nationalrat) švýcarského parlamentu. Zákon legalizuje marihuanu a hašiš - přesněji řečeno, v kantonech - spolkových zemích - Zurich a Basel došlo k vyškrtnutí cannabisu z narkotického zákona (ve verzi české legislativy by šlo o vyškrtnutí ze seznamu zakázaných látek). Prodej bude kontrolovat stát. K legalizaci došlo proto, aby se striktně oddělil trh s měkkými a tvrdými drogami. Zákonárci si od svého kroku rovněž slibují zkvalitnění prevence zneužívání tvrdých drog.

Havlův krok dostal "razítko oprávněnosti" ze země s jednou nejstarších demokracií v Evropě.

Media a moc

Bylo by asi příliš narcistní chápat tento stav jako nějakou zásluhu Reflexu - na druhou stranu je však nesporné, že k tomuto stavu - stavu, kdy není v České republice nikdo "za trávu" ve vězení - přispělo i více než sto článků a komentářů o problematice marihuany, které Reflex otiskl.

Legální marihuana je součástí Evropy 21. století. Skutečnost, že marihuanu jako normalizovanou chápe i většina české veřejnosti, je z velké části dána i příčetností a zájmem medií o tuto problematiku a skutečností, že se Reflex ujal funkce nositele "extremních" či dokonce "extremistických" myšlenek. Ve srovnatelném prostředí - na Slovensku, (kde byla před deseti lety situace stejná jako v Čechách, kde ovšem žádný "extremistický časopis" jako Reflex nevychází) se dnes hovoří o trestním stíhání zpěváka Richarda Mullera za to, že PŘIZNAL KOUŘENÍ MARIHUANY!!! Což je v kontextu skutečnosti, že kdyby se za to v Prešpurku zavíralo, museli by tam zavřít i amerického prezidenta Clintona, opravdu divné_

Pro případy nouze_

Je samozřejmé, že ani momentální stav neznamená definitivní výhru příčetnosti nad silami represe. Státní moc se může kdykoliv zbláznit, kdejaký polír se může rozhodnout, že taky chce do Parlamentu, a začne si dělat politickou kariéru na válce s drogami_ Stejně tak se může vyskytnout příliš horlivý úředník, který nevezme na vědomí, že nejvyšší státem placený odborník na drogy i hlava státu (a zároveň nejvyšší mravní autorita v zemi) daly veřejně najevo, že z marihuany se ánemá dělat ve společnosti problém. Co dělat potom?

Pokud vás seberou při kouření s přáteli, nepřitíží vám, když (stejně jako vaši přátelé) vypovíte, že jste drogu koupil od neznámého dealera a koupil jste ji množství měnší než velké. Stejným způsobem nabyli drogu vaši přátelé. A každý si kouříte to svoje... Že máte jen jednoho jointa? Sesypali jste si každý to svoje dohromady a z toho jste si ubalili. Viz slovník jazyka anglického: JOINT - společný, společně.

2008-03-04T06:05:00.000-08:00

Jinak řečeno - jsou v naší zemi i politici, kterým nejde jen o koryta. Jsou bohužel menšinou...

Kde je zlo aneb oprašování dr. Komorouse

Mediální přestřelky vyvrcholily při natáčení pořadu Na hraně. Česká televize. Seděli tam mladsí kuřáci marihuany, dr. Radimecký, dr. Komorous, dr. Zábranský, Martin Vlček z Drop In, a já. A moderátoři se určitě těšili, jak bude pořad konfrontační. A nebyl - protože jsme se všichni shodli, že zneužívání drogového zákona sice existuje, ale ne ze strany policie. Existuje ze strany malého českého práskače, ze strany úředníků, kteří nevidí přes svůj psací stůl - ale ze strany policie jsme ani Marek Jehlička, ani já nezaznamenali anio jeden případ nelegitimního stíhání. Ano - oni vždy "přijdou policajti". Ale ve všech případech, které jsem přešetřoval, je poslal nějaký malý český práskač.

Takže proti policii nikdo neřekl ani slovo, na úředníky jsme sice nadávali - ale oni tam nebyli, totéž se dá říci o politicích - a na adresu policie: Já nakonec vytáhl z archivu spis o případu dívky, kterou někdo práskl, že si pěstuje trávu, a policie jí ty kytky vytrhala a dala jí pokutu. Dvě stě padesát korun za kytku. A řekl jsem, že toto rozhodnutí má podporu celé odborné veřejnosti. Dr. Doudy, Dr. Béma, Martina Vlčka a všech dalších, které jsem díky své děravé paměti zapomněl.

"Společenská nebezpečnost užívání marihuany či pěstování konopí v malém množství je - ve srovnání s užíváním alkoholu - mizivá. Proto tento přístup, tento trest za porušení zákona chápu jako adekvátní. Výš bych se zdráhal jít - jak už ve smyslu výše pokuty, tak dokonce tvrdšího trestního postihu. Případ prostě policie profesně velmi dobře zvládla. Pěstování marihuany v tak malém množství je společensky méně nebezpečné než denodenní oddávání se pití piva." říká magistr Radimecký. Nejvyšší "drogový" státní úředník.

Upozorňuji: Celá ta diskuse proběhla v přítomnosti dr. Komorouse - a neřekl proti ani jediné slovo.

Pak se vlastně všichni zúčastnění shodli, že za konopí není třeba nikoho zavírat.

O pár dní později dostal devatenáctiletý Stanislav Pobuda u ostravského a olomouckého soudu čtyři a půl roku - několik jointů trávy od něj získal čtrnáctiletý kluk...

Bezprostředně nato se magistr Radimecký - shodou okolností nejvyšší "drogový" exekutivec, ale především expert v oblasti drog - obrátil k veřejnosti otevřeným dopisem. V něm mimo jiné žádal veřejnost, aby jej upozorňovala na případy zneužívání zákona proti mladým lidem...

"Vážení spoluobčané, jestliže Vám není lhostejné, že soudy používají stejný metr na společensky různě závažné trestné činy a nechcete se podílet na "výrobě kriminálníků" z mladých lidí, kteří se kvůli marihuaně dostanou do konfliktu se zákonem, pomozte nám prosím, sledovat případy, kdy jsou mladí lidé stíháni za to, že se provinili jejím užíváním nebo rozdáváním. Budeme se těmito případy zabývat a usilovat o to, aby trest, který po překročení zákona přijde, byl výchovný a nikoli společensky diskvalifikující. Děkuji"

2008-02-23T03:03:00.000-08:00

A konečně ostrůvky pozitivní deviace ve standardní politice. Petra Buzková a Ivan Langer prosadili substituční léčbu závislých. Nestarali se o marihuanu - té se ujal poslanec František Pejřil. Záměrně neuvádím, že je za ODS - drogová problematika není záležitostí stranickou, ale etickou. Příčetný člověk - bez ohledu na stranickou příslušnost - dnes ví, že tráva je normální součástí postmoderní reality. Poslanec František Pejřil byl první, kdo to pochopil. Třináctého ledna proběhl v parlamenu seminář na téma dopadů novely, účastnil se jej Marek Jehlička, dr. Komorous, šlo o komunikaci táborů represionistů x liberálů, a jaksi v pozadí, nenápadně, jenom jako pořadatel, byl poslanec Pejřil. Který onen seminář uspořádal...

"Jsem placený za to, abych se zabýval reálně existujícími problémy. Proto jsem uspořádal seminář, proto shromažďuji fakta a reálie. Snažím se najít shodné myšlenky u zastánců protichůdných řešení, smířit je, a hledat optimální řešení. Tvrdé drogy - to je otázka života a smrti. Marihuana - to je otázka životního stylu. Marihuanu musíme i legislativně oddělit od tvrdých drog. Holandská cesta má těžká začátek, ale dobrý výsledek. Musíme o problému hovořit, aby ztratil nádech senzačnosti, aby přestal být symbolem zla. Musíme postavit otázku legalizace marihuany jako věc, o které je možné legitimně, bez osočování z extremismu, mluvit. Nenásilně, bez emocí, na půdě parlamentu. Prostor mezi tábory liberálů a represionistů je tak široký, že se v něm můžeme pohybovat a hledat řešení, která budou v zájmu této země. Otázka legalizace marihuany je otázkou oproštění se od předsudků. Každopádně je to otázka, která není marginální a patří na půdu parlamentu."

2008-01-23T01:09:00.000-08:00

Racionální aktivity proti zvůli

Tak jako vždy, kdy státní moc začne přitahovat šroub, starají se lidé sami. Nesmyslná represe marihuany přinesla kromě výše zmíněného zla i mnoho dobra - "nastartovala" totiž sebeobranné procesy občanské společnosti.

První z nich je "institut konopného ombudsmana". Plzeňský novinář Marek Jehlička na sebe dobrovolně a bezúplatně vzal roli člověka, který zveřejní číslo svého telefonu, všem zbytečně stíhaným dá pozornost, zdokumentuje jejich případ, medializuje jej v Lidových novinách a pořádá o prezidenta o milost pro "pachatele". To vše zadarmo. Z jeho zprávy o dopadu novely čerpají poslanci, media i nezávislé mezinárodní instituce moniturující dodržování lidských práv. Děkuji mu ne za sebe, ale za všechny ty -náctileté děti, které jsou teď díky políru Severovi zločinci.

Stejný dík patří dr. Tomáši Zábranskému - vědci, který monitoruje "drogové dění" v Evropě a připravuje (ve spolupráci s dr. Pavlem Bémem, jedním z nejkompetentnějších odborníků na drogovou politiku v naší zemi, t.č. z drogové politiky vykopnutým socialistickou vládou) vědeckou zprávu o dopadu novely. Zprostředkuje informace, je transmiterem - a většinu informací o dění v Evropě mám od něho.

Obrovskou odvahu prokázali politici Ivan Langer a Vlastimil Ježek - oba politici nastupující generace, kteří se přiznali mediím ke kouření trávy. S dodatkem, že je to nezaujalo a nepoškodilo.

Samozřejmě patří dík koncernům ovládajícím media - prakticky všechna media České republiky se postavila na stranu racionální drogové politiky. Nadnárodní koncerny se ukazují - oproti výrokům ekoteroristů - jedinou protiváhou iracionální zvůle národních vlád. Koneckonců - i tato zpráva vznikla za peníze nadnárodního koncernu Ringier.

Mimořádný dík patří významnému komentátoru a publicistovi Martinu Schmartzovi,který koncem ledna v MF DNES přiznal, že tráva sice není jeho hobby, ale ze solidarity s nespravedlivě stíhanými uživateli si chodí dát jednoho práska se svými přáteli, když jsou zahulit. Protože - nejen podle jeho článku - je prohibice marihuany zdrojem růstu intolerance, nesnášenlivosti a

2008-01-12T10:42:00.000-08:00

Jedenadvacetiletá Lada P. na balkoně pěstovala dvě rostliny konopí - z estetických důvodů, sama psychotropní látky nekonzumuje. Policie rozhodla, že její stíhání zastaví - ovšem státní zástupkyně JUDr. Eichlerová rozhodnutí zrušila a dívka je stíhána znovu... Ano, očekávání expertů se potvrzuje. Úřady nejsou schopny kompetentních rozhodnutí.

"Uvedený plakát i letáčky sice hovoří o neškodnosti tohoto výrobku na lidský organismus, čemuž je možno věřit či nevěřit, ale každopádně dochází k veřejné propagaci konopí. V každém případě "symbol" listu konopí ve výlohách, na plakátech i firemním autě povyšuje konopí na normálně používanou, neškodnou rostlinu." Citace z udání Jany Antonové - ředitelky školského úřadu Praha 7. Jako třešinka na dort - jde o pivo. Paní ředitelka udala dovozce konopného piva za to, že propagují konopí. V konopném pivu není účinné množství THC - látky, kvůli které se kouří marihuana. Přesto propagace tohoto výrobku paní ředitelkou pohoršuje, neboť konopí je droga. Skutečnost, že logo konopí je nalepené na alkoholickém nápoji (a tudíž na droze nebezpečnější, než je marihuana) zůstává cudně v pozadí...

2008-01-07T01:36:00.000-08:00

řečeno: Ano, očekávání expertů se naplňuje. Úřady se pokoušejí drogový zákon zneužívat ke kontrole myšlení občanů.

Sedmnáctiletá Lenka K. vypěstovala několik rostlin konopí a se svými kamarády (jsouc -náctiletá, jsou mladiství a nezletilí i oni) kouřila jointy konopí- muchomůrka. Za tento hrůzný zločin dostala osm měsíců podmínku s odkladem na dva roky. Ano, očekávání expertů se potvrzuje. Úřady nejsou schopny kompetentních rozhodnutí - její "zločin" zasluhuje tak deset hodin veřejně prospěšných prací, ne hrozbu kriminálem.

Patnáctiletý Jonáš Ž. kouřil za školou. Já v jeho věku také. Na gymnáziu jsem za to měl třídní důtku. Jednoho dne jej (a s ním dvě další osoby, o kterých nic nevím) za tou školou zadrželi policisté. Přijelo devět aut... Je pravda, že já jsem se před spolužáky chlubíval tím, že za školou kouřím tabák, zatímco Jonáš se vychloubal tím, že tam kouří trávu. Rozdíl v míře reakce je však zarážející. V celé Jonášově cause - tedy v tom, proč se o kouření školáků za školou starala policie - hrál klíčovou roli videozáznam z vlastní iniciativy pořizovaný osobou ze sousedství.

"Novela zákona byla přijata proto, aby zpřísnila trestní postih nebezpečných osob, které šíří zakázané substance, a ne postihovat patnáctileté děti. Nevím přesně, jak k tomu zjištění došlo - ale podle některých indikací šlo o udání občanů z okolí. Mě na tom vadí snad jenom to, že v naší čvtri bydlím padesát let, od narození. Každý mne tam zná, chodím tam nakupovat, venčit psa. Pokud někomu něco vadilo na mém synovi nebo pokud měl důvod stěžovat si na něj, tak nejlehčí by bylo obrátit se na mně. Já bych se jistě snažil věc vyřídit. To se samozřejmě nestalo..." říká senátor Žantovský. Dál se o cause odmítá bavit - vždyť probíhá trestní stíhání jeho syna. Za co, soudruzi? ZA CO? Ano, očekávání expertů se potvrzuje. Zpřísnění represe vytváří klima ve společnosti, které v podstatě VYTVÁŘÍ strašáka drog, vytváří problém. K čemukoliv, co se týká drog, se přistupuje naprosto iracionálně.

Dvacetiletá Gabriela G. nechala svého přítele u sebe doma sušit merihuanu - věděla, že je to konopí, a její přítel jí sdělil, že se jedná o konopí divoké. Policie ho u ní objevila šest set padesát gramů. Byla odsouzena na osm měsíců podmíněně. Za co, soudruzi, za co?

