I v lásce

najdete sami sebe a smíříte se se sebou. A není nic důležitějšího - protože většina utrpení v životě přichází právě z této oblasti. Freud měl pravdu.

Je lhostejné, jestli jste typ spíše sportovní, nebo monogamní. Tráva vám v obou případech umožní prožít to, co byste v lásce a v milování bez ní prožívali jen velice obtížně. Neimplantuje do milování nic nového - jenom umožní, abyste jej žili naplno. Abyste naplno poznali a ochutnali partnera, aby on poznal a ochutnal vás. Bez vší omezenosti světa, jež nás svazuje i v posteli.

Tato kapitola byla psána Stanislavského metodou. Přesněji řečeno, pod vlivem THC. Subjektivní pohled na marihuanu se ani jinak psát nedá, byl by to podvod.

Tato kapitola byla napsána pod vlivem THC. Je to na ní vidět.

Stejně pravděpodobné

ovšem je, že se vaše soustavné zahybání bude jevit jako bezmocné plácání rukama topícího se člověka. jako kompenzace sexuálních komplexů, dokazování vlastní hodnoty či volání o pomoc člověka, toužícího po (jím samým) posmívané lásce z červené knihovny. Lásce, která trvá od prvního setkání až do smrti. Lásce, jež vás naplní až po okraj, lásce, kterou provází věrnost ne chtěná, ale zcela přirozená a nevyhnutelná. Věrnost člověka, jemuž připadají krásné holky z Playboye nezajímavé a fádní ve srovnání s jeho (třeba dle obecných kritérií naprosto průměrnou) manželkou.

Díky trávě můžete najít sami sebe i v téhle oblasti. Můžete se přesvědčit o tom, že veškeré katolické zásady o věrnosti a posvátnosti manželství jsou nesmysl. Že jde o pokryteckou roušku, sloužící historicky jen a jen kumulaci majetku. Vy jste od podobných archaismů oproštěn, a proto se rozvedete a budete přehýbat, na co přijdete. Bez výčitek svědomí, bez trapného lhaní, bez toho, že byste někoho podváděli.

Tráva a láska

Nesmírně důležitou úlohu hraje marihuana při pochopení a prožívání lásky. Jsem si plně vědom, že zvláště zde tráva svádí ke zneužití. Je to bezesporu cesta, jak dostat žádoucí objekt do postele. Domnívám se však, že k podobně špinavým účelům je vhodnější používat adekvátně špinavou a jinak nepřínosnou drogu - třeba alkohol. Mluvím o lásce v tom smyslu, v jakém o ní pohrdavě mluví nešťastní lidé.

Tráva a Bůh

Při dostatečně zodpovědné konzumaci trávy najdete svůj vztah k Bohu, filozofii i přírodě. Bylo by samozřejmě velice snadné usoudit, že (díky tomu, co jsem v životě vykouřil) vím, která bije, a začít poučovat. Začnu: Je vysoce pravděpodobné, že k oněm základním entitám díky trávě najdete vztah a vysvětlíte si je. Neexistuje však nikdo, kdo by vám předem řekl jak. Najdete víru nebo ateismus. Lásku k existencialismu nebo bytostnou nechuť k jakýmkoliv debatám o filozofii. Příslušnost k sektě či brokovnici na svědky Jehovovy. To záleží na tom, jací jste. Každopádně pro vás tyto fenomény přestanou být trýznivou nejistotou a zdrojem výčitek. Naopak se stanou zdrojem síly štěstí a naplnění. Ono je jedno, zda někdo věří, či nevěří. Důležité je, aby s tím byl šťastný a neznásilňoval okolí.

Možná cennější je ale marihuanová netolerance. Tráva vám pomůže zbavit se zbytečných ohledů a ostychů. Šéf může být slaboch a kolega blbec. Je to jejich věc. Až do chvíle, kdy vám šéf svou zbabělostí brání v práci a kolega svými debilními kecy zdržuje od smysluplné a zábavné činnosti. Tráva vás naučí rozumět času. Vnímat jej jako veličinu hmatatelnou a viditelnou. Jako sklo, jež se může měnit ve vodu či led. A v momentě, kdy si můžete čas ohmatat a ochutnat, přestanete být tolerantní k jeho zlodějům. Stanete se mnohem tvrdším, cílevědomějším a méně závislým na okolí. Šéfova omezenost vás přinutí buď jej přesvědčit, že jste silnější - a tím pro vás jeho slabost přestane být problémem -, anebo si najdete šéfa jiného. Kolegova stupidita, okrádající o čas, vás povede následujícím směrem: Buď jej naučíte mlčet (když bude blbec i nadále, avšak potichu, tak vás to nebude zajímat), nebo si přenesete židli do vedlejší místnosti. Přestanete se věcmi trápit, ale začnete s nimi něco dělat.

