indicke-konopi

Saturday, December 29, 2007

Přitom: Zkušenost s nealkoholovou drogou má v Brně 34% studentů. Převládá marihuana. (Zdroj: Sdružení Podané ruce)

Ústup od represí! Země EU postupně ustupují od represních zásahů a více se soustřeďují na prevenci a léčbu a na omezení rizik, které užívání drog přináší. ... Konzumace drog není ve většině zemí EU trestná. (zdroj: Zdravotnické noviny)

Marihuana: Vnímána jako normální! Zkušenost s marihuanou má až čtyřicet procent patnácti a šestnáctiletých Irů a Angličanů. ... V mnoha členských státech unie je užívání marihuany stále více vnímáno jako normální. (zdroj: European Monitoring Centre on Drugs and Drug Abuse)

V některých místech - především v Praze - má zkušenost s marihuanou sedmdesát pět až osmdesát procent lidí mezi patnácti a dvaceti lety! (zdroj: dr. Ivan Douda, nadace Drop In)

Hnusné historky

Žijeme však v Čechách, to je tam, kde jednou, možná, když se o to budeme ze všech sil snažit, zjeví duch sám. Zatím se tak příliš často nestává - causy mapované konopným ombudsmanem Markem Jehličkou a Reflexem byly až bolestně bezduché...

Václav Linkov je mladý legalizační aktivista. Pronajal si metr čtvereční na České ulici v Brně - že si tam dá stolek a bude sbírat petici za legalizaci marihuany. Pak požádal město o "povolení zvláštního užívání komunikace". "Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o propagaci drogy, odbor NESOUHLASÍ s podpisovou akcí. .. Z tohoto důvodu nebude vaší žádosti vyhověno.", odepsala mu vedoucí oddělení obchodu, dopravy a služeb ÚMČ Brno-střed Jarmila Kučerová. Paní Kučerová asi nechápala, že už není komunismus. Už to asi pochopila. Pod odpovědí na stížnost pana Linkova (ve kterém protiústavní zákaz ruší) už je jako vedoucí odboru podepsán někdo jiný. Přesto se však úřednice Kučerová jednoznačně pokusila omezit ústavně zaručené právo občana... Jinak

Monday, December 17, 2007

Za paragraf 187 - to jest prodej, pašování, držení atd. - bylo stíháno 1436 lidí, z toho 395 za držení pro vlastní potřebu. Trestných činů za stejný paragraf ovšem policie zjistila 6100.

Co to znamená? Zhruba to, že většina pachatelů NEBYLI středoškoláci za bukem kouřící jointa, ale lidé, kteří skutečně "v něčem jeli" - na jednoho pachatele totiž dle policejních čísel připadají více než čtyři "drogové" trestné činy. Ergo jde o lidi, které policie dlouho sledovala a kteří skutečně něco vyváděli.

Z oněch 395 stíhaných za držení "množství většího než malé" si jich stěžovalo v Reflexu či u konopného ombudsmana Marka Jehličky asi padesát. Odhadneme-li, že stížnost podá maximálně každý druhý, kdo se cítí ukřivděn, docházíme asi ke stovce lidí, kteří sebe sami považují za nespravedlivě stíhané. U většiny z těch, kteří se na nás obrátili, podle našich zjištění stíhání skutečně nespravedlivé, zbytečné a demoralizující BYLO. Nikdo naštěstí nebyl za držení konopí uvězněn.

Kolem tří set padesáti lidí bylo stíháno za přestupek držení množství menšího než větší (to není vtip - takto opravdu zní zákon). Zde hrozí pokuta do 15 000 Kč.

