S dovolením vám přehraji z diktafonu větu, o které jsem konkrétně mluvil. Chcete?

(Zamýšlel jsem přehrát onu větu, kterou paní doktorka použila: "Ono je to s tou mravností trošku na obě strany. To bych také považovala za mravnost." Nedává zjevně smysl, což jsem se pokusil opsat termínem "všeobecné prohlášení". Doufal jsem, že to paní doktorka nahlédne a odpoví na mou původní otázku. Totiž zda pro ní nebylo alespoň mravně závazné, že její předchůdce byl přijat do funkce po půlroční debatě odborné veřejnosti, poslanců a politiků. Paní doktorka mi to však bohužel neumožnila:

Nechci.

Tak dál...

(paní doktorka mě nenechala domluvit) Dohodněme se na tom, že já si nechám svůj rejstřík, tak jak ho považuji za nutný a solidní, ale v této fázi nemá smysl, abychom pokračovali. Nebudu dál pokračovat, protože to, co já sděluji, je pro vás naprosto bezpředmětné, a vy se snažíte to převést na úplně jinou kolej, která... Kde si nerozumíme. My se domluvíme na to, že v této fázi vaše otázky nejsou pro mě vůbec přijatelné, protože vy se ptáte na něco jiného, než já odpovídám, a zásadně si nerozumíme.

Zatím jsem se ptal na počet vašich odborných publikací a stáží. Pokud vám tyto otázky přijdou jako příliš drzé, pak skutečně...

Je mi s podivem, že tady kolem toho okruhu jste ochoten tomu věnovat pozornost, a potom, když dáte k úvaze, zda mé počínání je mravné či nemravné (nic takového nebylo řečeno), což je pro mě stejně důležité jako počet publikací, tak mi řeknete, že to stejně nepustíte, tak v tom případě se nezlobte, ale já rozhovor ukončuji. My nemáme společného skutečně nic.

Poté jsem byl z kanceláře vyhozen.

Jmenování paní doktorky Millerové do funkce generální sekretářky meziresortní protidrogové komise nebylo chybou nebo nedopatřením, ale SKANDÁLEM, NESKRÝVANÝm VÝSMĚCHEM DAŇOVÝM POPLATNÍKÚM.

Nebyla však ve funci dlouho - Poslanecká sněmovna zamítla Severův návrh, paní doktorku vyhodili, místo ní se vrátil doktor Bém, a situace se zklidnila. Marihuanové dění běželo svým vlastním líným časem dál.