Po čase zjistíte, že trávu už nekouříte. Proč byste ji měli kouřit, když vás to ani nenapadne? Našli jste obrovský vnitřní zdroj síly a nemusíte litovat, že se jednou týdně nezhulíte jako kdysi. O nic nepřicházíte, tráva vám dnes nic nemůže dát. Až na ni zas budete zralí, poznáte to snadno. Dostanete chuť.

Tráva vás naučí dvěma věcem. Toleranci a netolerantnosti. Naprosté toleranci k tomu, co dělají druzí lidé. Určitým pochopením a smířením totiž zjistíte, že vám většina populace může jen jedno, a o to se stejně nehrabe. Proč si proto dělat starosti s tím, že váš kolega je blbec, soused práskač a šéf slaboch? Je to jejich věc a vás nijak neohrožuje. Ohrozit vás může jen to, když se snažíte s kolegou diskutovat o filozofii, sousedovi se začnete svěřovat s daňovými úniky a od nadřízeného očekáváte podporu a posilu.

Jste-li dost silní sami, nepotřebujete je. Marihuana vás to naučí. Ve skutečnosti totiž v životě záleží na strašně malém počtu lidí. Na těch ale záleží fatálně. Starat se o jiné je jen ztrátou času a rozmělňování sebe samého. Pro okolí si rezervujte laskavost a soucit bez nadřazenosti. Pro okolí, jež si to zaslouží, úctu. A nenechte se jím naprosto nijak ovlivňovat. Těm dvěma či třem lidem, na kterých záleží (poznáte je sami), pak budete moct věnovat veškerou energii. Včetně té, již byste nemíření spotřebovali na meditaci o problémech druhých a na zasahování do jejich životů. To je ona tolerance, kterou můžete z trávy získat.

Tráva dokáže svou mocí, že většina těchto vlastně nesmírně jednoduchých a primitivních otázek zprůhlední do jasu křišťálu. Naučíte se žít se sebou samým bez komplexu. Naučíte se oné jednoduchosti, která nepozná pojem hřích a výčitky svědomí. Pokud něco uděláte, uděláte to naplno. A nebudete vnitřně trpět, ani když vás za to náhodou zavřou. Pokud totiž děláte něco naplno, děláte to i zodpovědně - stojíte za tím a nebojíte se nést důsledky. A k tomu všemu vás tráva přivede.

Paradoxní je, že tráva - při vhodném užívání - piluje větev sama pod sebou. Ona moudrost, již vám dává, vás totiž po čase naučí nekouřit. Budete ji brát čím dál míň - ne ze zásady, ale proto, že budete žít tak plně, že si na ni nevzpomenete.

Spojováním asociací

sice většinou nevymyslíte žádný převratný vynález ani filozofické řešení (klasickým příkladem je historka mého přítele, který našel po třetím jointu odpověď na základní filozofickou otázku. Pro jistotu si ji napsal. Druhý den si pak na papírku přečetl skutečně moudrou a všeobjímající větu: Koupil jsem si modrý banán.), ale možná pochopíte, že všechno ve vašem životě - včetně těch největších trapasů, průšvihů a tragédií - můžete k něčemu využít.

Můžete využít cokoliv a radovat se z čehokoliv. Jenom nesmíte být předpojatí a nesmíření s tím, co bylo a jací jste. Smířit se musíte i s tím, co je ve vás špatného. Nikoliv smířit ve smyslu rezignace, ale ve smyslu studu. Pokud děláte něco, za co se stydíte, máte tři možnosti. Dělat to a stydět se. Trapná, nezralá volba. Nedělat to. Zralá volba. Dělat to a nestydět se, ztotožnit se s tím.