2007-12-29T02:44:00.000-08:00

Přitom: Zkušenost s nealkoholovou drogou má v Brně 34% studentů. Převládá marihuana. (Zdroj: Sdružení Podané ruce)

Ústup od represí! Země EU postupně ustupují od represních zásahů a více se soustřeďují na prevenci a léčbu a na omezení rizik, které užívání drog přináší. ... Konzumace drog není ve většině zemí EU trestná. (zdroj: Zdravotnické noviny)

Marihuana: Vnímána jako normální! Zkušenost s marihuanou má až čtyřicet procent patnácti a šestnáctiletých Irů a Angličanů. ... V mnoha členských státech unie je užívání marihuany stále více vnímáno jako normální. (zdroj: European Monitoring Centre on Drugs and Drug Abuse)

V některých místech - především v Praze - má zkušenost s marihuanou sedmdesát pět až osmdesát procent lidí mezi patnácti a dvaceti lety! (zdroj: dr. Ivan Douda, nadace Drop In)

Hnusné historky

Žijeme však v Čechách, to je tam, kde jednou, možná, když se o to budeme ze všech sil snažit, zjeví duch sám. Zatím se tak příliš často nestává - causy mapované konopným ombudsmanem Markem Jehličkou a Reflexem byly až bolestně bezduché...

Václav Linkov je mladý legalizační aktivista. Pronajal si metr čtvereční na České ulici v Brně - že si tam dá stolek a bude sbírat petici za legalizaci marihuany. Pak požádal město o "povolení zvláštního užívání komunikace". "Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o propagaci drogy, odbor NESOUHLASÍ s podpisovou akcí. .. Z tohoto důvodu nebude vaší žádosti vyhověno.", odepsala mu vedoucí oddělení obchodu, dopravy a služeb ÚMČ Brno-střed Jarmila Kučerová. Paní Kučerová asi nechápala, že už není komunismus. Už to asi pochopila. Pod odpovědí na stížnost pana Linkova (ve kterém protiústavní zákaz ruší) už je jako vedoucí odboru podepsán někdo jiný. Přesto se však úřednice Kučerová jednoznačně pokusila omezit ústavně zaručené právo občana... Jinak

2007-12-17T13:43:00.000-08:00

Za paragraf 187 - to jest prodej, pašování, držení atd. - bylo stíháno 1436 lidí, z toho 395 za držení pro vlastní potřebu. Trestných činů za stejný paragraf ovšem policie zjistila 6100.

Co to znamená? Zhruba to, že většina pachatelů NEBYLI středoškoláci za bukem kouřící jointa, ale lidé, kteří skutečně "v něčem jeli" - na jednoho pachatele totiž dle policejních čísel připadají více než čtyři "drogové" trestné činy. Ergo jde o lidi, které policie dlouho sledovala a kteří skutečně něco vyváděli.

Z oněch 395 stíhaných za držení "množství většího než malé" si jich stěžovalo v Reflexu či u konopného ombudsmana Marka Jehličky asi padesát. Odhadneme-li, že stížnost podá maximálně každý druhý, kdo se cítí ukřivděn, docházíme asi ke stovce lidí, kteří sebe sami považují za nespravedlivě stíhané. U většiny z těch, kteří se na nás obrátili, podle našich zjištění stíhání skutečně nespravedlivé, zbytečné a demoralizující BYLO. Nikdo naštěstí nebyl za držení konopí uvězněn.

Kolem tří set padesáti lidí bylo stíháno za přestupek držení množství menšího než větší (to není vtip - takto opravdu zní zákon). Zde hrozí pokuta do 15 000 Kč.

Dr. Radimecký

2007-12-15T04:51:00.000-08:00

- šéf vládní Meziresortní protidrogové komise, nejvyššího státního úředníka "přes drogy", hodnotil rok takto:

"Nemám pocit, že by novela dosáhla cílů, které byly proklamovány - zejména v oblasti snižování nabídky drog. Několik studií mezi středoškolskou mládeží dokládá, že dostupnost drog je stále stejná. Změnilo se chování uživatelů, což komplikuje práci terénních pracovníků, vzrostlo riziko šíření hepatitis a HIV. Jediný pozitivní aspekt je rozvoj programů methadonové substituce (naprosto se netýká marihuany - pozn. JXD). To ovšem není výsledek novely, ale dodatkového usnesení parlamentu, jehož autory jsou poslanci Buzková a Langr.

Křivka konzumace drog oproti očekávání zastánců represe stoupá - to, co navrhovatelé zákona ve svých tezích slibovali, prostě nenastalo."

Nejvyšší nevládní drogová funkce v zemi - "konopný ombudsman", novinář Marek Jehlička - ve své zprávě o dopadu novely píše: "Původní záměr, tedy efektivnější postih dealerů drog a organizovaných skupin, se minul z větší části účinkem. Na nevhodnou formulaci o trestnosti držení ´většího než malého množství´ jakékoliv drogy naopak doplatila řada konzumentů."

Řečí policejních čísel - k poslednímu září došlo podle spolehlivého zdroje jen v Praze k dvaašedesáti naprosto zbytečným úmrtím "na drogy" - předávkování, alergická reakce atp. U jedné smrti je důvodné podezření, že nastala po horentním předávkování marihuanou!!!

Věk vodnáře

2007-12-13T03:39:00.000-08:00

Po roce platnosti drogového zákona - a po změně letopočtu - došlo k neuvěřitelnému a nemyslitelnému... V rychlém sledu událostí došlo ke křehké společesnké dohodě, že "ta trávu" se zavírat nebude...

V oblasti měkkých drog - marihuany - došlo k asi padesáti nespravedlivým, krutým či zcela zbytečným perzekucím především mladých lidí. Na druhou stranu si však společnost (včetně některých složek státní správy, především policie) začíná hledat cesty, jak rozumně přežít v zemi, ve které mnozí politici nevytvářejí racionální zákony ve prospěch lidu, ale dysfunkční legislativní zmetky, které je mají udržet u koryt až do poslední kapky (cizí) krve.

2007-12-11T03:35:00.000-08:00

Vyšerpali jsme všechny možnosti demokratického postupu, který je občanům dostupný. A mnoho jsme si od nich neslibovali. Naše dopisy se proto dovolávaly jednoho z posledních nedemokratických institutů této země - prezidentské milosti. Oba byly adresovány prezidentu republiky. Ten Markův byla žádost o milost pro sedmnáctiletou Lenku K., odsouzenou za tři kytky na hnoji. Ten můj nazýval současný stav "zneužíváním drogového zákona proti dětem" a končil větou: "Nemůžete-li jinak, udělujte, prosím, milost každému, kdo bude stíhán za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí či držení/kouření marihuany."

Dva dny později jsem byl pozván do Novy, do pořadu Áčko na téma "Ublížila mi marihuana". Když jsem dostal slovo, sdělil jsem, že mi tráva ublížila za těch dvacet let, co ji kouřím, nejvíc tím, že se nechala zakázat. A přečetl jsem dopis prezidentovi. Pak jsem objel Parlament, Senát a Hrad a rozdal v podatelnách příslušné dopisy.

Ve stejnou chvíli Marek Jehlička odeslal žádost o milost pro Lenku K. a dal veřejnosti k dispozici svůj telefon "konopného ombudsmana". Je to číslo 0602-820736. Kdokoliv bude stíhán za kouření/držení marihuany či za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí, může se s Markem spojit - pokud dokumentace, kopie protokolů a podobné dokumenty prokážou, že nelže, Marek pro něj okamžitě požádá o milost.

Jak se bude situace dál vyvíjet, jsem nevěděl. Možnosti byly v podstatě dvě.

Buď prezident republiky Markově žádosti vyhoví, nespravedlivě odsouzené Lence K. milost udělí a vytvoří tak precedens. Ne právně závazný precedens - ale represní složky s největší pravděpodobností dají lidem pěstujícím pro sebe konopí na nějaký čas pokoj. "Kašli na to, Franto, Havel je stejně pustí!" (záznam z rozhovoru strážmistra Josefa K. a praporčíka Františka Š. nad nalezeným zákonem Cannabis).

Anebo ji milost neudělí a zradí tak svoje celoživotní filosofické dílo.

Do konce roku devadesát devět jí milost neudělil...

Občanská společnost...

2007-12-08T06:41:00.000-08:00

v představách jejích zastánců vypadá určitě jinak, než vypadalo, když jsme seděli s Markem Jehličkou v hospodě. Přesto jsme se hádali, popisovali desítky stránek papíru a lili do sebe litry kávy nad projektem, který bezesporu do občanské společnosti patří. Nad projektem, jak se vlně státního bezpráví na dětech postavit. Protože Marek za těch pár dnů, co já trhal konopí kolem Mikulova, dokázal zdokumentovat další dva případy nespravedlivého rozsudku za konopí. Kolos represe se prostě dal do pohybu...

Nejdřív jsme sepsali dopis. Dopis těm, kdo jsou legislativní iniciativou vybaveni. Všem poslancům a senátorům.

"Vážená/ý, oznamuji Vám, že je v této zemi zneužíván současný drogový zákon k perzekuci dětí. Za pěstování konopí či kouření marihuany jsou -náctileté děti trestně stíhány, souzeny a trestány podmíněným odnětím svobody. Vzhledem k tomu, že disponujete legislativní iniciativou, žádám Vás, abyste proti tomu něco udělal/a. Veškeré poznatky současné vědy - sociologie, psychologie, medicíny etc. ukazují, že pěstování a kouření konopí NENÍ NIC TRESTUHODNÉHO! Iniciujte, prosím, změnu zákona tím směrem, aby nikdo nemohl být stíhán za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí či držení/kouření marihuany."

Dopis má jisté literární kvality, ale to je všechno. Počítat s tím, že se někdo z oslovených politiků bude zajímat takovou prkotinou, jako jsou nespravedlivě odsouzené děti v době, kdy se na politické scéně řeší tak závažné věci jako z čího mobilu kdo z poslanců volá či kam v Senátě usadit nového senátora, je dětinské. A tak jsme v té hospodě s Markem Jehličkou napsali ještě jeden dopis. Tentokrát každý za sebe.

O bezmoci občanské...

2007-12-04T09:05:00.000-08:00

Když se v Lidových novinách objevil článek o sedmnáctileté Lence K., zvážil jsem, co jako občan mohu proti bezpráví, kterého se na ní stát dopustil, dělat. V té době ještě fungovala ČNTS - televize spravovaná Janem Vávrou - a točila publicistické pořady v naději, že se jí podaří zahájit vysílání. Nabídl jsem jim tedy téma. Za tři dny nato jsme se štábem vyjížděli na jižní Moravu.

U Mikulova se to zelená na každé mezi. Cannabis - konopí - je totiž přirozenou součástí ekosystémů jižních částí České republiky, na celé řadě stanovišť tam divoce roste konopí, které se dá po usušení použít jako marihuana - byť nepříliš kvalitní.

Natočili jsme stovky divokých kytek, natočili jsme rozhovory s místními zemědělci, kteří chápou divoké konopí jako normální plevel, s botanikem mikulovského muzea, který potvrdil, že konopí kolem Mikulova roste, kam se člověk podívá, a skončili jsme na Nejvyšším státním zastupitelství. Ne že by nás sebrali - dojeli jsme tam dobrovolně, byli jsme objednaní, a jeden ze státních zástupců nám byl připraven na kameru odpovědět na základní otázku: Co může občan proti nesmyslnému zákonu, podle kterého je trestné pěstování rostlin, které u nás běžně rostou divoce, dělat?

Pan státní zástupce do kamery vysvětlil, že je možné iniciovat změnu zákona - oslovit některou z osob, které mají legislativní iniciativu (právo navrhovat zákony) a přesvědčit ji o nutnosti zákon změnit. Osoba vybavená legislativní iniciativou pak hodí na papír návrh novely a navrhne ji k projednání Poslanecké sněmovně.

Když jsem se - nejsa právníkem - optal, kteréže to ty osoby jsou, pan státní zástupce odpověděl, že poslanci, senátoři, skupiny poslanců, a prezident republiky.

Václav Havel napsal řadu filosofických knih o nutnosti občanské angažovanosti, o tom, že člověk - občan - se musí v momentě, kdy moc zešílí a začne se dopouštět bezpráví, této moci postavit. Oslovit ji, vyzvat ke změně. Párkrát za život to také udělal - a také ho za to bolševická moc zavřela do kriminálu.

Václav Havel se navíc do kriminálu poprvé dostal poté, co se veřejně zastal (Charta 77) undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Skupiny, která se nelíbila moci, skupiny, jejíž umělecký vedoucí Ivan Martin Jirous byl bolševikem stíhán za pěstování konopí, skupiny, jejíž členové se s Václavem Havlem znali, v jejichž prostředí se pohyboval a kde se tráva kouřila už od sedmdesátých let. Václav Havel proto musí jaksi "na vlastní kůži" vědět, že pěstování a kouření trávy není nic trestuhodného.

A tak jsme z brněnského Nejvyššího státního zastupitelství jeli zpátky do škarpy za Mikulovem, já natrhal asi šest kilo divokého konopí (množství evidentně větší než velké), v nejmenovaném květinářství jsme nechali za stovku z otepi Cannabis svázat reprezentativní kytici a odnesli ji do podatelny Pražského hradu. Pro paní Havlovou. Ke kytici byl přiložen článek Marka Jehličky z Lidových novin. Jmenoval se SEDMNÁCTILETÁ DÍVKA BUDE PYKAT ZA TŘI ROSTLINY KONOPÍ. A můj dopis prezidentu republiky, aby inicioval zm, ěnu drogového zákona, protože začíná být zneužíván proti dětem.

Den nato jsem si v denním tisku přečetl, že v kanceláři prezidenta kytku ode mne zničili. Nepsali, zda ji zničili vyhozením, nebo vykouřením - z úsporných důvodů doufám, že platí varianta B. Za týden však přišel z Hradu dopis, ve kterém mi ředitelka legislativního odboru píše: "Přesto, že prezident republiky výše uvedenou novelu vrátil Poslanecké sněmovně z důvodů, které jsou vám jistě známy, nemůže iniciovat změnu trestního a přestupkového zákona, neboť do jeho pravomocí nespadá zákonodárná iniciativa."

Sehnal jsem si Ústavu a dočetl se, že paní ředitelka má pravdu - že legislativní iniciativu měl prezident za federace, dnes už ne. A že ten sympatický státní úředník z Nejvyššího státního zastupitelství, kterého si tam platíme na to, aby znal zákony této země, nezná ani ústavu... Neschopnost našeho úřednictva mě už neděsí - zvykl jsem si. Děsí mě však, že mezi poslanci a senátory nevím o nikom, kdo by měl podobnou životní zkušenost jako Václav Havel. A tak jsem nevěděl, na koho se vlastně obrátit. Navíc - zdrcující většina osob vybavených dle Ústavy legislativní iniciativou je členy některé z našich politických stran, a ty se odprava doleva už zkompromitovaly do té míry, že od nich nelze nic pozitivního čekat.

