Máme tedy hromadu

starých novin (nedoporučuji Špígl ani Týdeník Politika - žlučovité výpary textu mohou ovlivnit výslednou kvalitu naší sklizně) a spoustu igelitových pytlíků. Ke zpracování pak potřebujeme: ostré silné nůžky, ostrý nůž nebo skalpel, přítelkyni, jež bude otáčet desky na gramofonu, několik krabiček cigaret a volný víkend. A odhodlání začít.

Nejdříve vytvoříme z usušených rostlin dvě hromady. Na jedné budou samci, na druhé samice. Je samozřejmé, že "žrouti", kteří trávu berou jako kráva bojínek, se s podobnými detaily zdržovat nebudou. Tato kniha ovšem není určena pro omezené narkomany, co do sebe od čikuli po angel dust narvou naprosto cokoliv. Znovu zdůrazňuji, že jsem ji psal pro ty, již chtějí s trávou najít smířený a vstřícný vztah ke světu, Bohu i sobě.