Začneme tedy od samců.

Každý list vezmeme do ruky za stopku a stáhneme jej, křehký a uschlý, z větvoví nosných vláken. Chce to určitou praxi, ale není těžké ani zdlouhavé ji získat. Je to ovšem mimořádně důležité - podobným důsledným postupem se nám totiž daří odstranit z konečného produktu až sedmdesát procent "klacků" - kusů stopek, které jednak kazí vzhled marihuany, a především nemají skoro žádné účinné látky, mimořádně komplikují balení a v cigaretách páchnou a hlučně praskají.

Stopky opět končí buď v koši, nebo na hromadě odpadu. Drobné úlomky listů, jež dereme ze stonků, sypeme do igelitového sáčku a průběžně se radujeme, jak nám hezky přibývají. Radost je samozřejmě předčasná - dalším zpracováním množství marihuany klesá - ale pohled je to příjemný.