Samozřejmě že je! Především - návrh v podstatě shrnuje, byť konceptuálně, závěry, které jsou zřejmé z výsledků práce Meziresortní protidrogové komise v době, kdy jsem v ní pracoval. Takže je tam ambice - nezahodit práci, která mě stála rok života. Nejen mě, ale tým lidí, kteří v komisi v té době pracovali. Dnes jeden po druhým odcházejí a pan ministr dává najevo, že výsledky naší práce vůbec neviděl.

Druhá zcela osobní ambice je taková, že prostě chci dělat to, na co jsem vystudoval lékařskou fakultu, čemu jsem pak věnoval další léta práce a čeho je zjevně v naší zemi potřeba. Léčit závislé. Po setkání s panem Severou jsem ale pochopil, že pro něho je jakákoliv léčba toxikomanů formou kriminálu. Na což nejsem ochoten přistoupit. Nejen díky tomu, že jsem lékař, ale především proto, že jsem člověk. ´Vstup do veřejného dění´ je pro mě prostředek, jak zajistit, abych směl dělat svou práci.

Zpět k zákonu: V současné době je zjevné, že nelze nijak změnit skutečnost, že spousta mladých lidí kouří trávu. Je to snad třetina středoškoláků. Proč tvůj návrh tuto skutečnost nereflektuje? Proč neprosazuješ legalizaci?

Protože je to nesmysl. Znám tvoje argumenty a některé z nich jsou pravdivé. Je pravda, že legální drogy - především alkohol - jsou stejně rizikové jako marihuana. Je pravda, že zkušenost s ní má asi třicet procent středoškoláků. A je pravděpodobné, že se to nepodaří výrazně změnit. K legalizaci ovšem nemůže dojít, protože společnost nemá vytvořené rituály ke zvládání nové drogy.