Psané zákony jsou pokusem společnosti definovat Řád. Stanovit mantinely, předem říct, co považuje za pro sebe ohrožující a předem lidem vysvětlit, že když to "něco" vyvedou, tak budou určitým způsobem potrestáni. Zákony definují, co je legální.

Realita je ovšem jevem, který lze definovat nesmírně těžko - realita je nekonečně mnohotvárná a v úplnosti ji přesně definovat je ze samé podstaty jejího fungování nemožné. To není teze, kterou bych si vymyslel ve vaně, ale tvrzení, ke kterému došly prakticky všechny obory západní, exaktní vědy. Od fyziky až po sociologii. Proto je také nemožné beze zbytku předem definovat i mantinely toho, co je "trestuhodné", "nelegitimní". Zákon je apriorní šablona. Konkrétní skutek tu šablonu velmi často přesahuje, nesedí do ni.

V realitě tedy nastávají situace, kdy je nějaký skutek sice podle zákona "nelegální", ale přitom je plně legitimní. Člověk, který ten skutek učinil, sice formálně překročil zákon, udělal cosi nelegálního, ale neučinil nic trestuhodného - nelegitimního.

V našem právním systému je na podobné případy pamatováno. Skutek, který má být trestán, musí být nejen překročením českých zákonů, ale také musí být nelegitimní - trestuhodný, v právní mluvě pak "společensky nebezpečný". Přímo v systému našich zákonů je zapracován princip, že skutek, který sice formálně překračuje zákon, ale nemá žádnou společenskou nebezpečnost, nebude stíhán a trestán. Legislativní podklad pro to, aby v naší zemi mohla vládnout spravedlnost, a nikoliv tupý pozitivistický výklad zákonů, které by mohl v dnešní době vykonávat i počítač, tedy existuje. Vždy ale záleží na konkrétních lidech, státních úřednících. Na tom, zda dají přednost pracnému vyhledávání spravedlnosti, anebo se spokojí s mechanickou aplikací zákona.

Ustanovení § 187 a § 188 tr. zák. zajišťují ochranu společnosti před nedovoleným nakládáním s omamnými a psychotropními látkami a jedy. V budoucnosti lze reálně očekávat zvýšení frekvence takových jednání, která spočívají v nelegálním transitu omamných a psychotropních látek i v rozšiřování a přepravě těchto látek.

Přímo v komenáři je řečeno, že zákonodárce chce tento paragraf trestního zákona využívat k ochraně společnosti, chce podle tohoto paragrafu trestat jednání, které společnost poškozuje.

Vždycky je to na lidech...

Tehdejší právní stav

§ 187 - nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (1) Kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.

V Seznamu omamných a psychotropních látek nalezneme konopí - ale také poznámku pod čarou, že pěstování konopí k zahradnickým účelům není trestné. Co jsou zahradnické účely, vyhláška nedefinuje. Moje třiadevadesátiletá babička o sobě ráda říká, že je zahradnice. V praxi to vypadá tak, že si na třech záhoncích pěstuje mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek a jahody, na podzim je sklidí a sní. Je přesvědčena, že právě v tom spočívá podstata zahradniství. Něco si vypěstovat a nakonec to sníst.

Ale zpět ke komentáři zákona: V 7. aktualizovaném vydání knihy Trestní zákon a trestní řád autorů Jelínka a Sováka říká:

Občanský přístup

jsem uplatnil v brněnské cause. Prostě jsem psal na úřady...

Jaroslav Himmer (28), prodavač na stánku, který měl letos na jaře těžkou dopravní nehodu a dosud je v léčení. Nejdřív vozík, teď už chodí o berlích. Má ženu a děti. V adolescenci měl problémy s pervitinem a dostal se z toho. Tvrdí (a já mu věřím), že se ze závislosti dostal díky marihuaně. Je to slušný člověk.

Radek Vašíček (23), vyučený automachanik. Byl na civilce v ústavu pro tělesně postižené, pak tam ještě rok pracoval - ale nemohl se uživit. Tak začal dělat číšníka. Letos v létě dal výpověď s tím, že léto stráví u Járy na chatě - bude mu ji opravovat. Měl problémy s pervitinem a vyléčil se. Je to slušný člověk.

Marek Vojtěch (24), vyučený natěrač, živí se příležitostnou prací, v adolescenci měl problémy s pervitinem, přestal jej brát, ale je dosud v rekonvalescenci. letošní léto chtěl spolu s Radkem strávit u Járy na chatě - a činži platil opravami. Slušný člověk.

Věc: Zamítnutí žádosti o udělení výjimky za účelem pěstování konopí pro vlastní terapeutické účely. Vážený pane Ponikelský, jsem Proč?

Pokrytecká křesťanská morálka skrze KDU-ČSL v této prochlastané zemi zakazuje rekreační kouření konopí. Dobře - proč ale zakazuje i jeho užití k léčbě nemocí, které současná medicína neumí uspokojivě vyléčit? Budeme muset čekat, až všichni poslanci parlamentu dostanou Parkinsona, nebo dostanou rozum dřív?

Pan Ponikelský si konopí pěstuje nerušeně dodnes - protože jeho příběh prošel Reflexem a Novou, nikdo ho z výroby drog neobvinil.

nucena Vám sdělit informaci, která Vám příliš radosti nepřinese. Vaši žádost o udělení výjimky za účelemk zákonného pěstování konopí pro vlastní terapeutické účely je Ministerstvo zdravotnictví povinno zamítnout.

