"Když se začnou drogy předepisovat v ordinaci, klesá počet závislých, a naopak. Na sto tisíc obyvatel přibyde v jižním Leverpoolu šestnáct závislých, v severním dvěstěsedmdesát."

Vysvětlil, že optimální je, když se státu podaří udržet mimo kolečka komerce. Pokud se pokouší o represi, vzrůstá aktivita ilegálních obchodníků s drogami a počet závislých, pokud se přestane o regulaci starat úplně jako u alkoholu, ožijí legální obchodníci. Droga je pak dostupná kdykoliv a kdekoliv plus konzumentům promývá mozky reklama. Počet závislých opět stoupá.

Kromě hostů "zvenčí" mluvili i experti a politici domácí, ale všichni se tak nějak shodli, že nemáme-li dostatek drogových problémů, je třeba přitvrdit represi - protože právě represe je nejlepší cestou k zvýšení drogových problémů ve společnosti.

Pak byla diskuse. Doktor Bém krátce pohovořil na téma NO VIDÍTE!. Dovětek "a mě, když jsem to říkal, vyhodili z úřadu" jsem si (nejen já) domyslel jaksi automaticky. Pak jsem se přihlásil já a četl rukou psaný dopis od Martina Tryščuka ze Stavovské unie studentů. Musel odejít.

Dovolte mi, abych přednesl malý, ale podstatný příspěvek studentů k oné tolik diskutované novele trestního zákona. A to za prvé: Jednoznačný nesouhlas s paragrafem, který staví držení nealkoholových drog pro vlastní potřebu za hranici zákona. Tato zcela nedemokratické, totalitní a celospolečensky nebezpečná pasáž se týká i nadpoloviční většiny studentů! Protože minimálně polovina studentů (někde se uvádí až 70%) pišla do styku s nealkoholovou drogou! Vesměs se jednalo o experimentování na bázi lehkých drog, které nemá žádné zhoubné dopady na společnost. Avšak zhoubný dopad represionistické novely trestního zákona ve společnosti si nedovedu ani představit. Tento fašizující zákon má čtyři základní nedostatky:

1. potlačení prevence, 2. vznik represionistické politiky a policejní korupce, 3. je proti základním lidským právům - omezuje osobní svobodu a právo na sebeurčení, 4. je nemorální

Myslím si, že výše uvedené opodstatněné důvody jsou v rozporu se směrem, vytyčeným Českou republikou ped pár lety. Se směrem k demokracii. Proto apeluji na všechny represionisty, aby se od řešení drogového problému v České republice distancovali a přenechali je odborníkům.

Pak se přihlásil Evžen Holeček a přišel k řečnickému pultu. A začal mluvit - on, ve svých šestadvaceti letech H.I.V. pozitivní a závislý na opiátech je ten, kterého by chtěl návrh lidoveckého zákona poslat do vězení. A mluvil, jak se nesmířil se světem, jak se v něm bojí. Jak je pro něj droga už jediným řešením. Nakonec řekl: "Rozhodněte si to, jak chcete. Ale nechte nás přežít."