2007-12-02T06:12:00.000-08:00

Sedmnáctiletá Lenka K. byla za vypěstování tří rostlin konopí a kouření tohoto konopí s kamarády odsouzena k trestu odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na dva roky a dohledem.

Tyto rozsudky jsou v kontextu výše uvedených informací evidentně kruté, zbytečné a nespravedlivé.

Všichni tři mladiství odsouzení mají kvůli rozsudku výrazně vyšší pravděpodobnost úpadku a sociopatologického vývoje, než kdyby si tu trávu, co si ji vypěstovali, v klidu vykouřili. Státní moc se staví proti svým vlastním občanům. Navíc - proti těm nejslabším a nejzranitelnějším. Proti dětem.

2007-11-26T15:53:00.000-08:00

$ 187 trestního zákona

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.

(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,

b) spáchá-li takový takový čin vůči osobě mladší patnácti let, c) nebo způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,

b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo

c) spáchá-li takový čin ve spojení s ogranizovanou skupinou působící ve více státech.

$ 187a trestního zákona

(1) Kdo bez povolení přechovává omemnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

$ 30 přestupkového zákona

j) Kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán pokutou do patnácti tisíc

Podle informací doktora Ivana Doudy z nadace Drop In mělo v tom roce v některých částech republiky (především ve městech a velkoměstech) zkušenosti s ilegální drogou cca osmdesát procent populace do dvaceti let. Z oněch osmdesáti procent, které nějakou "ilegální drogu" zkoušelo, jich zdrcující většina zkoušela marihuanu. Tedy: Sedmdesát pět až osmdesát procent naší městské mládeže kouřilo trávu...

Podle veškerých dostupných vědeckých informací je konzumace marihuany méně rizikovým koníčkem než konzumace alkoholu. Alkohol je tvrdá drogy vyvolávající fyzickou závislost. Marihuana je měkká droga, jejíž (samozřejmě reálně existující) rizika jsou srovnatelná či dokonce nižší než u plně legálního alkoholu.

Ve stejném roce v Brně probíhá vyšetřování případu, kdy protidrogoví policisté fingovali protokol o zničení zabaveného heroinu, devadesát kilogramů heroinu, který měli úředně zničit, ukradli, a část prodali zpět na ulici. Bylo u nich nalezeno ještě dvacet kilogramů, deset kilogramů úspěšně prodali, šedesát kilogramů - na které si sami vystavili protokol o jejich úředním zničení - je neznámo kde. Devadesát kilogramů heroinu představuje padesát procent z celkového množství této smrtelně nebezpečné drogy zabaveného za poslední léta. Vyšetřování probíhá...

Ve stejném roce - podle dokumentace "konopného ombudsmana" Marka Jehličky - sedmnáctiletý Petr P. zasadil několik rostlin konopí a nabízel kamarádům cigarety z vypěstovaného konopí ubalené. Byl za to odsouzen k trestu osmi měsíců odnětí svobody podmíněně s odkladem na osmnáct měsíců a dohledem.

Šestnáctiletý Lukáš O. byl za pěstování konopí s úmyslem vyrobit z něj marihuanu odsouzen k trestu šesti měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na jeden rok a dohledem.

2007-11-24T03:20:00.000-08:00

Prostě bylo zjevné, že exponentům represe nejde o drogy, o narkomany, ale že chtějí upírat lidem právo na odlišnost, právo na ne-většinový názor, životní styl, právo na svobodu. Právo nebýt poddaným, mendíkem, právo být občanem, ne majetkem vrchnosti. Pak se hlasovalo a Senát právo na svobodu rozhodování o sobě samém zamítl. Proč vlastně?

"Obávám se, že došlo k až nápadnému sblížení názorů senátorů za ČSSD a KDU-ČSL. Ale pevně věřím, že prezident republiky zákon vrátí a napraví chybu poslanců a senátorů." říká Josef Pavlata.

Už je to tady!!!

Na demonstraci jsem potkal Šimona Formánka - aktivního bojovníka za práva homosexuálů. Nemá s drogami nic společného - ale přišel, protože (jakožto příslušník jedné menšiny) hájí i svobodu těch menšin, ke kterým nepatří. Udělal chybu - přišel v obleku a dovolil si mluvit do megafonu, který mezi demonstranty koloval. Čímž se stal nápadným (většina byla v džínách), Když se demonstrace rozcházela, zadržela jej městská policie a chtěla vědět, zda demonstraci vedl a zda byl megafon jeho. Pak mu zkontrolovali občanku a zapsali si ho. Ptal jsem se strážníka, proč. Odpověděl jasně: BĚŽNÁ KONTROLA!

Zákon už nese ovoce. Už je zase běžné kontrolovat, legitimovat a zapisovat odlišné. Za pár měsíců přijde i jejich vyhazování z práce, ze škol a věznění. Pravda a láska byly v prdeli.

Pak začala novela platit... Psal se rok 1999.Zní takto - a je podle ní trestné i držení a pěstování marihuany pro vlastní potřebu.

Hrách na zeď...

2007-11-12T04:06:00.000-08:00

Hned na začátku jednání se ukázalo, že (alespoň senátora Václava Bendu) zaujaly především zavřená vrata Senátu. Pan Benda byl pohoršen, že nemůže do práce. Skutečnost, že před vraty stojí lidé, kteří přišli vyjádřit svůj názor, oslovit politiky, pan Benda nezaznamenal. Pak ale šla debata k jádru věci - a brzy se ukázalo, že těžiště sporu o trestnost držení drog nespočívá ve starosti o narkomany, ale ve starosti o konformitu. Občanský postoj pregnantně formuloval Pavel Rychetský: Jsem hrdý na to, že žiji v zemi, kde není trestné držet předmět, kterým neohrožuji jiného, ale jenom sebe. V zákoně neexistují, až na naprosté výjimky, trestné činy spočívající jenom v tom, že někdo něco má. Nevěřím vůbec tomu, že tato novela může jakýkoliv pozitivní účinek donést. Podobné stanovisko hájil i Josef Pavlata: "Zůstává otázkou, zda kriminlizací držení drog pro vlastní potřebu by nedošlo k porušování Listiny základních práv a svobod, kdy každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, ale má i právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním či jiným zneužíváním údajů o své osobě." A většina dalších diskusních příspěvků se nesla v podobném duchu. Vše vypadalo nadějně - i když i v Senátu zazněly perly následujícího typu: "Chci říci na adresu všech těch zvrácených zastánců legalizace a držení a užívání drog pro vlastní potřebu: Mengele byl také původně lékař s Hippookratovou přísahou. ... Střezme se proto všech těch protidrogových odborníků, kteří doénekonečna ohlupují naši mládež a společně s narkomafií volají po beztrestnosti držení a užívání drog!" Tak pravil senátor František Bartoš. Dlužno podotknout, že styl výroku odpovídá velmi barvitému a patetickému stylu vyjadřování, který občas nastává po intoxikaci marihuanou. "Veškeré jednání, které je ve spojitosti s užíváním drog, musí být postaveno na roveň jednání, které ohrožuje samu podstatu dnešní civilizace." Pronesl senátor Jan Koukal. Ví své - vždyť jeho městská policie neudělala za dobu jeho primátorování proti pouličním dealerům vůbec nic. "Jsem tedy rozhodně proto, aby držení drog bylo postižitelné, a nemusí se toho mládež bát, protože celá společnost je chce léčit, a nikoliv trestt." Pan senátor Zdeněk Babka neupřesnil, z čehože chce tu zatrachtilou mládež vyléčit. Možná z toho, že vyznává jiné hodnoty než on...

V klidu a pohodě

2007-11-07T00:59:00.000-08:00

Šel jsem na shromáždění s velkým strachem. Na pozvánkách, které kolovaly mezi lidmi, totiž nebyl nikdo podepsán. A anonymům zásadně nevěřím. Navíc - jediná láhev vržená z davu rukou opilce nebo zperníkovaného narkomana mohla celé snažení proti válce s drogami znevěrohodnit a zmařit. Když se shromáždila první stovka demonstrantů. trochu se mi ulevilo. Ani opilci, ani zbědovaní narkomani totiž nepřišli. Zdrcující většinu demonstrantů tvořili lidé žijící JINAK NEŽ KONDELÍK A VEJVARA. Lidé, kteří nechtějí, aby za ně myslelo SS (SOUDRUH STÁT). Lidé, kteří o sobě chtějí rozhodovat sami, lidé, kteří se necítí poddanými křesťanskodemokratické či ouřednické vrchnoti, ale svéprávnými, svobodnými občany.

Demonstrace neměla žádné vedení nebo pořadatele - ale nedošlo k nejmenšímu incidentu. Transparenty, projevy do megafonu, pak prohlášení pro senátorky a senátory:

Shromáždili jsme se zde proto, abychom vyjádřili nesouhlas nad parlamentem schválenou novelou paragrafu 187 trestního zákona. V současné době, kdy se Česká republika zapojuje do struktur Evropské unie a kdy se hovoří o zdokonalování zákonodárství v naší zemi, naši zákonodárci schválili novelu zákona, která je po legislativní stránce naprostým diletantismem. Vágní formulace textu otevírá prostor pro persekuci prvokonzumentů, náhodných uživatelů a dokonce i politicky či jinak nevhodných. Otevírá prostor pro korupci policejních úředníků, pro dalí bujení státní administrativy a pro zatěžování soudů trestnými činy, jejichž společenská nebezpečnost nedosahuje ani v nejmenším nebezpečí majetkové či násilné kriminality. Po odborné stránce, jak zdravotní, sociologické i ekonomické je zřejmé, že trestnost držení drogy společnosti v ničem neprospěje.

Z mnohaletých zkušeností Evropské unie a Spojených států amerických vyplývá, že tyzo formy řešení protidrogové politiky jsou velmi nákladné a kontraproduktivní. Zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu způsobí v prvopočátku vysoký nárůst cen na trhu s drogami a tím zvýší spotřebu finančních prostředků závislého narkomana. Dlouhodobým efektem tohoto jevu bude zvýšená míra pouliční kriminality, násilné i majetkové trestné činnosti. Druhotným jevem bude pak neustálé zvyšování státních výdajů na potírán této kriminality. Skutečnost, že Česká republika patří doposud mezi země s nejnižším počtem H.I.V. pozitivních uživatelů drog se stane minulostí. Státem vynaložené prostředky na vybudování nízkoprahových zařízení přijdou vniveč. Největší prospěch tento zákon přinese těm, kteří se obchodu s drogami věnují a kteří jsou jedním z hlavních viníků drogového problému.

Čtení prohlášení naslouchalo několik senátorů - ale jak jsem zjistil, byli to senátoři, kteří bez ohledu na demonstraci chtěli novelu vrátit Sněmovně k přepracování - senátoři zavrhující "war on drugs". Byli sice převlečení do parlamentních montérek, ale například Josefa Pavlatu (ODS) prozrazovalo propíchnuté ucho. Bez ohledu na obleky neměli konformní mozky a ochotu trestat druhé za to, že vypadají jinak než představa chlapce z venkova. Ještě jsem pořád doufal, že ta skupinka senátorů sledujících demonstraci je reprezentativním vzorkem Senátu.

Pak se skupina demonstrantů vydala do budovy, aby předali šest tisíc podpisů pod peticí odmítající trestnost držení drogy. Ochranka za nimi zabouchla vrata, aby se demonstrantů dovnitř nedostalo moc. A Sid Hošek (Plexis) poděkoval demonstrantům za účast a požádal je, aby se v klidu a tichu rozešli. Což se stalo. Transparenty zůstaly ležet na dlažbě Valdštejnského náměstí jako memento. A Senát začal jednat.

2007-11-03T03:23:00.000-07:00

Pak sněmovna zákon schálila. Šel do Senátu...

Večer před jednáním jsme s přáteli sledovali na druhém programu České televize pořad Pro a proti. Hovořil v něm dr. Jiří Presl z nadace Drop In - proti němu seděl desetibojař Pavel Severa, poslanec Sněmovny za KDU-ČSL. A hovořili o návrhu drogového zákona, který měl druhý den projednávat Senát. Poslanec Severa hájil represi drog, trestnost držení pro vlastní potřebu. Doktor Presl hájil současný legislativní stav - tedy zákony, které umožňují policii stíhat všechny drogové zločiny (prodej, výrobu, pašování), ale který se nemůže zvrhnout v perzekuci uživatelů.

Dívat se na mejdanu na televizi je pokleslé. Navíc jsme s přáteli kouřili marihuanu, takže nám páně Severovy "argumenty" připadaly až nerozchoditelné. Tak jsme si k televizi začali povídat. Mluvili jsme o všem zlu, které by novela přinesla. Mluvili jsme o nestoudnosti a populismu lidovců, kteří prosazují zákon, co odporuje všem vědeckým argumentům. Pavel Severa prostě neargumentoval - jen brnkal na emoce a pudy méně intelektuálně potencovaného voliče. A obdivuhodně, s neuvěřitelnou zatvrzelostí, odmítal akcepovat jakákoliv Preslem uváděná tvrdá data. Pak řekl cosi ve smyslu, že zákon musí být nekonkrétní, aby měly úřady možnost trestat, koho chtějí - a najednou (i díky psychedelikům, které jsem měl v sobě) bylo jasno. Psychedelické drogy nesporně mění tento svět. Nesporně jej formují do jiné podoby, než odpovídá ideálům venkovského voliče KDU-ČSL. Vytvářejí svět, na který podobný člověk není zvyklý, svět, kde tradiční pokrytectví, maloměšťácké hodnoty a zaprděnost nevítězí. Ale - Pavel Severa je člověk, který chce takový svět zachovat, či alespoň chce svým voličům vykázat snahu, že se o to pokoušel. A je mu úplně jedno, že to NEJDE, že dnešní svět prostě je a bude jiný než svět tchána Kondelíka a zetě Vejvary. Chce vykázat snahu. A tak nemůže racionální argumenty doktora Presla slyšet, nechce je slyšet, protože by mu to znemožnilo svým voličům onu snahu vykazovat. A viděl jsem, či spíše psychedelika mi umožňovala vidět, že panu Severovi jsou ti mrtví, které by do smrti vehnala novela, ti, kterým by novela zničila život, ti, kteří by se díky novele nakazili AIDS, ti, kteří by díky novele zbytečně propadli bílým jedům, úplně lhostejní. Protože argumenty a čísla uváděná Preslem byla natolik čistá a jasná, že by jim - kdyby nebyl zašprajcnutý - porozuměl i úplný blb. A tím poslanec Severa jistě není. Spíše je to muž, který Tu Svou Jedinou Pravdu, Ten Svůj Jediný Pravdivý, Správný a Svatou Vírou posvěcený životní styl je ochoten hájit do poslední kapky krve druhých. Skutečnost, že ona Jediná Pravda je lživá a zhoubná, je vedlejší a nepodstatná. Upřímně jsem doufal, že tento muž není identifikačním modelem pro většinu našeho národa. Snad si většina lidí v téhle zemi nemyslí, že ve společnosti by měli mít rozhodující slovo ti, kteří mají největší sílu v ruce.