Kladné vyřízení znemožňuje nařízení vlády ČSR č. 192/1988Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Toto neřízení neumožňuje používání (respektive zacházení s konopím) konopí, omamnou látkou skupiny III, v terapii.

Konopí je možno pěstovat a používat výlučně jen pro průmyslové a zahradnické účely - v těchto případech není konopí posuzováno jako omamná látka a není třeba pro tyto vymezené účely vydávat povolení Ministerstva zdravotnictví.

S pozdravem MUDr. Jana Uhrová, ředitelka Odboru zdravotní péče.

"Konopí mě prostě drží při životě. Děsí mne, že je tahle rostlina zakázaná i pro léčbu tak závažných chorob, jako je Parkinson. Můj přítel, který touto nemocí trpí také, se podrobil zákroku, který nabízí moderní medicína. Navrtali mu do hlavy několik otvorů, do mozku zavedli elektrody a elektrickým výbojem cosi zničili. Dovedete si představit to utrpení? Navíc - výsledek zákroku je minimálně sporný. Třes, který mu komplikoval život, sice zmizel - ale nyní se tak motá při chůzi, že nemůže sám vyjít z bytu. A když jsme spolu byli na obědě, musel jsem mu nakrájet maso - sám by to nezvládl..."

Hledá v archivu - ukazuje mi fotky z dovolené na Korfu ("Nachodil jsem tam sto dvacet kilometrů a mladí mi nestačili"), fotografie z loňské sklizně konopí, fotografie ze zimy - jak ve svých jedenasedmdesáti a s diagnózou Parkinsonova choroba jede na běžkách - a konečně nalistuje dokument, který hledá. "Korespondoval jsem si s ministerstvem zdravotnictví, abych se nemusel léčit ilegálně. Podívejte se, co mi odpověděli:"

Kudy dovnitř?

"Jsem zapřisáhlý nekuřák..." vysvětluje pan Ponikelský. "Uvažoval jsem tedy, jak do sebe konopí dostat. V období, kdy roste na záhonu, žvýkám denně jeden středně velký list. Co však dělat v zimě? Užívám dvě cesty. Jednak - piju sirup z kořenů samičích rostlin sklizených na podzim. Za druhé užívám prášek. Ve dvou koncentracích. Slabý - z listů, silný z palic samičích rostlin. Rostlinný materiál nejdříve pomalu zahřeju v troubě na osmdesát stupňů Celsia. Tím se stane křehkým - pak jej rozemelu na tříštivém kávomlýnku. Užívám jej buď v cukroví, nebo přímo prášek - špetku jednou denně."

Kromě vnitřního užití pan Ponikelský zkouší i užití vnější - v mládí měl úraz, při kterém si zlámal kotník na levé noze. Dnes, ve svých jedenasedmdesáti letech, má v kotníku bolestivou artrózu. Bolesti mizí, když kotník maže mastí z konopí.

Mast vyrábí tak, že dvacet dekagramů konopných palic vloží do hrnce s kilogramem sádla a hodinu a půl smaží na mírném ohni tak, aby konopí nezčernalo. Poté asi dvě minuty převaří ve vodní lázni - tím odstraní zápach. Sirup vyrábí tak, že dvacet dekagramů kořenů samičích rostlin jeden a půl hodiny vaří v papiňáku. Pak scedí, přidá kilo cukru, kyselinu citronovou kvůli chuti a kyselinu sorbovou kvůli konzervaci.

(Český herbář, nakl. Aloise Hynka Praha, cca 1880)

Represe drog - jinými slovy svatá válka za hodnoty ekonomického růstu bílé rasy, světovlády protestantských idejí materiálního úspěchu lidí s modrýma očima - však užití konopí jako medicíny potlačuje, přestože i moderní lékařská věda uznává pozitivní terapeutický vliv konzumace konopí na celou řadu závažných nemocí. Především na glaukom ("zelený zákal") - konopí výrazně snižuje nitrooční tlak. Za druhé na celou řadu neurotických obtíží (anhedonie, deprese, mentální anorexie, existenciální úzkosti, nespavost). Za třetí - výrazně redukuje negativní vedlejší účinky chemoterapie onkologických onemocnění. Za čtvrté - některé studie ukazují pozitivní vliv konopí na takové choroby, jako je Parkinsonova choroba, ale i astma. Negativní zdravotní dopady spojené s rekreačním užíváním konopí (kouření marihuany) jsou vázány především na jeho rizikovou konzumkaci - kouření.

Zakázaná medicína

Léčivé účinky konopí jsou nesporné. Konopí bylo součástí etnomediciny na celé zeměkouli a patřilo k tradičním léčivým rostlinám i u nás: Semeno olejnaté jest oblíbeným zobem ptačím, z něhož dobývá se olej k svícení a maštění; také v lékařství se ho užívá. Dává se jako lék utišující, mírnící při zánětech ústrojí močového, při průjemu, kašli, chrapotu, buď jako odvar neb zpařenina. Tinktury dává se 1-2 kapky; ta pak se upraví z květu a čerstvých mladých listů. Ve zvěroléčitelství používá se konopného semene utřeného s vodou 1 část na 10-20 částí. Působí na ústrojí močové a pohlavní, jsou-li zaníceny nebo zachváceny bolestně. Zevně se jako lněné semeno přikládá při zánětech kravám po otelení, koním proti šankru, tripru psů, při bělmu po předchozím zánětu očním.