indicke-konopi

Tuesday, March 28, 2006

Kolem drog

panuje účelové informační vakuum. Pokud se (s výjimkou některých periodik, která ovšem vznikla až po listopadu 1989) o drogách nějaké informace objeví, jde většinou o lži, nebo alespoň o částečnou mystifikaci. Mnohým drogám se připisují naprosto ďábelské účinky, démonizuje se marihuana a laik - příští konzument - si pomalu, ale jistě vkládá do hlavy informace o tom, že jediný joint jej připraví o počestnost, potenci, přičinlivost a psychickou rovnováhu. Publikované údaje nedělají rozdíl mezi jednotlivými drogami, dávkováním, způsobem aplikace a častostí konzumace. Vše házejí do jednoho pytle.

Monday, March 27, 2006

V přechodu

Dalším obvyklým argumentem, jímž lékaři a jiní odborníci na lidské tělo utloukají snahy o legalizaci marihuany, je tvrzení, že tráva funguje jako iniciační droga. Tvrdí se, že kouření marihuany vede k přechodu na jiné, tvrdé a skutečně nebezpečné drogy.

Neexistuje lékařský výzkum, který by podobné tvrzení jednoznačně prokázal. Naopak, poslední výsledky holandských badatelů toto tvrzení vyvracejí. Na základě osobních zkušeností však tvrdím, že nejde o úplný nesmysl. Nejedná se ovšem o přechod zákonitý, nebo dokonce o přechod vyvolaný nějakým působením na fyziologii organismu. Jde o přechod vyvolaný sociálními tlaky a neinformovaností.

Sunday, March 26, 2006

Tráva

má na rozdíl od ostatních drog spíše opačnou křivku. Čím větší zkušenosti s ní, tím menší množství je třeba k dosažení požadovaného stavu mysli. Z vlastní zkušenosti vím, že před deseti lety, kdy jsem sbíral své první zkušenosti, byla většina modelů slabá a neúčinná. Skoro každý mi nabízel seno. Dnes, kdy si na nedostatek travních zážitků nemohu stěžovat, jsou naopak modely, se kterými přicházím do styku, mimořádně kvalitní. Po dvou práskách začínám ve zdi sledovat svůj soukromý televizor. Dokonce jsem zažil absurdní, skoro neuvěřitelnou historku, kdy jsem si zapálil jointa na návštěvě u svého přítele, zasloužilého feťáka. On sám si nedal - nevím už přesně proč, snad měl ještě ten den nějaké jednání. Po chvíli utěšené konzumace, kdy jsem si v klidu halucinoval, mi přítel nabídl kávu. Neodmítl jsem. Po půl hodině, kdy se nevracel z kuchyně, mi to začalo být podezřelé a šel jsem zkontrolovat stav. Můj přítel bezradně stál nad elektrickým sporákem, v levé ruce držel krabičku od zápalek a před ním ležela hromádka vypálených sirek. Půl hodiny se totiž marně pokoušel na elektrickém sporáku zapálit oheň. Nejedná se o člověka, který by byl dementní, roztržitý nebo "mimo". Jenom mu - díky dlouholetým zkušenostem - stačila přítomnost kuřáka a vůně marihuany ve vzduchu, aby se dostal do stavu totální zhulenosti.

Friday, March 24, 2006

Dávky

Další, nejen mezi laiky oblíbené kritérium, zda něco je, nebo není droga, bývá nutnost zvyšovat přijímané dávky. Překvapující je, že sice nikdo z "odborníků" netvrdí, že by LSD nebylo drogou, ale zároveň si nikdo z nich nedovolí prohlásit, že je u něj třeba výrazně zvyšovat dávky.

Už z toho je vidět měkkost našeho kritéria. Je ale obvyklé, budeme se proto věnovat i jemu. Marihuana podobný vývoj - nutnost zvyšovat dávky vpravené do těla, aby se dosáhlo žádoucího účinku - nemá. Je sice pravda, že zasloužilí a zkušení kuřáci trávy spotřebují víc než začátečníci, nejde ovšem o zvyšování dávek, ale o prodlužování účinku. Začínající kuřák je po jednom jointu stejně, nebo dokonce méně zhulený než ostřílený veterán. Veterán však po dvou hodinách neusne nebo nejde povídat kamarádům, že měl poprvé v životě trávu, ale ubalí si dalšího jointa.