2007-11-02T08:01:00.000-07:00

Jako jediný z těch, kteří represní zákon prosazují, byl v sále náměstek Kopřiva. Zeptal jsem se ho, jestli - když viděl Evžena a slyšel jej mluvit - nezměnil postoj. "NEJSEM CYNIK, ALE CITOVĚ VYDÍRAT SE NENECHÁM!"

Křesťanští bojovníci za represi nejsou ochotni vidět, že REPRESE NIC NEŘEŠÍ, přestože to ukazují nezpochybnitelná vědecká fakta. Nejsou ochotni couvnout před utrpením ubohých lidí, které by nový zákon doslova VEHNAL DO KRIMINÁLŮ A SMRTI. Jsou ochotni odsoudit ty nejbezbrannější k trýzni a utrpení, jen aby po jejich mrtvolách vyšplhali k moci. JAKO TI, KTEŘÍ UKŘIŽOVALI KRISTA.

2007-11-01T09:31:00.000-07:00

"Když se začnou drogy předepisovat v ordinaci, klesá počet závislých, a naopak. Na sto tisíc obyvatel přibyde v jižním Leverpoolu šestnáct závislých, v severním dvěstěsedmdesát."

Vysvětlil, že optimální je, když se státu podaří udržet mimo kolečka komerce. Pokud se pokouší o represi, vzrůstá aktivita ilegálních obchodníků s drogami a počet závislých, pokud se přestane o regulaci starat úplně jako u alkoholu, ožijí legální obchodníci. Droga je pak dostupná kdykoliv a kdekoliv plus konzumentům promývá mozky reklama. Počet závislých opět stoupá.

Kromě hostů "zvenčí" mluvili i experti a politici domácí, ale všichni se tak nějak shodli, že nemáme-li dostatek drogových problémů, je třeba přitvrdit represi - protože právě represe je nejlepší cestou k zvýšení drogových problémů ve společnosti.

Pak byla diskuse. Doktor Bém krátce pohovořil na téma NO VIDÍTE!. Dovětek "a mě, když jsem to říkal, vyhodili z úřadu" jsem si (nejen já) domyslel jaksi automaticky. Pak jsem se přihlásil já a četl rukou psaný dopis od Martina Tryščuka ze Stavovské unie studentů. Musel odejít.

Dovolte mi, abych přednesl malý, ale podstatný příspěvek studentů k oné tolik diskutované novele trestního zákona. A to za prvé: Jednoznačný nesouhlas s paragrafem, který staví držení nealkoholových drog pro vlastní potřebu za hranici zákona. Tato zcela nedemokratické, totalitní a celospolečensky nebezpečná pasáž se týká i nadpoloviční většiny studentů! Protože minimálně polovina studentů (někde se uvádí až 70%) pišla do styku s nealkoholovou drogou! Vesměs se jednalo o experimentování na bázi lehkých drog, které nemá žádné zhoubné dopady na společnost. Avšak zhoubný dopad represionistické novely trestního zákona ve společnosti si nedovedu ani představit. Tento fašizující zákon má čtyři základní nedostatky:

1. potlačení prevence, 2. vznik represionistické politiky a policejní korupce, 3. je proti základním lidským právům - omezuje osobní svobodu a právo na sebeurčení, 4. je nemorální

Myslím si, že výše uvedené opodstatněné důvody jsou v rozporu se směrem, vytyčeným Českou republikou ped pár lety. Se směrem k demokracii. Proto apeluji na všechny represionisty, aby se od řešení drogového problému v České republice distancovali a přenechali je odborníkům.

Pak se přihlásil Evžen Holeček a přišel k řečnickému pultu. A začal mluvit - on, ve svých šestadvaceti letech H.I.V. pozitivní a závislý na opiátech je ten, kterého by chtěl návrh lidoveckého zákona poslat do vězení. A mluvil, jak se nesmířil se světem, jak se v něm bojí. Jak je pro něj droga už jediným řešením. Nakonec řekl: "Rozhodněte si to, jak chcete. Ale nechte nás přežít."

2007-10-29T07:07:00.000-07:00

Seděli jsme v publiku s Evženem Holečkem a doslova čuměli s otevřenými hubami. Slyšet tyhle věty na půdě parlamentu a z úst člověka, který prokazatelně je mezinárodní kapacitou na drogovou politiku, bylo lehce nad naše očekávání. "Ty budou čumět..." drmolil si pro sebe Evžen. Myslel ty, kteří chtějí prosadit nový drogový zákon, ty, kteří chtějí změnit zákon tak, aby šel za svou nemoc - opiátovou závislost - sedět. Rozhlédl jsem se po sále. Nečuměli. Kromě náměstka Kopřivy totiž ze skupiny represionistů nikdo nepřišel. Fakta o drogách k svému drogovému politikaření pravděpodobně nepotřebují...

Druhý zahraniční host, který vystoupil, byl dr. Hammig - referoval o výsledcích švýcarského experimentu, kdy lékaři dostali od vlády možnost předepisovat závislým (Ó HRÚZO!!!) heroin. Bylo zřízeno osm set výdejních míst. Dr. Hammig prakticky jenom vysvětloval a komentoval grafy, které promítal na zeď.

Před započetím experimentu se závislí do experimentu zařazení dopouštěli trestné činnosti s frekvencí záznamu do policejních zpráv 2,38 na osobu a rok. Po roce v experimentu poklesla frekvence jejich trestné činnosti na 0,79 na osobu a rok. To jest třikrát. Úmrtnost ve skupině klientů byla před zahájením experimentu 16% za rok, po zahájení jedno procento. Náklady na substituční léčbu činily padesát jeden švýcarský frank za den, zatímco při jakékoliv jiné protidrogové strategii činily společenské náklady na jednu osobu a den devadesát šest franků - to znamená, že heroinová substituce ušetila denně na jednu osobu čtyřicet pět franků - což (v experimentu bylo dvanáct set závislých) činí 1 944 000 švýcarských franků (44 712 000 Kč) ušetřených za jediný rok.

Po něm vystoupil doktor Marks, klasik substituční léčby. "Kdo v sále ani jednou v životě nepil alkohol, nechť, prosím, zvedne ruku!" Nepřihlásil se nikdo. "Takže všichni. Kdo si myslí, že by kvůli tomu měl jít k psychiatrovi, nechť zvedne ruku!" Zase se nikdo nepřihlásil. Ale doktor Marks názorně předvedl, jakým idiotismem by bylo trestat držení drogy pro vlastní potřebu. S drogami totiž (bez ohledu na jejich legálnost/ilegálnost) v určitých obdobích svého života experimentuje každý.

Působí především v jižním Liverpoolu. Předepisuje závislým heroin. Svou práci nijak nehodnotil - jen drtil sál suchými čísly, srovnáním severního (kde se substituce neprovádí) a jižního konce města.

Zpráva o bourání bludů

2007-10-24T13:56:00.000-07:00

Doktor Henman začal mluvit a já si říkal "To snad neni možný, že ho nepřijdou vyvést ze sálu ozbrojenci!!!" Pan doktor totiž neříkal, co "se sluší" o drogách říkat. Naopak jsem slyšel věty jako "Když se italská vláda rozhodla přitvrdit represi, ukázalo se, že opatření směřují především proti mladým lidem, kteí nechtějí přijmout hodnoty tvrdé práce a konzumního života. ... začalo se hovořit o ´farmakologickém stalinismu´ ... represivní drogové zákony v USA působí přes obrovské náklady na jejich vynucování symbolicky. Pokoušejí se definovat realitu, což není v praxi možné - jsou jen projevem idealismu. ... Co stojí za nenávistí a netolerancí k uživatelům nealkoholových drog? ... V USA, kde se v mnoha státech ze zákona nesmějí ani vyměňovat narkomanům jehly, je čtyři sta tisíc H.I.V. pozitivních. Ti lidé umírají důsledkem špatných zákonů, zákonodárci nemají zájem o zdraví lidu. ... Represe zničí různost ve společnosti. ... Represe je dotací organizovanému zločinu, protože rapidně zvedá cenu drogy. ... V Itálii se ukázalo, že politici hlásající represi byli ve spojení s drogovou mafií."

2007-10-23T08:27:00.000-07:00

Poslanec Ivan Langer (ODS) - podobně jako drogoví aktivisté od křesťanů - nefetuje a není drogovým expertem. Na rozdíl od drogových aktivistů KDU-ČSL se však nezabývá politikařením, ale politikou. Když se rozhodl, že se bude jako poslanec zabývat drogovou oblastí, sestavil team poradců. Především lékařů. Tomáš Zábranský, Viktor Mravčík a Libor Gronský. A spolu s nimi sepsal kompilační analýzu Racionální drogová politika. Kniha, kterou vydala Votobia, shrnuje obrovskou spoustu vědeckých dat o výsledcích nejrůznějších přístupů vlád k drogám - a analyzuje, která metoda je nejúspěšnější a nejlevnější. A popisuje jednoduchý systém převedení narkomanů z pravomocí policie pod vedení lékařů, demytizaci drog, která by přišla stokrát levněji než jakákoliv válka s drogami. Byla by také stokrát účinnější.

Zdánlivě by stačilo zasunout každému poslanci do pošty jeden výtisk a počkat, až si knihu přečtou. Pak by sněmovna smetla lidovecký návrh ze stolu jediným hlasováním - kniha jednoznačně ukazuje, že přijetí represního zákona by zhoršilo všechny drogové problémy v naší společnosti, což jistě není cílem KDU-ČSL. Politika se však zásadně neřídí racionálními argumenty a spoléhat na to, že poslanci budou ochotni útlý svazek přečíst, by bylo dětinské. Ivan Langer tedy uspořádal těsně před druhým projednáváním zákona za svoje a sponzorské peníze v parlamentu seminář se stejným názvem - aby mohli poslanci vědecké poznatky o drogové politice slyšet z úst expertů mezinárodní první ligy.

2007-10-21T04:18:00.000-07:00

ZPRÁVA O KŘESŤANSKÉM MILOSRDENSTVÍ

Rok devadesátý osmý a devátý byl rokem, kdy se zdálo vše ztraceno - represivní zákon, tentokrát už prezentovaný jako "návrh ministerstva vnitra" - v podstatě šlo samozřejmě o starý známý Severův paragraf, protlačený lidoveckým náměstkem ministra vnitra Kopřivou.

Za pár dnů měla Poslanecká sněmovna projednávat lidovecký "drogový zákon", který trestá držení pro vlastní potřebu.

Poslanec ODS Ivan Langer a jeho expertní tým uspořádali v Parlamentu seminář na téma drog...

Muži za řečnickým pultem vypadali uvolněně a relaxovaně. Ten se strništěm by pravděpodobně neprošel cenzorním okem dam v krimplenu (nevypadal dostatečně průměrně), přestože byl stejně jako ostatní oblečen v uniformě většinové společnosti sako/kravata. Byl to ale doktor medicíny Robert Hammigř, pracovník institutu pro drogové závislosti university v Bernu - takže nakonec by jej čtenářky Vlasty asi stejně "vzaly na milost". Přestože předepisuje narkomanům (Ó HRÚZA!!!) heroin. Zbylí dva nejenže byli v uniformách, ale působili by i na čtenářku Vlasty. Jeden vypadal jako starší, seriozní psychiatr, který dělá pro vládu. Byl to starší, seriozní psychiatr dr. John A. Marks, který léta dělá pro britskou vládu. PŘEDEPISUJE NARKOMANŮM HEROIN.

Konečně třetí - vypadal jako absolvent elitní britské university - byl absolvent elitní britské university dr. Anthony R. Henman, antropolog, nezávislý expert Světové zdravotnické organizace WHO, britské, francouzské a brazilské vlády a Evropského parlamentu. Všichni tři v Senátu mluvili o tom, že nemá nejmenší smysl trestat držení drogy pro vlastní potřebu. Politikaření a politika

V České republice je tři a půl tisíce problémových uživatelů nealkoholových drog (a půl milionu alkoholiků), na drogy ročně zemře dvacet lidí (čtrnáct set jich zahyne při dopravních nehodách) . Ani na prohibici alkoholu, ani na zakazování automobilového provozu nelze vytlouct politický kapitál. Na drogách ano. Intenzivní snahy několika jedinců spjatých s KDU- ČSL zpolitizovaly drogovou problematiku na nejvyšší míru. Na jaře uspořádali v Parlamentu za peníze daňových poplatníků seminář o drogách, kam sezvali všechny represionisty - a samozřejmě nikoho, koho se drogová otázka osobně týká.

Jarní seminář proběhl spíše jako náboženská slavnost - minuty nenávisti. Navýsost odborná otázka - jak se má stát stavět k nealkoholovým drogám - se stala plně politickou záležitostí.

Milost!

2007-10-19T04:23:00.000-07:00

Pokud existuje v této zemi mravní autorita, kterou jsou státní úředníci ochotni akceptovat, brát její postoj v úvahu, je to prezident republiky Václav Havel. Pokud by se za nespravedlivě stíhané v této cause postavil, byl by to pro státní úřady snad dostatečný důvod k tomu, aby se zaměřili na boj proti drogovému zlu a zbytečně neotravovali lidi. Proto:

Vážený pane prezidente!

U vědomí Vašeho vhledu do permanentní kolize mezi tendencemi byrokracie omezovat mechanickým výkladem zákonů svobodu občanů, kteří nedělají nic špatného,

u vědomí Vašeho vhledu do stylu života undergroundu,

u vědomí skutečnosti, že jste se v životě opakovaně setkával s lidmi, kteří pro sebe konopí pěstovali a konzumovali je, aniž by tím jakkoliv ohrožovali společnost,

u vědomí toho, že jste kompetentní díky svým vlastním životním zkušenostem posoudit, zda obvinění v cause Himmer a spol. spáchali něco zavrženíhodného,

Vás žádám pro Jaroslava Himmera, Marka Vojtěcha a Radka Vašíčka o milost.

Po pár měsících mi přišlo z ministerstva spravedlnosti, že milost nemůže být udělena, nebot trestní stíhání bylo zastaveno...

Co dělat?

2007-10-15T00:52:00.000-07:00

Náš právní řád umožňuje zastavení trestního stíhání v každém momentě, kdy státní úřady dojdou k závěru, že rozpracovávaný skutek není trestným činem. Proto:

Věc: Žádost o zastavení trestního stíhání pánů Himmera, Vojtěcha a Vašíčka

Zdůvodnění: Prvním důvodem mé žádosti je skutečnost, že naše zákony nezakazují pěstovat konopí k zahradnickým účelům - a to, co obvinění dělali, je podle mého soudu právě pěstováním konopí k zahradnickým účelům.

Není-li můj výklad paragrafu 187 pro státní úřady přijatelný a trváte na tom, že obvinění přestoupili zákon, žádám o zastavení jejich trestního stíhání z důvodu nulové společenské nebezpečnosti stíhaných skutků.

