Občanská společnost...

v představách jejích zastánců vypadá určitě jinak, než vypadalo, když jsme seděli s Markem Jehličkou v hospodě. Přesto jsme se hádali, popisovali desítky stránek papíru a lili do sebe litry kávy nad projektem, který bezesporu do občanské společnosti patří. Nad projektem, jak se vlně státního bezpráví na dětech postavit. Protože Marek za těch pár dnů, co já trhal konopí kolem Mikulova, dokázal zdokumentovat další dva případy nespravedlivého rozsudku za konopí. Kolos represe se prostě dal do pohybu...

Nejdřív jsme sepsali dopis. Dopis těm, kdo jsou legislativní iniciativou vybaveni. Všem poslancům a senátorům.

"Vážená/ý, oznamuji Vám, že je v této zemi zneužíván současný drogový zákon k perzekuci dětí. Za pěstování konopí či kouření marihuany jsou -náctileté děti trestně stíhány, souzeny a trestány podmíněným odnětím svobody. Vzhledem k tomu, že disponujete legislativní iniciativou, žádám Vás, abyste proti tomu něco udělal/a. Veškeré poznatky současné vědy - sociologie, psychologie, medicíny etc. ukazují, že pěstování a kouření konopí NENÍ NIC TRESTUHODNÉHO! Iniciujte, prosím, změnu zákona tím směrem, aby nikdo nemohl být stíhán za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí či držení/kouření marihuany."

Dopis má jisté literární kvality, ale to je všechno. Počítat s tím, že se někdo z oslovených politiků bude zajímat takovou prkotinou, jako jsou nespravedlivě odsouzené děti v době, kdy se na politické scéně řeší tak závažné věci jako z čího mobilu kdo z poslanců volá či kam v Senátě usadit nového senátora, je dětinské. A tak jsme v té hospodě s Markem Jehličkou napsali ještě jeden dopis. Tentokrát každý za sebe.