Thursday, March 23, 2006

Psychická závislost

na trávě je takový stav, kdy pro jedince ztratí půvab vše, co se jí nějak netýká. Nemám tím na mysli situaci, kdy je někdo vášnivým pěstitelem trávy, shání si nedostupnou literaturu a speciální hnojiva, aby ten jeho model byl zcela špičkový. Psychická závislost nastává tehdy, když člověk ztrácí zájem o vše jiné, než je konzumace marihuany. Maximálně k jejímu rozvoji přispívá uzavření se do společnosti, kterou kromě trávy nic jiného nespojuje, nebo kouření bez ohledu na situaci. Kouření z nudy, z nedostatku jiné činnosti, z pocitu, že člověk neví, co se sebou. Taková psychická závislost je samozřejmě patologická a zhoubná.

Věřím, že odpůrci legalizace a zásadní odmítači trávy právě zajásali a že se začne objevovat tvrzení: "I ti, kteří marihuanu obhajují, připouštějí, že ble ble ble..." Samozřejmě nesmyslně. Podobný návyk totiž vytváří nejen marihuana, ale i televize, ženské časopisy, obsedantní péče o rodinu, fixace na peníze a spousta dalších, velice tolerovaných, či dokonce propagovaných a uznávaných jevů. Psychická závislost se může vytvořit na vše, co přináší nějaký libý prožitek. A negativní je vždy - omezuje totiž možnost volby.

Wednesday, March 22, 2006

Velice dobrá analogie

tady existuje v oblasti, již zná každý člověk - i ten, který se nikdy nesetkal s drogou. Jde o onanii. Na ní samé není samozřejmě nic špatného (pokud se nejedná o onanii z nouze, pak je to trochu smutné). Nevede ke zblbělosti, nechátrá po ní organismus, a dokonce z ní nejsou ani chlupaté dlaně. Naopak - jde o velice příjemnou aktivitu. V momentě, kdy ovšem přechází do stadia onanismu, tedy chronické onanie, se z ní stává metla. Pro člověka mizí celý svět a redukuje se na jeho ruku, příslušný pohlavní orgán a koupelnu. Není schopen myslet na nic jiného, mluvit o ničem jiném a nakonec ani nic jiného nedělá. Jeho život se katastroficky zúžil a on je vlastně omezený mrzáček. S trávou je to zcela stejné.

Tuesday, March 21, 2006

Za naprosto

zhoubný a potupný typ konzumace považuji situaci, kdy si konzument dá trávu, "aby se neřeklo". To se ovšem vztahuje i na jiné drogy, ale i činnosti. Je nedůstojné člověka, aby do sebe lil chlast jenom proto, že je určité datum, aby kouřil marihuanu jen proto, že ji momentálně v místnosti kouří všichni, nebo aby rozesílal novoročenky jen proto, že se to patří. Jde o podlehnutí sociální konvenci, která je trapná, zhoubná a potlačuje individualitu. Chraňme se jí! A nejen u drog!

Vyčlenili jsme tedy typy konzumace, jež podle mého názoru pod onen implicitně pejorativní termín "psychická závislost" nepatří. Psychická závislost musí být spojena s něčím negativním, s něčím, co vede ke špatným koncům. A u trávy nesporně existuje.

Monday, March 20, 2006

Poněkud hůř

je na tom konzument příležitostný. Ten si z mnoha radostí, které život poskytuje, jako optimální zvolil právě trávu. Otázkou je proč - ale tím se zabývám jinde. Každopádně si tento typ konzumenta dopřeje jointa častěji než vanilkový rohlíček. Velice obvyklá je konzumace spojená s určitou společenskou situací - to je ostatně typické pro většinu drog, jež "nevyřazují z provozu" a jsou více nebo méně tolerovány společností. Běžný konzument alkoholu si obvykle nedává panáka ráno, těsně po probuzení, ale s přítelkyní na něj chodí velice často. Tak je to i s trávou - může doprovázet návštěvu koncertu, kde zintenzívní prožitek hudby, může fungovat jako součást milostné předehry, může být považována za optimální prostředek, když chce člověk trochu popařit. Podobná konzumace obvykle nečiní naprosto žádné potíže a stává se stejně neškodnou a příjemnou součástí života, jako když jdeme s dívkou před jejím svedením na večeři.