V pondělí dvanáctého října jsem tuto žádost zaslal vyšetřovateli, do jehož kompetence případ spadá. Neznám jej osobně - ale věřím, že to je slušný člověk a dá přednost spravedlnosti před mechanickým výkladem zákona. Obávám se však, že - i když toto trestní stíhání zastaví - budou se causy jako Himmer a spol. opakovat. Lidé, kteří nedělají nic špatného, budou mít problémy s úřady. To je naprosto nežádoucí - vždyť policii platíme z našich daní proto, aby bojovala proti drogovému zločinu, proti dealerům, a ne proto, aby otravovala slušné lidi. Jak to ale při stávající legislativě zajistit - obzvláště když u nás není v soudnictví institut závazného precedentu?

Příběh

2007-10-07T01:28:00.000-07:00

Je jednoduchý, je to příběh, který prožívají desetitisíce mladých lidí u nás. Na jaře si Jára zasadil konopí. Asi třicet kytek. Pak měl bouračku. Z nemocnice (původní prognóza zněla, že nebude chodit) zařídil, že se jeho přátelé - Radek s Markem - na léto nastěhují do bývalé hájovny, kde bydlí Járova babička, a budou na chalupě dělat.

Po pár dnech, co tam kluci bydleli, si za kompostem všimli uvadajících kytek konopí. Tak je Járovi zalévali. Ten bydlel i po propuštění ze špitálu v Brně v bytě se svoji manželkou - na berlích se do hájovny těžko chodí. byl tam jen několikrát, otrhal pár mladých palic konopí a doma si z nich udělal salát.

Začátkem září si Radek s Markem řekli, že bude lepší, když rostliny nebudou na Járově pozemku - tak upravili v lese políčko a několik jich přesadili. Druhý den přijelo komando, kytky i kluky sebralo. A třetího září vyšetřovatel z Brna - Bučovic, nadporučík ing. Roman Nehoda, kluky obvinil. Z nedovolené výtoby drog podle výše citovaného paragrafu...

Policie chrabře posekala několik stvolů konopí a čacky obvinila tři mladé a slušné lidi, přestože dealery heroinu a vařiči perníku se to v Brně jen hemží... A nikdo - nejméně pak policie - proti tomu nic nedělá. Proč tedy ono nesmyslné obvinění? Vždyť ti kluci sice porušili formálně zákon, ale - kde je společenská nebezpečnost?

Odpověď je nasnadě: policie - podobně jako každý - si ráda ulehčuje práci. "Udělat" tři kluky za pár kytek trávy je snadné. Tak se to udělá, přestože je to zjevně nelegitimní a zbytečné - ti kluci nikomu neškodili. Chytat Araby, co dealují héro, je pracné a o hubu. Kde ale zůstala spravedlnost?

2007-09-29T03:32:00.001-07:00

Psané zákony jsou pokusem společnosti definovat Řád. Stanovit mantinely, předem říct, co považuje za pro sebe ohrožující a předem lidem vysvětlit, že když to "něco" vyvedou, tak budou určitým způsobem potrestáni. Zákony definují, co je legální.

Realita je ovšem jevem, který lze definovat nesmírně těžko - realita je nekonečně mnohotvárná a v úplnosti ji přesně definovat je ze samé podstaty jejího fungování nemožné. To není teze, kterou bych si vymyslel ve vaně, ale tvrzení, ke kterému došly prakticky všechny obory západní, exaktní vědy. Od fyziky až po sociologii. Proto je také nemožné beze zbytku předem definovat i mantinely toho, co je "trestuhodné", "nelegitimní". Zákon je apriorní šablona. Konkrétní skutek tu šablonu velmi často přesahuje, nesedí do ni.

V realitě tedy nastávají situace, kdy je nějaký skutek sice podle zákona "nelegální", ale přitom je plně legitimní. Člověk, který ten skutek učinil, sice formálně překročil zákon, udělal cosi nelegálního, ale neučinil nic trestuhodného - nelegitimního.

V našem právním systému je na podobné případy pamatováno. Skutek, který má být trestán, musí být nejen překročením českých zákonů, ale také musí být nelegitimní - trestuhodný, v právní mluvě pak "společensky nebezpečný". Přímo v systému našich zákonů je zapracován princip, že skutek, který sice formálně překračuje zákon, ale nemá žádnou společenskou nebezpečnost, nebude stíhán a trestán. Legislativní podklad pro to, aby v naší zemi mohla vládnout spravedlnost, a nikoliv tupý pozitivistický výklad zákonů, které by mohl v dnešní době vykonávat i počítač, tedy existuje. Vždy ale záleží na konkrétních lidech, státních úřednících. Na tom, zda dají přednost pracnému vyhledávání spravedlnosti, anebo se spokojí s mechanickou aplikací zákona.

2007-09-28T02:43:00.000-07:00

Ustanovení § 187 a § 188 tr. zák. zajišťují ochranu společnosti před nedovoleným nakládáním s omamnými a psychotropními látkami a jedy. V budoucnosti lze reálně očekávat zvýšení frekvence takových jednání, která spočívají v nelegálním transitu omamných a psychotropních látek i v rozšiřování a přepravě těchto látek.

Přímo v komenáři je řečeno, že zákonodárce chce tento paragraf trestního zákona využívat k ochraně společnosti, chce podle tohoto paragrafu trestat jednání, které společnost poškozuje.

Vždycky je to na lidech...

Tehdejší právní stav

2007-09-22T13:26:00.000-07:00

§ 187 - nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (1) Kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.

V Seznamu omamných a psychotropních látek nalezneme konopí - ale také poznámku pod čarou, že pěstování konopí k zahradnickým účelům není trestné. Co jsou zahradnické účely, vyhláška nedefinuje. Moje třiadevadesátiletá babička o sobě ráda říká, že je zahradnice. V praxi to vypadá tak, že si na třech záhoncích pěstuje mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek a jahody, na podzim je sklidí a sní. Je přesvědčena, že právě v tom spočívá podstata zahradniství. Něco si vypěstovat a nakonec to sníst.

Ale zpět ke komentáři zákona: V 7. aktualizovaném vydání knihy Trestní zákon a trestní řád autorů Jelínka a Sováka říká:

Občanský přístup

2007-09-21T01:14:00.000-07:00

jsem uplatnil v brněnské cause. Prostě jsem psal na úřady...

Jaroslav Himmer (28), prodavač na stánku, který měl letos na jaře těžkou dopravní nehodu a dosud je v léčení. Nejdřív vozík, teď už chodí o berlích. Má ženu a děti. V adolescenci měl problémy s pervitinem a dostal se z toho. Tvrdí (a já mu věřím), že se ze závislosti dostal díky marihuaně. Je to slušný člověk.

Radek Vašíček (23), vyučený automachanik. Byl na civilce v ústavu pro tělesně postižené, pak tam ještě rok pracoval - ale nemohl se uživit. Tak začal dělat číšníka. Letos v létě dal výpověď s tím, že léto stráví u Járy na chatě - bude mu ji opravovat. Měl problémy s pervitinem a vyléčil se. Je to slušný člověk.

Marek Vojtěch (24), vyučený natěrač, živí se příležitostnou prací, v adolescenci měl problémy s pervitinem, přestal jej brát, ale je dosud v rekonvalescenci. letošní léto chtěl spolu s Radkem strávit u Járy na chatě - a činži platil opravami. Slušný člověk.

2007-09-12T00:05:00.000-07:00

Věc: Zamítnutí žádosti o udělení výjimky za účelem pěstování konopí pro vlastní terapeutické účely. Vážený pane Ponikelský, jsem Proč?

Pokrytecká křesťanská morálka skrze KDU-ČSL v této prochlastané zemi zakazuje rekreační kouření konopí. Dobře - proč ale zakazuje i jeho užití k léčbě nemocí, které současná medicína neumí uspokojivě vyléčit? Budeme muset čekat, až všichni poslanci parlamentu dostanou Parkinsona, nebo dostanou rozum dřív?

Pan Ponikelský si konopí pěstuje nerušeně dodnes - protože jeho příběh prošel Reflexem a Novou, nikdo ho z výroby drog neobvinil.

2007-09-09T23:24:00.000-07:00

nucena Vám sdělit informaci, která Vám příliš radosti nepřinese. Vaši žádost o udělení výjimky za účelemk zákonného pěstování konopí pro vlastní terapeutické účely je Ministerstvo zdravotnictví povinno zamítnout.

Kladné vyřízení znemožňuje nařízení vlády ČSR č. 192/1988Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Toto neřízení neumožňuje používání (respektive zacházení s konopím) konopí, omamnou látkou skupiny III, v terapii.

Konopí je možno pěstovat a používat výlučně jen pro průmyslové a zahradnické účely - v těchto případech není konopí posuzováno jako omamná látka a není třeba pro tyto vymezené účely vydávat povolení Ministerstva zdravotnictví.

S pozdravem MUDr. Jana Uhrová, ředitelka Odboru zdravotní péče.

2007-09-09T01:43:00.000-07:00

"Konopí mě prostě drží při životě. Děsí mne, že je tahle rostlina zakázaná i pro léčbu tak závažných chorob, jako je Parkinson. Můj přítel, který touto nemocí trpí také, se podrobil zákroku, který nabízí moderní medicína. Navrtali mu do hlavy několik otvorů, do mozku zavedli elektrody a elektrickým výbojem cosi zničili. Dovedete si představit to utrpení? Navíc - výsledek zákroku je minimálně sporný. Třes, který mu komplikoval život, sice zmizel - ale nyní se tak motá při chůzi, že nemůže sám vyjít z bytu. A když jsme spolu byli na obědě, musel jsem mu nakrájet maso - sám by to nezvládl..."

Hledá v archivu - ukazuje mi fotky z dovolené na Korfu ("Nachodil jsem tam sto dvacet kilometrů a mladí mi nestačili"), fotografie z loňské sklizně konopí, fotografie ze zimy - jak ve svých jedenasedmdesáti a s diagnózou Parkinsonova choroba jede na běžkách - a konečně nalistuje dokument, který hledá. "Korespondoval jsem si s ministerstvem zdravotnictví, abych se nemusel léčit ilegálně. Podívejte se, co mi odpověděli:"

Kudy dovnitř?

2007-09-03T02:56:00.000-07:00

"Jsem zapřisáhlý nekuřák..." vysvětluje pan Ponikelský. "Uvažoval jsem tedy, jak do sebe konopí dostat. V období, kdy roste na záhonu, žvýkám denně jeden středně velký list. Co však dělat v zimě? Užívám dvě cesty. Jednak - piju sirup z kořenů samičích rostlin sklizených na podzim. Za druhé užívám prášek. Ve dvou koncentracích. Slabý - z listů, silný z palic samičích rostlin. Rostlinný materiál nejdříve pomalu zahřeju v troubě na osmdesát stupňů Celsia. Tím se stane křehkým - pak jej rozemelu na tříštivém kávomlýnku. Užívám jej buď v cukroví, nebo přímo prášek - špetku jednou denně."

Kromě vnitřního užití pan Ponikelský zkouší i užití vnější - v mládí měl úraz, při kterém si zlámal kotník na levé noze. Dnes, ve svých jedenasedmdesáti letech, má v kotníku bolestivou artrózu. Bolesti mizí, když kotník maže mastí z konopí.

Mast vyrábí tak, že dvacet dekagramů konopných palic vloží do hrnce s kilogramem sádla a hodinu a půl smaží na mírném ohni tak, aby konopí nezčernalo. Poté asi dvě minuty převaří ve vodní lázni - tím odstraní zápach. Sirup vyrábí tak, že dvacet dekagramů kořenů samičích rostlin jeden a půl hodiny vaří v papiňáku. Pak scedí, přidá kilo cukru, kyselinu citronovou kvůli chuti a kyselinu sorbovou kvůli konzervaci.

2007-09-02T02:40:00.000-07:00

(Český herbář, nakl. Aloise Hynka Praha, cca 1880)

Represe drog - jinými slovy svatá válka za hodnoty ekonomického růstu bílé rasy, světovlády protestantských idejí materiálního úspěchu lidí s modrýma očima - však užití konopí jako medicíny potlačuje, přestože i moderní lékařská věda uznává pozitivní terapeutický vliv konzumace konopí na celou řadu závažných nemocí. Především na glaukom ("zelený zákal") - konopí výrazně snižuje nitrooční tlak. Za druhé na celou řadu neurotických obtíží (anhedonie, deprese, mentální anorexie, existenciální úzkosti, nespavost). Za třetí - výrazně redukuje negativní vedlejší účinky chemoterapie onkologických onemocnění. Za čtvrté - některé studie ukazují pozitivní vliv konopí na takové choroby, jako je Parkinsonova choroba, ale i astma. Negativní zdravotní dopady spojené s rekreačním užíváním konopí (kouření marihuany) jsou vázány především na jeho rizikovou konzumkaci - kouření.

Zakázaná medicína

2007-09-01T06:54:00.000-07:00

Léčivé účinky konopí jsou nesporné. Konopí bylo součástí etnomediciny na celé zeměkouli a patřilo k tradičním léčivým rostlinám i u nás: Semeno olejnaté jest oblíbeným zobem ptačím, z něhož dobývá se olej k svícení a maštění; také v lékařství se ho užívá. Dává se jako lék utišující, mírnící při zánětech ústrojí močového, při průjemu, kašli, chrapotu, buď jako odvar neb zpařenina. Tinktury dává se 1-2 kapky; ta pak se upraví z květu a čerstvých mladých listů. Ve zvěroléčitelství používá se konopného semene utřeného s vodou 1 část na 10-20 částí. Působí na ústrojí močové a pohlavní, jsou-li zaníceny nebo zachváceny bolestně. Zevně se jako lněné semeno přikládá při zánětech kravám po otelení, koním proti šankru, tripru psů, při bělmu po předchozím zánětu očním.

Sám sobě šamanem...