Saturday, December 15, 2007

Dr. Radimecký

- šéf vládní Meziresortní protidrogové komise, nejvyššího státního úředníka "přes drogy", hodnotil rok takto:

"Nemám pocit, že by novela dosáhla cílů, které byly proklamovány - zejména v oblasti snižování nabídky drog. Několik studií mezi středoškolskou mládeží dokládá, že dostupnost drog je stále stejná. Změnilo se chování uživatelů, což komplikuje práci terénních pracovníků, vzrostlo riziko šíření hepatitis a HIV. Jediný pozitivní aspekt je rozvoj programů methadonové substituce (naprosto se netýká marihuany - pozn. JXD). To ovšem není výsledek novely, ale dodatkového usnesení parlamentu, jehož autory jsou poslanci Buzková a Langr.

Křivka konzumace drog oproti očekávání zastánců represe stoupá - to, co navrhovatelé zákona ve svých tezích slibovali, prostě nenastalo."

Nejvyšší nevládní drogová funkce v zemi - "konopný ombudsman", novinář Marek Jehlička - ve své zprávě o dopadu novely píše: "Původní záměr, tedy efektivnější postih dealerů drog a organizovaných skupin, se minul z větší části účinkem. Na nevhodnou formulaci o trestnosti držení ´většího než malého množství´ jakékoliv drogy naopak doplatila řada konzumentů."

Řečí policejních čísel - k poslednímu září došlo podle spolehlivého zdroje jen v Praze k dvaašedesáti naprosto zbytečným úmrtím "na drogy" - předávkování, alergická reakce atp. U jedné smrti je důvodné podezření, že nastala po horentním předávkování marihuanou!!!

Thursday, December 13, 2007

Věk vodnáře

Po roce platnosti drogového zákona - a po změně letopočtu - došlo k neuvěřitelnému a nemyslitelnému... V rychlém sledu událostí došlo ke křehké společesnké dohodě, že "ta trávu" se zavírat nebude...

V oblasti měkkých drog - marihuany - došlo k asi padesáti nespravedlivým, krutým či zcela zbytečným perzekucím především mladých lidí. Na druhou stranu si však společnost (včetně některých složek státní správy, především policie) začíná hledat cesty, jak rozumně přežít v zemi, ve které mnozí politici nevytvářejí racionální zákony ve prospěch lidu, ale dysfunkční legislativní zmetky, které je mají udržet u koryt až do poslední kapky (cizí) krve.

Tuesday, December 11, 2007

Vyšerpali jsme všechny možnosti demokratického postupu, který je občanům dostupný. A mnoho jsme si od nich neslibovali. Naše dopisy se proto dovolávaly jednoho z posledních nedemokratických institutů této země - prezidentské milosti. Oba byly adresovány prezidentu republiky. Ten Markův byla žádost o milost pro sedmnáctiletou Lenku K., odsouzenou za tři kytky na hnoji. Ten můj nazýval současný stav "zneužíváním drogového zákona proti dětem" a končil větou: "Nemůžete-li jinak, udělujte, prosím, milost každému, kdo bude stíhán za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí či držení/kouření marihuany."

Dva dny později jsem byl pozván do Novy, do pořadu Áčko na téma "Ublížila mi marihuana". Když jsem dostal slovo, sdělil jsem, že mi tráva ublížila za těch dvacet let, co ji kouřím, nejvíc tím, že se nechala zakázat. A přečetl jsem dopis prezidentovi. Pak jsem objel Parlament, Senát a Hrad a rozdal v podatelnách příslušné dopisy.

Ve stejnou chvíli Marek Jehlička odeslal žádost o milost pro Lenku K. a dal veřejnosti k dispozici svůj telefon "konopného ombudsmana". Je to číslo 0602-820736. Kdokoliv bude stíhán za kouření/držení marihuany či za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí, může se s Markem spojit - pokud dokumentace, kopie protokolů a podobné dokumenty prokážou, že nelže, Marek pro něj okamžitě požádá o milost.

Jak se bude situace dál vyvíjet, jsem nevěděl. Možnosti byly v podstatě dvě.