Sunday, March 19, 2006

Proto se pokusíme jednotlivé typy konzumace rámcově vymezit a do těchto mantinelů onen "psychický návyk" na trávu zařadit.

Labužník je člověk, který má hodně rád, když je mu dobře, a snaží se proto poznávat nové a nové příjemnosti. A tak se dříve nebo později dostává i k trávě, jejíž účinky jsou alespoň srovnatelné s příjemnostmi, jež poskytují tyčinky Mars nebo Tchibo le café. Labužník si jointa dá, když má chuť na právě ten požitek, který mu tráva dá. Nic ho nenutí k tomu, aby si dal právě trávu - druhý den si může naordinovat například palačinky s ananasem, zatímco o týden později blondýnku 90-60-90. Užívá svobodně radosti života.

Saturday, March 18, 2006

Psychická závislost

Psychická závislost je jeden z nejměkčích pojmů, které v souvislosti s drogou vůbec existují. Není jasné, co znamená, každý autor, který se problematikou zabývá, pod tímto pojmem rozumí něco trochu odlišného. Nejsou ostré hranice mezi konzumací z labužnictví, konzumací příležitostnou - zvykovou, spojenou s určitou situací nebo prostředím, konzumací spojenou s psychickou závislostí, konzumací z určité "společenské nutnosti" a fyzickým návykem.

Thursday, March 16, 2006

Nesporný negativní účinek

má marihuana na kvalitu spánku. Večírky alespoň někteří občané končí tím, že jdou spát. Stejně jako u alkoholu vyžaduje organismus i po trávě delší spánek. Spontánní probuzení - jak mám odpozorováno, údaj nemá samozřejmě žádnou vědeckou hodnotu - přichází po deseti až jedenácti hodinách spánku, zatímco u střízlivého usínání o několik hodin dřív. Když je spáč probuzen dřív, pociťuje nelibé symptomy popsané výše a jeho aktivita je několik hodin utlumená.

Klasický absťák (pozor, tento termín bývá spojován jen s drogami, ale i po obecně tolerovaném alkoholu mohou přijít absťáky nebývalé intenzity, kdy postižený dlouhé hodiny leží v propocené posteli, třese se úzkostí a touha po skleničce, která jeho politováníhodný stav napraví, je jediné, na co může myslet) se po trávě nedostavuje. Připouštím myšlenky na dalšího jointa, chuť dát si trávu, ale rozhodně ne hrůzu odvykacího syndromu. Chuť na další příděl marihuany ovšem mnohem spíš spadá do následující kategorie.

Tuesday, March 14, 2006

Podobné extrémy

samozřejmě u trávy nejsou. Dokonce můžeme říct, že marihuana ani hašiš nevyvolávají fyzickou závislost v tom smyslu, v jakém je obvykle definována. Konzumentovi nebývá po vystřízlivění z intoxikace zle, tvrzení doktora Urbana, že "někdy ještě před usnutím po intoxikaci přejde dobrá nálada v pláč, někdy se pláč s kocovinou dostavuje po probuzení", je nesmyslné. Obvyklé příznaky po vystřízlivění (ať už se jedná o vystřízlivění bdělé, nebo vystřízlivění po spánku) jsou velice lehké, až nulové. Lehká bolest hlavy, sucho v ústech, případně únava a rozmrzelost. Tyto příznaky však nepřicházejí pravidelně a občasným kuřákům se vyhýbají - podobně jako nevolnost při intoxikaci. Samozřejmě naprosto odlišná situace nastává v momentě, když nezodpovědný nebo neinformovaný kuřák míchá trávu s alkoholem. Pak mohou být důsledky opravdu tristní, často už při kouření jointa může takový labužník skončit jako cestující zámořského parníku při vlnobití.