2007-08-28T00:27:00.000-07:00

"Příznaky Parkinsonovy choroby se u mě projevily někdy v roce devadesát dva. Neurolog mne léčil Stugeronem a Oxyphyllinem - léky nezabraly. Pak jsem byl v nemocnici a tam mne převedli na Tremaril a Viregyt K. Pomohlo to - třes se snížil asi o třetinu. Ostatní příznaky však zůstaly. Nakonec mne lékař převedl na Nakon Mite a Jumex - ten dodává do organismu dopamin. Ulevilo se mi - byl jsem však přes veškeré zlepšení pořád zjevně nemocný, postižený a víceméně nemohoucí člověk..." vypráví pan Ponikelský. Pak nastal v jeho léčbě zásadní zlom. Impuls přišel - ač to zní absurdně - z časopisu. "Dostal se mi do ruky článek o peruánských Indiánech, kteří žvýkají koku. A pomáhá jim nejen překonávat strasti každodenního těžkého života, ale léčí s ní i řadu chorob, které moderní západní medicina dokáže jen tlumit - ne vyléčit. Autor článku zdůrazňoval, že koka v Andách působí především díky tomu, že tam patří - že je to rostlina adekvátní, úměrná mstu i lidem, kteří tam žijí. Celý život zahrádkařím - a tak mne napadlo, jestli by v našem klimatu a na lidi, kteří žijí zde, nemohla podobně fungovat rostlina, která "patří" sem. Tou rostlinou je konopí. Sehnat semínka marihuany nebyl problém - a tak jsem si ji na jaře devadesát čtyři zasel. V polovině června jsem začal žvýkat listy - jeden lístak denně. Samozřejmě se nejdřív neprojevilo vůbec nic. Ale nepolevil jsem - věděl jsem, že musím čekat. Někdy v půlce září jsem šel po ulici a najednou, jako z čistého nebe jsem si uvědomil, že jdu pružně jako předtím, než jsem onemocněl." Pan Ponikelský ušel asi dvě stě metrů a pak se vše vrátilo k normální chůzi parkinsonika - tělo opět přestalo poslouchat. Pan Ponikelský však jev správně identifikoval jako první výsledek automedikace konopím - a samozřejmě ve své fytoterapii pokračoval. Stav se zlepšoval každým dnem. Po měsíci chodil jako před vypuknutím choroby. "Samozřejmě jsem dál bral léky, které mi lékař předepsal - dodával jsem tělu dopamin. Konopí však - podle mé vlastní hypotézy - umožňuje nervovým buňkám s dopaminem lépe hospodařit a distribuovat jej tam, kde je potřeba. Každopádně - léky v době, kdy jsem bral jenom je, odstranily část příznaků. V době, kdy jsem k nim bral i konopnou fytoterapii, příznaky nemoci zmizely úplně. O všem jsem informoval neurologa - a tak mám ve zdravotní kartě poslední čtyři roky po každé návštěvě lékaře napsáno POMÁHÁ CANNABIS!"

2007-08-26T02:23:00.000-07:00

nevyléčitelná. Moderní medicina sice dokáže tlumit její projevy a zpomalovat postup, nedokáže ji však vyléčit či zastavit. Nedostupnost léčby není otázkou peněz - Parkinsonovou chorobou (spolu s Alzenhaimerovou chorobou) trpí například i bývalý prezident USA Reagan, který si na nedostupnost výdobytků moderní mediciny nemůže stěžovat. Přesto nemoc nelítostně postupuje.

Parkinsonova choroba sice člověka, který jí trpí, ihned nezahubí - rapidně však snižuje kvalitu jeho života. Nepostihuje intelekt - o to jsou možná její příznaky nemilosrdnější. Pacient totiž za plného vědomí musí snášet to, že se z něj pamalu stává ruina. Zpomalují se mu pohyby, končetiny zachvacuje třes, který komplikuje i elementární motoriku, chůze se zpomaluje a stává strnulou, písmo se mění v nečitelnou čmáranici.

Mechanismus Parkinsonovy choroby souvisí s produkcí a působením neurotransmiteru dopaminu - látky, která zprostředkuje komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami mozku. Zároveň látky, na kterou se v našem mozku "přepočítavají" nealkoholové drogy.

ZAKÁZANÁ MEDICÍNA

2007-08-25T01:24:00.000-07:00

Autobus zastaví v Hořicích na náměstí, já vystoupím a rozhlížím se. Přistoupí ke mě bělovlasý muž a ptá se, zda jsem to já. Přitakám a muž mi podá ruku. "Já jsem Josef Ponikelský." Ukáže rukou do rohu náměstí k zaparkovanému Favoritu: "Támhle máme odvoz..." Vykročí směrem k autu - a jde pružně, křepce, jako člověk ne sedmdesátileý, ale o generaci mladší. Náhodný pozorovatel by mu hádal o deset let míň. A zaručeně by nepoznal, že pan Ponikelský trpí Parkinsonovou chorobou.

Ve Favoritu čeká syn Josefa Ponikelského a odveze nás na okraj města, do vilové čtvrti. Vystoupíme a vstupujeme do vily, kterou pan Ponikelský starší spolu s manželkou vybudoval vlastníma rukama. "Tady nebyl jediný řemeslník!" zdůrazní hrdě. Procházíme zahradou a já už na dálku rozeznávám povědomé obrysy mohutných stvolů. "Marihuaně se letos daří!" přikyvuje pan Ponikelský. U vily totiž rostou čtyři mohutné keře konopě seté - Cannabis sativa. Rostliny, ze které se vyrábí marihuana.

Pan Ponikelský mne provede vilou (maně vzpomínám na mediální prezentaci kuřáků marihuany, kteří v podání novin a časopisů obvykle zahnívají ve sklepních brlozích) a obdivuji konstrukci schodiště. Pak dostávám kafe a pan Ponikelský přináší několik šanonů dokumentace a alba fotografií.

Parkinsonova choroba

Vážená paní doktorko!

2007-08-22T00:33:00.000-07:00

Zde jsou poznatky, které mohou pomoci při trestním stíhání neznámých pachatelů: Konopí divoce roste na všech teplejších místech naší republiky, a odtud až k Atlantiku a Pacifiku v širokém pásu mezi Indickým oceánem a rovnoběžkou odpovídající Českým Budějovicím, neboť tvoří přirozenou součást původní flóry Eurasie. Za důvodně podezřelého z tohoto trestného činu považuji (jsa buddhistou) dharmu - to jest Věčný Řád Věcí, eventuálně evoluci. Přikláníte-li se ke křesťanskému výkladu světa, je podezřelým pachatelem Stvořitel, případně pak Svatá Trojice ve spolupachatelství. Jste-li hinduistkou, tvoří zločinné spolčení Brahma, Višnu a Šiva.

Bez ohledu na Vaše náboženské přesvědčení je však z našeho trestního zákona a Vašeho výkladu tohoto zákona zjevné: Sedět mohou všichni bozi! Co dělat s právním paskvilem nastoleným novelou, je nasnadě: Jediným řešením je okamžité vyškrtnutí konopí ze seznamu zakázaných látek!

Odpověť, kterou jsem na dopis dostal, nedávala smysl - psalo se v ní, že na Pálavě se stejně nic nesmí trhat. Přitom televize NOVA vysílala několik pořadů o panu Ponikelském... Nezmínili, že jako p=rvní jsem o něm psal já v Reflexu.

To si platíme my!

2007-08-21T00:42:00.000-07:00

Paní Dagmar Šturmová z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně mi zaslala odpověď. Jistě plně v souladu s literou zákona:

Vážený pane Doležale, sděluji Vám, že Vaše podání bylo posouzeno jako podnět k trestnímu stíhání neznámého pachatele, či pachatelů. Pro urychlení šetření by bylo velmi vhodné, abyste přímo státnímu zastupitelství předložil poznatky, které se Vám podařilo získat a upřesnil zejména místa, kde se konopí vyskytuje.

Paní státní zástupkyně tedy odpověděla plně v rámci litery zákona. Bohužel jí uniklo, že se při tom vzdálila hranicím zdravého rozumu. Trestně stíhat Pánaboha?

Pánbůh půjde sedět!!!

2007-08-19T01:47:00.000-07:00

Totálně destruuje základ právního státu - totiž právní jistotu občana. V právním stavu, který nastane poté, co novela vstoupí v platnost, totiž nebude možné ze zákonů vyčíst, co vlastně je trestné - protože otrocký výklad, totiž že trestné je držet kytku konopí (které roste na mezi) je zjevně nesmyslný. Pokusil jsem se získat informaci o tom, co vlastně bude stát chtít vymáhat, na kompetentních místech. Na Nejvyšším státním zastupitelství (shodou okolností sídlí v Brně) a na městském státním zastupitelství pro Prahu. Zaslal jsem dotaz, co tedy vlasně chce stát v situaci, kdy na našem území roste konopí planě a zároveň je jeho držení ve formě marihuany ze zákona trestné, vymáhat.

V zákoně se praví,

2007-08-16T23:26:00.000-07:00

že kdo bude mít u sebe pořádnou kytku konopí, může jít sedět až na pět let. V kontextu poznatku, že je konopí alespoň na části území ČR součástí naší spontánně rostoucí flóry, je tento zákon zjevně neudržitelný, nesmyslný a popírající samu podstatu právního státu. Trestnost držení jakéhokoliv předmětu je sama o sobě právně sporná. Její legitimnost můžeme uznat maximálně tehdy, když se jedná o předmět, který není běžně dostupný a není využitelný jinak než k tomu, aby se s ním páchalo nějaké svinstvo. Mezi takové předměty patří například Semtex, jaderná zbraň nebo ampule s bakteriemi sněti slezinné. Zákon, který chce trestat držení kytky rostoucí na každé mezi, je však neoddiskutovatelně špatný.

Prakticky denně

2007-08-12T04:54:00.000-07:00

jsme však mohli číst v novinách o tom, že je někdo stíhán za pěstování konopí s cílem vyrobit marihuanu (pěstování konopí o sobě, například k zahradnickým účelům, trestné není). Všechny tyto procesy se skutečností, že na území ČR roste konopí divoce, staví do poněkud podivného světla. Jak je vůbec možné stíhat něco, co se děje i spontánně? Nebylo by na místě stíhat za to, že na Pálavě roste cannabis na každé mezi, Všemohoucího? Vždyť tím, že nechává konopí na pálavských polích růst, nejen že vyrábí drogu marihuanu, ale také ji nabízí kolemjdoucím! A za to (alespoň ten křesťanský, trojjediný) může dostat maximální sazbu! Vždyť tres faciund collegium, tři tvoří spolek, takže Bůh na Pálavě drogy vyrábí v organizované skupině! Pět let za kytičku...

Keříky

2007-08-10T13:49:00.000-07:00

rostly po celém poli. Byly nízké - možná šedesát centimetrů. Můj průvodce se k jedné sehnul a vyškubl jí ze země. Oklepal od hlíny a ukázal na stonek: "Vidíš - to je stvol, který vyrostl potom, co pole posekali. Tady je zbytek původního kmene - ten usekli, když tu sklízeli kukuřici nebo co tu vlastně rostlo. Konopí z kořenů vyhnalo nový stonek, který je krátký. Až najdeme nějakou rostlinu, kerá rostla na mezi, bude mít tři metry..."

Rozhlédl jsem se kolem sebe a pořád se nemohl srovnat s tím, co vidím. Před chvílí jsem četl v novinách, že nějaký pubescent zasel pár semínek konopí a půjde kvůli tomu před soud. Zde ta samá rostlina - podle vůně a oleje, který mi ulpíval na dlaních, možná s větším obsahem účinné látky THC než ony mladíkem pěstovené kytičky - rostla VŠUDE. DIVOCE, JAKO PLEVEL!!!

Dojeli jsme

2007-08-10T00:42:00.000-07:00

do jedné vesnice asi dvacet kilometrů od Pálavy. Vystoupili a rozhlédli - v úrodné placce se pálavské kopce tyčily jako nepřehlédnutelný ukazatel směru - a vyrazili. Jihomoravská vegetace se předváděla v plné síle - broskvové sady, rozkvetlé bodláky na mezích, mohutné keře durmanu. Po hodině procházky mě náš informátor vzal za rukáv:"Podívej se doleva!" Pozorně jsem se zahleděl na pole, nedávno zorané po sklizni. Rostlo na něm podivné nevysoké chroští. "To snad není pravda..." Nevěřil jsem svým očím a vykročil do oranice. Ušel jsem padesát metrů k nejbližšímu keříku, sednul si k němu na bobek, pro jistotu jej ochutnal a promnul v dlaních. Viděl jsem tu rostlinu tisíckrát, tisíckrát cítil její vůni, a byl jsem si jist: Je to konopí. Cannabis sativa. Nejstarší kulturní rostlina lidstva. Rostlina, která vedle dalších možných využití poskytuje lidstvu marihuanu.

KYTIČKA PRO MAMINKU

2007-08-08T14:12:00.000-07:00

Vyrazili jsme z Brna autobusem. "Ono je na Pálavě v podstatě jedno, roste to tam všude..." suše konstatoval muž, který naši redakci na výskyt divokého konopí na Pálavě upozornil. Namátkou jsme tedy zvolili zastávku a usadili se na nepohodlných sedadlech Karosy. Otevřel jsem si MF Dnes a nalistoval černou kroniku.

V jedné krátké zprávičce jsem se dočetl, že jakýsi zoufalec si nasel konopí na poli, které patřilo rodičům kriminalisty. Ten si kytek všiml a upozornil svoje kolegy - policisty z okrsku. Policisté si na mladého zemědělce počíhali a sebrali ho. Vyšetřovatel jej obvinil podle paragrafu 187.

Kapsa pana

2007-08-06T00:15:00.000-07:00

poslance Langera zavibrovala. Vytáhl z ní mobilní telefon a vzal hovor. Chvíli pozorně poslouchal. Poté prohlásil: "Jdi do prdele, Teplíku" a vypnul telefon. Seděli jsme v restauraci Slovanského domu, ve kterém olomoucký Drop In probíhal. Vedle hrála kapela. My hovořili - s poslancem Ivanem Langerem (ODS), obviněným (ještě za útok na veřejného činitele) nakladatelem Tomášem Koudelou a několika kolegy z novin - o masivním nástupu konformismu. "Když vidím některé situace v parlamentu, bojím se, že to může skončit stavěním koncentračnch táborů." Přesto však po výroku soudu nastal částečný klid. Mě policie uzavřela spis za "schvalování trestného činu" - nikdo ze signatářů petice nebyl shledán zločincem. Státní zástupce se proti výroku soudu odvolal, bylo ještě jedno kolo, pak amnestie - ale suma sumárum to Votobia přežila bez šrámů.

Soudní výrok v cause konopné kuchařky byla sice precentním vítězstvím - ale síly, které se pokoušejí znovu nastolit kontrolu nad myšlením lidí, nezmizely ze scény. Causa konopná kuchařky byla vyhranou bitvou - válka však trvala.

Obžalovaní

2007-08-04T13:27:00.000-07:00

šli na ty dvě hodiny před rozsudkem do hospody. V jednu hodinu se sál naplnil k prasknutí. Soudce Angyalossy zahájil a za dvě minuty vynesl ortel. Ze zdeúředního jazyka přeloženo - obžalovaní jsou osvobozeni, neboť nebylo prokázáno, že by chtěli šířit toxikomanii. Což - jinými slovy - znamená, že pravdivá informace o drogách sama o sobě NEMÚŽE BÝT CHÁPÁNA JAKO TRESTNÝ ČIN ŠÍŘENÍ TOXIKOMANIE. Ne že by tohle tvrzení bylo nějak překvapivé, v novinách jsem jí viděl častokrát. Jedenáctého dubna ve třináct hodin deset minut však dostala podobu soudního výroku, judikátu, který může sloužit jako vodítko pro budoucnost. Cenzura prostě neprošla.

