Do školy s radostí a důvěrou!!!

Před školou v Křesomyslově ulici si jeden žák háže míčem. Kopnu mu ho zpátky - a on se ptá: "Kvůli čemu tady jste?" "Kvůli tý trávě." "Ale já v tom nejedu!!!" Tak chlapce uklidním, že to výslovně pod fotografií zdůrazním, a on je spokojený. Podobně se mě ptají děti, když blýskám fleší na schodech. Když odpovím, naprosto stejně jako kluk před školou zdůrazňují, že s tím škandálem nemají nic společného. Na škole panuje útulná atmosféra strachu.

V jednu hodinu (jsem objednán) zaťukám na dveře ředitelny. Pan ředitel mi v úvodu říká: "Kdybych si spojil jméno s tím, kdo jste, tak bych vás sem nezval!" Chvíli se bavíme o tom, že mě nezval vůbec - objednal jsem se jaksi z vlastní iniciativy. Ale formulace "nepřijal bych vás" mu přijde příliš tvrdá. Nakonec říká, že prostě nechce, aby o případu psal člověk, který má jiné názory než on... Ale vyhodit mě rovnou se mu nechce. Vyjasňujeme filosofická východiska.