Introspekce po trávě dokáže velice výrazným způsobem snížit pravděpodobnost toho, že se budete i nadále chovat jako prase sám k sobě. Že budete ztrácet čas, moc přemýšlet a dlouze se rozhodovat, zvažovat zpětně své činy z hlediska dobra a zla (místo abyste se snažili vámi natropené svinstvo napravit) a přemýšlet o tom, jak jsou druzí zlí, že mají peníze (místo abyste je sami vydělávali, pokud o ně stojíte). Marihuanová introspekce prostě dokáže člověka přivézt k poznání, že dělá chyby. Že je dělat bude. A že to není žádná katastrofa.

V trávě

se dá najít smíření se sebou samým. Smíření s tím, co jsem, jaký mám nos, před kolika lidmi jsem se znemožnil, kolika lidem jsem ublížil, před kolika ženami mi selhala erekce a v kolika rvačkách jsem dostal strach. Tráva vám pomůže si na všechny tyhle situace vzpomínat. To sice často dokáže i alkohol - ale! Slzavé sebelitování dostojevsky-březovo-širokodušného typu, které sice vede ke spoustě krásných řečí, ale v realitě se budete chovat jako svině i nadále, pochází opravdu jen z ruské vodky. Po trávě se při inventuře životních průserů nebudete cítit jako největší chudák na světě, ale jako člověk, jenž dělá pořádek ve sklepě. Některé věci je třeba vyvézt do popelnice, jiné opravit a spoustu využít.

Při kouření

by se člověk měl věnovat především sobě. Svým myšlenkám, svým asociacím, svým vnitřním obsahům. Pokud po trávě promýšlíte svoji životní situaci, svoji ontogenezi a perspektivy, docházíte ke dvěma základním poznatkům. Především - všechno, co jste v životě udělali, jste mohli udělat elegantněji, efektněji, efektivněji, kvalitněji, s menší námahou a větším ziskem, bez ostudy a chyb. Za druhé: Všechno, co jste v životě udělali a prožili, zanechalo nějaké stopy. Není třeba se za to stydět a nijak se (nebo toho) litovat, vyčítat si to a trpět tím. Není to třeba především proto, že to už nezměníte.

Váš problém sice nepřestane být subjektivně palčivý - ale pochopíte, že není jediný. Nezacloní ostatní realitu. Vždy z ní zůstane viditelný alespoň ten patník.

Další možnost je kouřit sám. I zde je možné použít různé hudební pomůcky a kulisy - ale není to, alespoň pro pokročilého, tak důležité. Hudba se samozřejmě po trávě poslouchá příjemně a není mnoho lepších příležitostí, kdy ji intenzívně poslouchat, než intoxikace THC. Podobné je to s poezií. Ale konzumace umění přece jenom není hlavním cílem kouření trávy.

Chápete její metodu i smysl. Anebo nechápete a víte, že jej nikdy pochopit nemůžete - přesto však poznáváte, že existuje. Ve výjimečných případech dokážete se zvířetem i mluvit. Nikoliv tak, že byste dával povely a očekával jejich splnění. Nikoliv tak, že byste vykládal anekdoty a pes se válel smíchy po zemi. Mluvíte s ním tak, že na váš náznak, jedno slovo, pes odpoví. Sdělí vám svůj pohled na věc. Odkáže váš problém, nad nímž si právě lámete hlavu, do patřičných mezí. Mluví hlavně on a vy rozumíte. Problém nevěrné manželky se dostává ve vašem chápání na úplně jinou platformu, když vidíte následující: Způsobuje stejné komplikace jako problém sousedovic Azora, který vašemu psovi vždy přeznačkuje patník na rohu.

Další možnost

je kouřit se svým psem. Dobré je pustit si hudbu podle momentální nálady. Kouření dostává mnohem, mnohem širší rozměr. Vztah ke zvířeti se dostává do jiné dimenze, pes, který se na vás dívá, se stává jiným tvorem než čokl běžného dne. Začínáte jej chápat nikoliv jako "malého hloupého člověka" nebo subhumánního tvora, ale jako jinou možnost bytí. Jako bytost, jež je kompletní, dokonalá, nikoliv dokonalejší než vy sám, ale také nikoliv méně dokonalá. Existenciální entita založená na jiných principech, než jsou ty vaše. Existenciální entita, která se dokáže stejně jako vy naplňovat a překonávat - byť jiným způsobem.