Osvobození se vrátili do hospody. Plánovanou tiskovku Votobie zrušila - nebylo o čem mluvit, vše podstatné řekl soudce. Z hospody šli obvinění na večerní koncert, olomoucký Drop In. Měl být věnován jejich podpoře - nyní, po historickém výroku soudce, se změnil spíše v oslavu. Byli tam všichni - od muzikantů po politiky.

Pak přišly na řadu petice.

2007-08-02T13:53:00.000-07:00

Dr. Viktorin předal soudu dva obří šanony s čtyřmi tisícemi třiceti podpisy lidí, kteří byli na podporu Votobie ochotni riskovat vlastní trestní stíhání. A dopis s dvaceti podpisy odborníků, kteří se - na základě vlastního vhledu do oboru - nebáli prohlásit to podstatné: Že publikování pravdivých informací o drogách, byť by byly sebepodrobnější, se toxikomanie šířit nedá.

Bylo jedenáct hodin. Soudce vyhlásil přestávku. Že rozsudek, predentní rozsudek, který může ovlivnit chápání svobody slova v naší zemi, vynese v jednu.

Obžalovaní vyšli ze soudní síně a causa najednou začala dostávat méně politický a více lidský rozměr. Za všemi třemi nakladateli totiž přišli příbuzní. Obklopili je v předsálí soudní síně a najednou bylo vidět, o čem proces je. Byl o tom, jestli sedmdesátileté pan Junglingové, mamince Petra Junglinga, nezavřou nějací pánové ze státních kanceláří syna. Byl o tom, jestli i v tomto režimu budou nespravedlivě věznění, byl o tom, jestli sedm let po revoluci zase vznikne samizdat, jestli zase vznikne ono patologické dělení "MY" a "ONI".

2007-07-29T23:51:00.001-07:00

V Olomouci jsme byli v jedenáct. Obviněný Koudela se díval na dokumentární film o Mao Ce Tungovi. Když film skončil, oznámil, že petici za ukončení trestního stíhání podepsalo čtyři tisíce a třicet lidí. Pak šli obžalovaní spát, aby byli na zítřek čerství.

Soudní síň byla nabitá - především novináři. Jenom kamery s nálepkou Česká televize jsem napočítal tři. Soudce nejdříve vyslechl svědky - zaměstnance Votobie, kteří potvrdili, že o vydávání knih ve Votobii rozhodují nakladatelé, a ne například svatý Mikuláš. Pak poslední slova.

Státní zástupce Jarnot se ve své závěrečné řeči blýskl. Přinesl "usvědčující důkazy" nebývalé váhy. Přečetl z jakéhosi papíru, že jacísi lidé, které ovšem nejmenoval, skutečně podle konopné kuchařky vařili. A že tedy proto chce pro obviněné tresty - byť podmíněné a na spodní hranici trestní sazby.

Pak hovořil obhájce dr. Viktorin - o svobodě slova, o důležitosti této svobody, o právu svobodné diskuse... Pak obžalovaní. Když mluvil Tomáš Koudela, měl soudce Angyalossy pocit, že hovoří příliš květnatě a ne k věci - tak ho začal přerušovat. Koudela se ovšem nedal, takže za chvíli mluvili oba a do závěrečné řeči se míchala kulometná palba psacího stroje zapisovatelky, takže bylo rozumět každému pátému slovu.

2007-07-29T02:38:00.000-07:00

V osmnáct nula nula, kdy mělo party začít, jsme stoupali s jedním z obviněných zločinců - spolumajitelem Votobie Petrem Junglingem - po točitých železných schodech. Dole, ve sklepeních, kde normálně sídlí klub MAT, seděli prakticky všichni, kteří mají co do činění s nestátní protidrogovou činností. Lidé z nadací, ale také o drogách píšící novináři, terapeuti i režišér divadelní hry Fet. A - byť jako hosté či pozorovatelé - i státní protidrogoví úředníci.

A začalo udílení cen. Kravaty byly, květiny byly, švédský stůl byl. Proslovy byly, děkovalo se, zásluhy ocenily, přínos byl zhodnocen, a my si tam s obviněným Junglingem připadali jak pastor v bordelu. Šlo o standardní společenskou událost, byli tam lidé žijící z nadačních peněz. A my je tam v džínách šli - jakožto drogové experty, lidi, kteří vědí, o co jde - požádat, aby se vyjádřili ke zločinu konopné kuchařky. Aby se podepsali pod prohlášení, že šíření pravdivých informací o drogách není šířením toxikomanie.

Když skončila oficiální část, přečetl jsem prohlášení. A vyzval všechny, kteří jsou s prohlášením souhlasí, aby přišli podepsat. Úplně první lejstro podepsala Věra Krincvajová z Asociace Nevládních Organizací - A.N.O.. Nabídl jsem jí to předem. Po vyhlášení jako první podepsal dr. Kalina - ředitel FILIE a hostitel večera. Pak postupně prakticky všichni, kdo tam byli. Lidé z Filie, Sananimu, NROS, lidé od Apolináře, protidrogoví koordinátoři, Odborná veřejnost se prostě nenechala zmanipulovat.

Proces s VOTOBIÍ

2007-07-26T13:59:00.000-07:00

byl procesem se svobodou slova. Byl součást tažení byrokracie proti nezávislé kultuře, pokusem o omezení možnosti nezávislého myšlení. Jako bylo nejdříve třeba privatizovat (což je na informačním trhu vykonána - většina vydavatelství je soukromých), je pro prosperitu (ekonomickou i duchovní) nutno také demonopolizovat. I na trhu myšlenek. Čemuž samozřejmě chtějí brání ti, kteří jsou tělem jakéhokoliv monopolu - úředníci. Státní úředníci se nyní pokusili násilím regulovat trh myšlenek. Zajistit si monopol na Pravdu.

Další kolo soudu se mělo konat jedenáctého dubna. Soud měl začít v pátek v osm hodin ráno. V Olomouci. Ve čtvrtek večer se však v Praze na Karlově náměstí konal pozoruhodný mejdan - vyhlášení výsledků soutěže "Drogy a media", pořádané za peníze Phare a chemického koncernu Proctr & Gamble nadací Filia. Tedy nejvlivnější českou protidrogovou nadací... Ve čtvrtek večer bylo tedy třeba být v Praze.

2007-07-24T14:22:00.000-07:00

A jedna ze zaměstnankyň VOTOBIE se omluvila. Nevím, proč vlastně byla předvolána - nakladatelé skutečnost, že za svou produkci nesou odpovědnost, nepopírají, netvrdí, že by vyšla jaksi "za jejich zády". Všichni zaměstnanci, kteří v době vydání kuchařky ve VOTOBII pracovali, sice odmítli vypovídat. Přesto pan státní zástupce považoval za nutné slyšet výpověď oné nepřítomné svědkyně - a proto musel být proces odročen.

Jeden z novinářů, kteří obklopili státního zástupce, se zeptal, proč chce bezpodmínečně slyšet nevýznamnou svědkyni. Pan zástupce odpověděl, že jej zajímají informace o hospodaření VOTOBIE. Zeptal jsem se, proč - když jsou obviněni za šíření toxikomanie. Vysvětlil, že se špatně vyjádřil.

Majitelé VOTOBIE odjeli do své "kanceláře" a nejdříve na kameru vysvětlili (viz výše), pak do diktafonů vysvětlili (viz výše)... Budou vysvětlovat až do jedenáctého dubna, kdy je další soudní líčení.

2007-07-23T00:33:00.000-07:00

Druhý den jsme odfaxovali dopisy politikům, kteří se alespoň okrajově věnovali drogám - žádost o zrušení paragrafu 188a. ODS, ODA, sociální demokracie. Přes únosné politické spektrum. A šlo se na tiskovku. Eva Hrindová z VOTOBIE, která zvala novináře a připravovala tiskovku, zářila. Měla proč - tak plno nepamatuji.

Majitelé VOTOBIE řekli (viz výše), odpověděli (viz výše) a šlo se na autogramiádu. Pak na besedu (viz výše). A pak jsme měli co dělat, abychom nepadli na hubu. Za sedm hodin měl začít soud.

Ráno došla odpověď poslance dr. Ivana Langera (ODS). Diuplomaticky naznačil, že on sám není zastáncem represe, ale rozhodnout že to musí soud. V soudní budově bylo natřískáno. Nakladatelé usedli na tvrdou lavici, státní zástupce Prouza nepřišel, místo něj tu byl pan Ladislav Jarnot. Nakladatelé odmítli vypovídat, znalec, který posuzoval kuchařku, mimo jiné uvedl, že knihu samozřejmě vlastní, neboť kuchařina je jeho koníčkem. Autorka iniciačního článku v Pulsu říkala takové věci, až jsem nevěřil, že je opravdu jeho autorkou. Článek totiž - na rozdíl od výpovědi - dával alespoň jakýs - takýs smysl. Když jsem jí před soudem fotografoval, začala mě oslovovat "kolego", což se mě dotklo. Pak mi vysvětlila, jak ráda čte moje články. BUM ŠANKAR!

2007-07-20T00:47:00.001-07:00

V Ostravě jsme začínali o osm hodin později hodinovou rozhlasovou besedou. Petr s Jardou vysvětlili na mikrofon, že (viz to, co říkali v Praze), a šli jsme do klubu .... , kde byla beseda. Bylo tak narváno, že jsme se nemohli dostat do sálu. Dvě televizní kamery, rozhlas, několik novinářů s diktafony a několik set lidí, kteří přišli jaksi "jen tak". Petr s Jardou vysvětlili (viz výše) a následovala diskuse. Atmosféra byla mnohem vstřícnější než v Opavě, ale stejně se hovořilo o (viz výše). Poté poskytli do televize interview o (viz výše). Pak byla autogramiáda a přišla paní Vránová - prý proto, že má ve svých sedmdesáti letech strach o vnuky a tak jim přišla koupit mou knížku o drogách, aby do toho nespadli. A za kluky z VOTOBIE chodili návštěvníci besedy a hovořili o tom (viz výše).

Nakonec jsme získali i sponzora. Neznámý muž nám věnoval trávový perníček uvařený podle konopné kuchařky.

"Tož chlapi, jsme slavnější než Beatles!" pochvaloval si Jarda, když jsme se v noci vraceli autem do Olomouce, přestože perníček byl dosud zabalený. Pak pustil rádio. Zrovna říkali, že dnes násilím vyklidili Bunkr.

Zbytek cesty nikdo neřekl ani slovo. Všichni jsme věděli, že VOTOBIA je stejně tak symbol nezávislé kultury jako Bunkr. A že máme sice už skoro dvě stě podpisů pod petici - ale kolik lidí bránilo Bunkr? A co jim to bylo platné... A že tisk soudu prakticky nevěnuje pozornost a naší petici nikdo neotiskl a tak o soudu vlastně nikdo neví...

Dojeli jsme ke Koudelům. Tomáš ležel na gauči a rozespale na nás mžoural. "Volali, že na soud přijedou z Reutera. A podpořil nás senátor Jařab. A dneska o tom byla stránka v DNES." Tak jsme si dali ten perníček a šli spát.

Kolem čtvrté ráno

2007-07-17T00:15:00.000-07:00

jsme se dopotáceli do domu, který slouží universitě jako ubytovna pro hostující pedagogy. Odemkli jsme dveře našeho třílůžkového pokoje a hodlali ulehnout. V tom momentě jsme zjistili, že v jedné z postelí leží starší pán a spí. Vycouvali jsme a šli vzbudili správce. Produkčním nedopatřením jsme se - téměř v posteli - sešli s významným lingvistou. Sousední pokoj byl prázdný, byly v něm však pouze dvě postele. Uznal jsem, že jako nejmladší to musím vzít na sebe, a potichoučku se sunul do místnosti se spícím docentem. V momentě, kdy jsem si gratuloval, že jsem ho nevzbudil, mě pan docent oslovil. Krátce jsem se mu představil a ulehl. Pak jsem se podíval na hodinky. Pylo půl páté ráno.

Šňůra

2007-07-15T23:52:00.000-07:00

V úterý v poledne mě Petr Jungling naložil do auta a vyrazili jsme do Olomouce. Tam jsme naložili nové podpisové archy, pár knížek o drogách, které VOTOBIA vydala, a pokračovali do Opavy. Přijeli jsme na náměstí před čajovnu Bludný kámen půl hodiny před ohlášeným zahájením besedy. Před domem se hemžilo asi padesát lidí, kteří se už nevešli dovnitř. Protlačili jsme se do čela místnosti a beseda začala. Stejný úvod jako v Praze na tiskovce, pak diskuse. Stejné otázky, stejné příspěvky do diskuse. Když jsme skončili, přesunuli jsme se do hospody vedle čajovny. S námi skupina novinářů z regionálního tisku. Byli na naší straně, věděli, kam vede cenzura. Ale potřebovali to slyšet od lidí z VOTOBIE. A tak Petr s Jardou Vaclem (který vystřídal Tomáše) říkali to co v Praze za ten večer asi patnáctkrát. Když bylo - někdy kolem půlnoci - hotovo, odešli jsme do místního nonstopu a popařili.

2007-07-12T00:24:00.000-07:00

Jméno, příjmení, rodné číslo, podpis

Dopis jsem sepsal, podepsal, a začal shánět podpisy. Pamatuji se, jak jsem se kdysi bál podepsat Několik vět. Doufám, že si stejně trapně připadali i ti, kteří mi nyní vysvětlovali, že do toho nejdou. Posílali mě do ... jako jeden muž. V televizních debatách velmi nonkonformní umělci, vyhlášení intelektuální knihkupci, slavní akademičtí hodnostáři... První, kdo se na dopis podíval a bez váhání podepsal, byl syndik Syndikátu novinářů ČR pan Rudolf Zeman.

Den poté, co jsem ho oslovil a on podepsal, mi doma zazvonil telefon. Pan Zeman mi nadiktoval několik telefoních čísel - a že to jsou lidé, se kterými o věci mluvil a kteří chtějí VOTOBII podpořit. Tak přibyl podpis spisovatele Jana Pelce a jeho manželky Jany. Pak se podepsalo několik kolegů z Reflexu. Ale pořád to bylo maximálně deset jmen... V Olomouci přátelé z VOTOBIE zatím obtelefonovávali novináře, připomínali termín soudu a připravovali tiskovky a besedy. A také tiskli Marihuanu.

Marihuana

V této knize jsou obsaženy pravdivé informace, které popisují proces výroby, pašování, obchodování a konzumace konopných drog. Upozorňuji všechny, kteří by se stali z knihy něco naučit, že se mohou dostat do konfliktu se zákonem či poškodit svoje zdraví. Publikování těchto informací je však mým nedotknutelným právem.