Buď prezident republiky Markově žádosti vyhoví, nespravedlivě odsouzené Lence K. milost udělí a vytvoří tak precedens. Ne právně závazný precedens - ale represní složky s největší pravděpodobností dají lidem pěstujícím pro sebe konopí na nějaký čas pokoj. "Kašli na to, Franto, Havel je stejně pustí!" (záznam z rozhovoru strážmistra Josefa K. a praporčíka Františka Š. nad nalezeným zákonem Cannabis).

Anebo ji milost neudělí a zradí tak svoje celoživotní filosofické dílo.



Do konce roku devadesát devět jí milost neudělil...

Saturday, December 08, 2007

Občanská společnost...

v představách jejích zastánců vypadá určitě jinak, než vypadalo, když jsme seděli s Markem Jehličkou v hospodě. Přesto jsme se hádali, popisovali desítky stránek papíru a lili do sebe litry kávy nad projektem, který bezesporu do občanské společnosti patří. Nad projektem, jak se vlně státního bezpráví na dětech postavit. Protože Marek za těch pár dnů, co já trhal konopí kolem Mikulova, dokázal zdokumentovat další dva případy nespravedlivého rozsudku za konopí. Kolos represe se prostě dal do pohybu...

Nejdřív jsme sepsali dopis. Dopis těm, kdo jsou legislativní iniciativou vybaveni. Všem poslancům a senátorům.

"Vážená/ý, oznamuji Vám, že je v této zemi zneužíván současný drogový zákon k perzekuci dětí. Za pěstování konopí či kouření marihuany jsou -náctileté děti trestně stíhány, souzeny a trestány podmíněným odnětím svobody. Vzhledem k tomu, že disponujete legislativní iniciativou, žádám Vás, abyste proti tomu něco udělal/a. Veškeré poznatky současné vědy - sociologie, psychologie, medicíny etc. ukazují, že pěstování a kouření konopí NENÍ NIC TRESTUHODNÉHO! Iniciujte, prosím, změnu zákona tím směrem, aby nikdo nemohl být stíhán za pěstování méně než dvanácti rostlin konopí či držení/kouření marihuany."

Dopis má jisté literární kvality, ale to je všechno. Počítat s tím, že se někdo z oslovených politiků bude zajímat takovou prkotinou, jako jsou nespravedlivě odsouzené děti v době, kdy se na politické scéně řeší tak závažné věci jako z čího mobilu kdo z poslanců volá či kam v Senátě usadit nového senátora, je dětinské. A tak jsme v té hospodě s Markem Jehličkou napsali ještě jeden dopis. Tentokrát každý za sebe.

Tuesday, December 04, 2007

O bezmoci občanské...

Když se v Lidových novinách objevil článek o sedmnáctileté Lence K., zvážil jsem, co jako občan mohu proti bezpráví, kterého se na ní stát dopustil, dělat. V té době ještě fungovala ČNTS - televize spravovaná Janem Vávrou - a točila publicistické pořady v naději, že se jí podaří zahájit vysílání. Nabídl jsem jim tedy téma. Za tři dny nato jsme se štábem vyjížděli na jižní Moravu.

U Mikulova se to zelená na každé mezi. Cannabis - konopí - je totiž přirozenou součástí ekosystémů jižních částí České republiky, na celé řadě stanovišť tam divoce roste konopí, které se dá po usušení použít jako marihuana - byť nepříliš kvalitní.

Natočili jsme stovky divokých kytek, natočili jsme rozhovory s místními zemědělci, kteří chápou divoké konopí jako normální plevel, s botanikem mikulovského muzea, který potvrdil, že konopí kolem Mikulova roste, kam se člověk podívá, a skončili jsme na Nejvyšším státním zastupitelství. Ne že by nás sebrali - dojeli jsme tam dobrovolně, byli jsme objednaní, a jeden ze státních zástupců nám byl připraven na kameru odpovědět na základní otázku: Co může občan proti nesmyslnému zákonu, podle kterého je trestné pěstování rostlin, které u nás běžně rostou divoce, dělat?

