Braní tvrdých drog

a opiátů především totiž ve většině případů není příčinou problému, ale symptomem hlubokého utrpení člověka, který na tu psychickou bolest, jež jej celý život ničí, potřebuje alespoň na chvíli zapomenut...

Teze čtvrtá: Příčetnost především!!!

Stát si platíme především proto, aby problémy řešil, ne přidělával. Žádoucí drogová politika státu je proto zcela zřejmá:

1. Legalizovat marihuanu a ostatní přírodní psychedelika

2. Zásadně snížit práh ordinací, ve kterých může psychicky trpící člověk legálně a od lékaře získat léky, které potřebuje, aby se zbavil utrpení. I kdyby se mělo jednat o heroin.

Tolik k "mravnosti" užívání drog. Pokud na to někdo nemá chuť, je schopen a ochoten zůstat střízlivý, nechat střízlivý je. Je to bezpečnější.

To je vše, co se v této knize dozvíte o drogách - dál už je jen příběh marihuany mezi lety 1990 - 2000.