Držel jsem poprvé v ruce svou knihu a četl si toto motto, které má vytištěné na přebalu. A všechen strach, neklid a nervozita předchozích dní byla pryč. VOTOBIA do toho šla - i v situaci, kdy jsou trestně stíhaní, tuhle knížku vydali. A já v tom byl s nimi a už se to nedalo vzít nazpátek. Protože bylo tři čtvrtě na tři, pondělí dvacátého ledna, a ve tři začínala v Syndikátu novinářů tiskovka. Oficiální zahájení kampaně za svobodu slova a představení Marihuany - hmatatelného důkazu, že si prostě novináři, publicisté, vydavatelé a nakladatelé v této zemi dobrovolně náhubek nasadit NENECHAJÍ. Ve tři jsme v salónku plném k prasknutí zahájili.

Petr Jungling - jeden ze spolumajitelů - vysvětlil novinářům, že VOTOBIA v žádném případě nechce propagovat drogy - ale zároveň si nechce hrát na tatíčka, který ví nejlépe, co smí a co nesmí lidé číst. Proto bude informace o drogách a dalších kontraverzních tématech vydávat i nadále. Že tenhle proces totiž není procesem drogovým, ale soudem o svobodu slova. A že jakýkoliv pokus omezit svobodu slova vždy způsobí mnohem větší zlo, než je to zlo, před kterým se snaží cenzura společnost ochránit. Tomáš Koudela popsal svoje druhé trestní stíhání. Ivan Douda, který na tiskovku přišel, vysvětlil, že kuchařka nemá žádný reálný dopad na dění na drogové scéně, a proto je obvinění minimálně diskutabilní. A já rozdal podpisové archy. Rázem jsme měli o třicet podpisů víc.

Pak jsme museli mazat, protože v pět začínala v knihkupectví Žlutá ponorka na Letné autogramiáda Marihuany a první veřejný sběr podpisů.

Fronta před knihkupectvím měla snad třicet metrů. A nebyli to žádní feťáci - přišli především mladí lidé, ale nejméně polovina zjevně neměla nic společného ani s trávou, natož pak s jinými drogami. Na rozdíl od našich oficiálních intelektuálů a nonkomformistů totiž pochopili, že v cause kuchařky se nejedná o drogy, ale o svobodu. V sedm hodin večer jsme měli první stovku podpisů.

2007-07-10T23:44:00.001-07:00

Petra Buzková, Praha

Stíhání Tomáše Koudely za urážku státního úředníka bylo později zastaveno, ale soud s vydavateli kuchařky běžel dál. Sedl jsem k počítači a napsal knihu Marihuana 97. Vyšla 24. ledna devadesát sedm - v den prvního procesu s Votobií...

Od soudního líčení se očekávala odpověď na otázku, zda bude v této zemi dodržována ústavně zaručená svoboda slova, nebo zda se bude znovuzavádět cenzura - tentokrát nikoliv "buržoazních", ale "drogových" informací.

Nutná obrana v krajní nouzi

Dohodli jsme tedy, že druhé vydání knihy Marihuana, které jsem pro VOTOBII připravoval, vyjde těsně před termínem soudního řízení. Částečně jako gesto - ne, kuchařka nebylo nějaké nedopatření, drogy jsou velmi závažná věc a chceme o nich vydávat knihy, i když se to byrokracii nelíbí. A že se pokusíme získat vyjádření co největšího počtu lidí, kteří považují cenzuru za nepřípustnou. A že kolem procesu uděláme co největší kravál, aby se nestalo, že precedens cenzury vznikne jaksi nenápadně, při zdi, aby se pak státní byrokracie mohla rozjet naplno a - s odvoláním na třeba symbolické tresty za konopnou kuchařku - zakázat cokoliv nestandardního a nekonformního. Dali jsme se do toho.

Několik vět ... o svobodě slova

Vážený pane státní zástupče,

schvaluji vydání knihy Vaříme s konopím. Žádám Vás, abyste v případě, že bude vydání této knihy shledáno trestným činem, neprodleně zahájil proti mé osobě trestní stíhání za schvalování trestného činu podle § 165 tr. zák. K tomuto činu přistupuji proto, že nesouhlasím s trestním stáháním majitelů VOTOBIE a považuji toto stíhání za omezování práva na svobodu slova a šíření informací.

2007-07-09T00:34:00.000-07:00

d) Druhá žaloba proti panu Koudelovi, ta, co začala v našem tisku kolovat jako žaloba "pro napadení státního orgánu", asi přesvědčivě ukazuje, že jsou lidé, jejichž aktivitu neomezí ani sebestriktněji formulované zákony. V lepším případě prostě proto, že je, zdá se, neznají. V obou Vašich případech se mi jako pozorovateli zvenčí jeví, že problém není v zákonech, ale v lidech. Spíše než změna zákona by asi pomohlo vyměnit je (ale to už je taková c.k. tradice, že neschopnost nebývá častým důvodem k odchodu státních úředníků). Spoléhám na to, že soud tu demonstraci inkompetentnosti a neprofesionality konečně zastaví a Votobia bude mít klid na svoji bohulibou práci.

2007-07-06T15:50:00.000-07:00

Blažena Blažková, Březová

Ani dnes nemám postoj k celé věci promyšlený do té míry, abych si byla jista případnou nutností legislativních změn. A to z následujících důvodů:

a) § 188 a trestního zákona se týká činnosti, kterou osobně považuji za trestuhodnou. Člověka, který přesvědčuje druhého, aby si začal s nějakým návykovým svinstvem,by mělo být možné trestně postihnout.

b) Záměr příslušného zákona zjevně nemířil proti šíření pravdivých informací. Pokud by byla možná podobná interpretace jako je ta, z níž vychází pan státní zástupce Prouza, pak by musela stejnou skutkovou podstatu naplnit každá kuchařka, ve které se popisuje, jak vařit kávu, každý zveřejněný recept na koktejl, který předpokládá použití vermutu. O rozhovorech exministra spravedlnosti, který opakovaně zálibně líčí požitek poskytovaný kouřením dýmky nemluvě, a o tabákové reklamě již vůbec ne. Podle mého názoru použil pan soudce, který poprvé žalobu odmítl, to jediné, co bylo v souladu s příčetnými interpretacemi zákona.

c) Každý paragraf trestního zákona poskytuje určitý prostor pro interpretaci ze strany soudce. Ve Vašem případě se jedná zjevně o dvě poměrně široce vymezené činnosti. V první řadě o "svádění". Svádění je poměrně zajímavá činnost, která v sobě ovšem jako jedna z nejrozšířenějších forem mezilidské komunikace zahrnuje obrovské spektrum strategií a taktik. Ale nechtěla bych vidět zblízka milostný život člověka, který se domnívá, že podmínkou "svedení" je předchozí četba sexuologických příruček. V druhé řadě jde o činnost, jíž vyvíjí ten, "kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří". To je jistě formulace, která není "trottelsicherheit". Její zúžení by asi zabránilo tomu, aby napříště nemohly vznikat absurdní kauzy podobné té Vaší. Jistě si však dokážete představit široké spektrum trestuhodných činů, kterých se tato formulace týká.

2007-07-03T00:51:00.000-07:00

Jaroslav Goláň, Zlín

Doslova mě pobouřil přístup prokurátora pana Prouzy. Odhlížím od úvah, zda slovo "fašistický" nebo "komunistický" může někoho urážet (i když mě to po létech budování "vyspělé komunistické společnosti" docela pobavilo). Jak ale jina než komunistický a fašistický (rozuměj totalitní, právo pošlapávající) nazvat postup státního orgánu, který stíhá podnikatele, řádného držitele příslušných oprávnění, za vydání knihy (která má pochopitelně svého autora), a následně i za slova, jimiž se šikanovaný podnikatel v tisku snaží vyjádřit své pocity? Troufl bych si takový akt zvůle pojmenovat i jinak - zneužití pravomoci veřejného činitele. Zdeněk Fekar, Praha

Obvinění Tomáše Koudely považuji za nechutné a nemorální. Za takové považuji i chování toho, který obvinění vznesl. Je to mé svobodné vyjádření a je mi naprosto jedno, jestli to kdokoliv bude považovat za útok. Petr Liška, Hradec Králové

Když mařinka v stráni voní / kuřáci si chodí pro ni.

Jaký div, že jejich dýmky / voní potom od mařinky.

Ing. Pavel Bratinka, Praha

2007-07-01T14:24:00.000-07:00

Jsem naprosto průměrný středoškolák, pohybuju se v "normální" společnosti, nemám žádné zkušenosti s drogami. Ovšem zdravý rozum mi napovídá, že v oblasti kolem užívání a distribuce drog máte pravdu Vy, nadace Drop In a všichni rozumní lidé a že trestní stíhání majitelů Votobie je donebevolající fašismus a populismus zúčastněných. Nebudu se dál rozepisovat, jenom bych chtěl vyjádřit svoji podporu v této věci a nabídnout pomoc.

2007-06-30T10:14:00.000-07:00

Jeroným Janíček, Praha (plus šestnáct podpisů dalších spolupracovníků Radia 1)

Na konci minulého týdne jsem od vás obdržel fax, ve kterém mi sdělujete své obavy z možnosti zneužití stávajícího paragrafu trestního řádu o šíření toxikomanie. Jako příklad nesmyslné perzekuce na základě uvedeného paragrafu uvádíte stíhání nakladatelů VOTOBIE Olomouc.

Přestože se protidrogovou problematikou ve svém úřadě nezabývám, rozhodl jsem se prozkoumat za pomoci právních odborníků uvedené ustanovení trestního zákona. Paragraf o šíření toxikomanie by v něm měl podle mého názoru zůstat, ale budu se zajímat o případnou možnost modifikace tohoto předpisu tak, aby jej nebylo možné zneužít.

2007-06-27T22:57:00.001-07:00

J. Konečný, Myslibořice, M. Syrová, T. Číhal, J. Novotná, Jaroměřice n. Rok.

Vážený pane státní zástupče, dovoluji si Vám sdělit, že považuji trestní stíhání nakladatelství VOTOBIA za vydání knihy Vaříme s konopím za protiústavní a odporující základním principům demokracie. Stejně tak vyslovuji nesouhlas s obviněním jednoho ze spolumajitelů Votobie pana Tomáše Koudely, kteréžto považuji za absurdní a krajně alarmující čin. Knihu Vaříme s konopím pokládám za zcela legitimní vydavatelský počin, neboť publikace čtenáře nenabádá ke konzumaci drogy, nýbrž pouze informuje o způsobu jejího zpracování a využití. Je s podivem, že zcela ignorujete právo svobodného šíření informací a vyslovení nonkomformního názoru považuje za útok na státní orgán. V neposlední řadě bych rád uvedl, že Votobia přispívá již několik let k rozvoji kulturního cítění a vzdělanosti nezanedbatelné části naší populace. Z mého pohledu se mi celá causa jeví jako konflikt, v jehož pozadí stojí především osobní zaujatost. Vycházím z faktu, že v ostatních demokratických zemích je vydávání obdobných publikací zcela běžnou záležitostí. Apeluji na Vaše svědomí a neprodleně Vás žádám, aby bylo výše zmiňované trestní stíhání zastaveno.

Samotný fakt,

2007-06-26T23:50:00.000-07:00

že je možné, aby za vydání knihy tohoto charakteru byl v této zemi někdo stíhán či souzen, považuji za absurdní. Celý případ ve mě vyvolává dojem, že uplatňování státní moci se plně shoduje s komunistickými praktikami. Takže s mou podporou může počítat každý, kdo by se měl ocitnout na místě pana Koudely a spol.

Stanislav Sitár, Martina Sitárová, Praha

Nerad připojuji svůj podpis či parafu na listy podpisových akcí, avšak v případě trestního stíhání Tomáše Koudely považuji za osobní povinnost říci "NE!" tomuto fašistickému, omezujícímu a totalitnímu chování státního zástupce Ladislava Prouzy.

Daniel Lepší, Ústí n.L.

Tímto dopisem bychom se chtěli připojit k Vaší výzvě "Svobodu projevu", uveřejněné v časopise Reflex. I my spatřujeme v chování státního zástupce L. Prouzy prvky fašistického, omezujícího a totalitního chování.

2007-06-25T14:37:00.000-07:00

Proto se domnívám, že Tomáš Koudela bude odsouzen k vysokému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Řekl totiž pravdu.

Ale aby mu nebylo v cele smutno:

Cenzurováno!!! Zde bylo napsáno, co si o výroku pana státního zástupce myslím já. Bylo to totéž, co si myslel pan Koudela. Soud mi později vysvětlil, že si nic podobného myslet nesmím, a Reflex platil pokutu...

Přesto se k případu vyjádřila spousta mých čtenářů. Mysleli si cosi jiného než soud...

Koudelo, končíš!!

2007-06-23T23:44:00.000-07:00

Podívejme se nyní podrobněji jak na výrok Tomáše Koudely, tak na skutečnosti, kterých se týkal. Rozhodujícími znaky fašistického, omezujícího a totalitního chování spatřuji především ve snahách o potlačení svobody tisku a svobodného šíření informací (naplněno státním zástupcem Prouzou zahájením trestního stíhání za kuchařku). Dalším důležitým znakem takového chování je pokus o mocenskou likvidaci jakékoliv kritiky nejlépe pak uvězněním kritizujícího (naplněno státním zástupcem Prouzou zahájením trestního stíhání za Koudelovu kritiku v novinách). Znakem fašistického, omezujícího a totalitního chování je i zatajování důležitých informací před veřejností či médii (naplněno státním zástupcem Prouzou tím, že se Reflexu odmítl vyjádřit ke své dřívější politické příslušnosti). Vyšetřovatel Rytíř se sice jako komunistický pohrobek nechová, ale je bývalým členem KSČ. O panu státním zástupci Prouzovi mohu na základě našeho osobního setkání říct, že se tak chová - vyjadřuje se pouze k obecným věcem a na žádnou položenou konkrétní otázku neodpověděl. Což je u bývalých komunistických úředníků, komunistických pohrobků, zcela typické.

Otevřeně, upřímně a čestně!!!

2007-06-17T00:56:00.001-07:00

Státní zástupce Prouza mi v úvodu našeho rozhovoru sdělí, že na mě nemá čas. Usmlouvám to tedy na tři otázky. Je přípustná kritika státního orgánu či státního úředníka? Pan státní zástupce přisvědčí, že ano. Jaká forma kritiky je tedy přípustná? Pan státní zástupce chvíli vysvětluje, že to není jeho starost, naopak jeho starostí je dohlížet na to, aby ta forma nebyla nepřípustná. A že to, co Tomáš Koudela řekl, nepřípustné je. A nevysvětlí proč. Ptám se tedy ještě jednou, co by podle pana státního zástupce směl Koudela říct. Státní zástupce neodpoví.

Takže třetí otázka - zda se jej osobně dotýká onen výrok o komunistických pohrobcích. Pan státní zástupce moje podezření důrazně vyvrátí, že se jej podobný výrok Rozhodně a v Žádném Případě Vůbec Nedotýká.

Tak se položím ještě jednu otázku nad domluvený počet. Jestli byl pan státní zástupce v KSČ. Dozvím se, že pan státní zástupce není povinnen mi na tuto otázku odpovědět. Poté jsem vykázán s tím, že pan státní zástupce již nemá více času.