Tady jde všechno hrozně rychle. Ve světě byla vlna halucinogenů, pak heroinová vlna, kokainová, pak se jednotlivé módní drogy vracely... Zároveň s módními vlnami se společnost učila na ně reagovat, rozvíjely se léčebné programy... U nás nebylo nic - do devadesátých let byly drogy záležitostí uzavřené skupiny lidí, nebyl černý trh. Od roku devadesát jedna se tu objevil "klasický" černý trh - nastoupil obrovskou rychlostí. Druhá strana, to jest terapeuti a společnost, nejsou připraveni. Vývoj je jakoby smrštěn do kratší časové etapy a nutí společnost reagovat rychleji. Horší než v okolní Evropě je, že tam měly drogy čas stát se součástí života. U nás jsou pořád jakýmsi symbolem svobody a odporu. Venku je navíc intravenózní aplikace drog na ústupu - lidé mají zkušenost, že jejich přátelé umírají na AIDS. Tady to tak není, hrozba AIDS je pořád víceméně literární, a máme zde tradici drogy píchat.