Monday, March 13, 2006

Absťák

Velice oblíbeným laickým kritériem při třídění drog bývá přítomnost či nepřítomnost odvykacího syndromu - absťáku. Podle něj se laicky dokonce dělí drogová závislost na psychickou a fyzickou. Kritériem je zde svoboda volby - člověk s fyzickou závislostí si prostě vzít další dávku musí, protože je mu bez ní zle, v extrémních případech dokonce může zemřít. Psychická závislost se obvykle charakterizuje tak, že si člověk drogu bere proto, že chce, má na ni chuť. Jednoduchost podobného členění je varovná a lze říct, že nefunguje. Hranice psychické a fyzické závislosti jsou mnohem méně ostré, plynule v sebe přecházejí a důsledně je můžeme stanovit snad jen u heroinu a dalších opiátů. Kritéria zde budou poměrně tvrdá - ale zato dobře ověřitelná. Osoba, která má skutečnou silnou fyzickou závislost na opiátech v případě, že nedostane další dávku drogy, umírá.

Sunday, March 12, 2006

Příznaky

působí velice banálním dojmem. Nenechte se ovšem mýlit - ve skutečnosti jsou nepříjemnější než na papíře. Pokud pochybujete, najděte ve svém okolí osobu, která několik let kouří alespoň čtyřicet startek denně. A popovídejte si. Její somatické příznaky jsou totiž velice, velice podobné...

Z dalších travních radostí můžeme ještě mluvit o riziku obezity u disponovaných jedinců. Po intoxikaci THC se totiž - samozřejmě v závislosti na dávce, periodicitě intoxikace a psychickém stavu - dostavuje obrovský hlad. Dobře zkouřená osoba dokáže zdevastovat lednici jak tajfun. Pokud je tento příznak intoxikace u někoho typický a pokud tento člověk kouří trávu denně, má obrovskou šanci skončit nejen jako feťák, ale i jako tlusťoch.

Další nepříznivé zdravotní účinky nejsou dostatečně prokázány. Často se mluví o genetickém poškození, které častá konzumace trávy vyvolává. Neviděl jsem však ani jeden výzkum, jenž by něco podobného dokázal zcela spolehlivě. Zdrcující většina lidí, kteří slouží jako objekty podobných výzkumů, totiž není kuřáky trávy, ale obecnými toxikofily - jednoduše řečeno, mají zkušenosti s velkou škálou nejrůznějších drog. Proto i genetické změny, jež u nich byly neoddiskutovatelně prokázány, nespadají jednoznačně na vrub trávy, ale mohou být způsobeny jinými faktory, případně kombinací trávy s dalšími chemickými látkami.

Podobně se tvrdí, že THC díky své částečné chemické podobě s ženskými hormony způsobuje růst prsů. Rovněž to není prokázáno a ze své osobní zkušenosti mohu říct, že u mužů a bohužel ani u žen kuřaček jsem se s podobným účinkem nesetkal.

Friday, March 10, 2006

Chronické záněty

sliznic dýchacího traktu. Průdušek, hrtanu, hltanu. Ranní, typicky kuřácký kašel. Sníženou odolnost na infekční onemocnění horních cest dýchacích. Subjektivně nepříjemné prožitky dušení, dechové nedostatečnosti, sny s nočními můrami způsobené dušením ve spánku. Mnohem menší námahu budeme - jako častí kuřáci marihuany - mít s chytáním zápalu plic či zánětu průdušek. A při opravdu důkladném denním kouření získáme před marihuanovými abstinenty obrovskou výhodu. Velice snadno poznáme, zda někdo z lidí v našem okolí má tuberkulózu. Jakožto pořádní vyhulenci ji totiž velmi rychle chytneme.

Tuesday, March 07, 2006

Co nás čeká

Klinické příznaky chronického kouření marihuany nebo hašiše tvoří nejednoznačný obrázek. Každopádně se ale můžeme připravit na následující somatické potíže, které nám může tráva přinést (upozorňuji, že se nejedná jenom o následky dlouholetého a chronického kouření. Negativa mohou přijít nepříjemně brzy.)

Především se jedná o choroby dýchacího traktu. Je samozřejmě otazné, nakolik se jedná o následky konzumace marihuany a nakolik by tyto následky přineslo blažené pokuřování bukového listí nebo obsahu starých slamníků. To ale nechme teoretikům a vědcům - tráva se většinou kouří a pro nás je důležité, s čím můžeme počítat.

Monday, March 06, 2006

Do těla

se nám denně ovšem dostává nesmírné kvantum látek. Škodlivých. Jsou ve všem, aspirinem počínaje a mlékem konče. Zdravotní optimum - nepřijímat vůbec nic škodlivého - bychom proto vydrželi živí nejvýše tři dny. A ve srovnání s jinými látkami, kterým se společnost nebrání, nebo je dokonce propaguje, je marihuana mnohem méně škodlivá.Ze všech běžně užívaných drog je pravděpodobně zdravotně nejméně závadná. Daleko horší účinky konzumace - a nemusí se jednat jen o konzumaci chronickou - dává tabák. Droga, na kterou vidíme reklamu na každém rohu a již si můžeme koupit kdekoliv a kdykoliv. Alkohol, věrný to oblbovák Evropy, vede k tak tragickým koncům, že tráva může zelenat závistí. V tomto tvrzení není obsaženo jen moje zbožné přání (promiňte, doktore Urbane), ale i nezáživná četba spisu německého soudu, který před několika lety oficiálně uznal marihuanu jako drogu méně škodlivou lidskému zdraví než alkohol.
Zdravotní důsledky konzumace trávy bezesporu jsou. Chce-li někdo ovšem napadat její kouření z těchto pozic, musí se (pokud není konjunkturální šarlatán, pokrytec nebo hlupák) nejdříve soustředit na tučnou vepřovou, pivečko, cigárka, kávičku, cukrátka, sůl a mnoho dalších dobrůtek. Až vymýtí jejich požívání, smeknu před ním a v boji proti trávě mu rád pomohu.

Sunday, March 05, 2006

Vezmeme-li ovšem skupinu kuřáků marihuany, kteří denně vykouří jednoho jointa, a porovnáme-li jejich zdravotní stav se zdravíčkem skupiny kuřáků cigaret (dvě krabičky denně), dostaneme překvapující výsledek: Tráva neškodí!

Jednoduše řečeno: Látky, které se do těla konzumenta dostávají při užívání marihuany nebo hašiše, samozřejmě škodlivé jsou. Vedle kýžených účinků THC (kvůli nimž vůbec vynakládáme nějaké úsilí na konzumaci) se z trávy uvolňuje spousta jedů, které poškozují organismus ať už ihned, nebo po letech. Zdravotní optimum je samozřejmě naprosté odmítání marihuany.

Saturday, March 04, 2006

Škodlivost trávy

je tedy těžké nějak jednoznačně a jednomyslně deklarovat. Z devadesáti devíti procent závisí na žebříčku hodnot a sociálních konvencí. A podobně je to bohužel i s takzvanou zdravotní závadností.

Je samozřejmé, že naše plíce nemají žádnou velkou radost z vdechovaného kouře. Kromě THC a dalších účinných látek vdechujeme totiž kvanta svinstva s nesporně karcinogenními účinky. Dehtem počínaje až po alkaloid, který bude izolován teprve v roce 1999 (ve vší skromnosti upozorňuji jeho objevitele, že by bylo přinejmenším slušné tuto látku nazvat po mně). Ve srovnání se stavem, v jakém bychom měli organismus jakožto totální nekuřáci, vypadá tělo občasného kuřáka trávy jako severočeská uhelná pánev. Tráva škodí!

Thursday, March 02, 2006

cíl života

Dáme-li si ovšem za jediný cíl života a existence nalezení určité vnitřní rovnováhy, smíření se světem i se sebou samým, není nic lepřího než tráva. Beznadějně nenormální jsou potom jedinci, kteří ji odmítají.

Podle sociální normy - to se nedělá (respektive nikdo nevykřikuje, že to dělá, i když to dělá skoro každý) je kouření marihuany normální (alespoň mezi mladými - zkušenost má už většina populace včetně amerického prazidenta). Krajně nenormální je ovšem k něčemu tak hanebnému, jako zkušenost s trávou, se přiznat.

Wednesday, March 01, 2006

Norma funkční. Normální je to, co umožňuje systému - organismu, člověku, osobnosti - optimálně fungovat a dosahovat cíle. Bude-li cílem vydělat co nejvíc peněz, abychom si mohli koupit co nejvíce vozů Porsche, není jakákoliv činnost, která směřuje k něčemu jinému, normální. Ani kouření trávy (ztrácí se spousta času, který mohl být využit k vydělávání peněz). Z tohoto hlediska je tedy tráva jednoznačně škodlivá.