Pan státní zástupce do kamery vysvětlil, že je možné iniciovat změnu zákona - oslovit některou z osob, které mají legislativní iniciativu (právo navrhovat zákony) a přesvědčit ji o nutnosti zákon změnit. Osoba vybavená legislativní iniciativou pak hodí na papír návrh novely a navrhne ji k projednání Poslanecké sněmovně.

Když jsem se - nejsa právníkem - optal, kteréže to ty osoby jsou, pan státní zástupce odpověděl, že poslanci, senátoři, skupiny poslanců, a prezident republiky.

Václav Havel napsal řadu filosofických knih o nutnosti občanské angažovanosti, o tom, že člověk - občan - se musí v momentě, kdy moc zešílí a začne se dopouštět bezpráví, této moci postavit. Oslovit ji, vyzvat ke změně. Párkrát za život to také udělal - a také ho za to bolševická moc zavřela do kriminálu.

Václav Havel se navíc do kriminálu poprvé dostal poté, co se veřejně zastal (Charta 77) undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Skupiny, která se nelíbila moci, skupiny, jejíž umělecký vedoucí Ivan Martin Jirous byl bolševikem stíhán za pěstování konopí, skupiny, jejíž členové se s Václavem Havlem znali, v jejichž prostředí se pohyboval a kde se tráva kouřila už od sedmdesátých let. Václav Havel proto musí jaksi "na vlastní kůži" vědět, že pěstování a kouření trávy není nic trestuhodného.

A tak jsme z brněnského Nejvyššího státního zastupitelství jeli zpátky do škarpy za Mikulovem, já natrhal asi šest kilo divokého konopí (množství evidentně větší než velké), v nejmenovaném květinářství jsme nechali za stovku z otepi Cannabis svázat reprezentativní kytici a odnesli ji do podatelny Pražského hradu. Pro paní Havlovou. Ke kytici byl přiložen článek Marka Jehličky z Lidových novin. Jmenoval se SEDMNÁCTILETÁ DÍVKA BUDE PYKAT ZA TŘI ROSTLINY KONOPÍ. A můj dopis prezidentu republiky, aby inicioval zm, ěnu drogového zákona, protože začíná být zneužíván proti dětem.

Den nato jsem si v denním tisku přečetl, že v kanceláři prezidenta kytku ode mne zničili. Nepsali, zda ji zničili vyhozením, nebo vykouřením - z úsporných důvodů doufám, že platí varianta B. Za týden však přišel z Hradu dopis, ve kterém mi ředitelka legislativního odboru píše: "Přesto, že prezident republiky výše uvedenou novelu vrátil Poslanecké sněmovně z důvodů, které jsou vám jistě známy, nemůže iniciovat změnu trestního a přestupkového zákona, neboť do jeho pravomocí nespadá zákonodárná iniciativa."

Sehnal jsem si Ústavu a dočetl se, že paní ředitelka má pravdu - že legislativní iniciativu měl prezident za federace, dnes už ne. A že ten sympatický státní úředník z Nejvyššího státního zastupitelství, kterého si tam platíme na to, aby znal zákony této země, nezná ani ústavu... Neschopnost našeho úřednictva mě už neděsí - zvykl jsem si. Děsí mě však, že mezi poslanci a senátory nevím o nikom, kdo by měl podobnou životní zkušenost jako Václav Havel. A tak jsem nevěděl, na koho se vlastně obrátit. Navíc - zdrcující většina osob vybavených dle Ústavy legislativní iniciativou je členy některé z našich politických stran, a ty se odprava doleva už zkompromitovaly do té míry, že od nich nelze nic pozitivního čekat.

Sunday, December 02, 2007

Sedmnáctiletá Lenka K. byla za vypěstování tří rostlin konopí a kouření tohoto konopí s kamarády odsouzena k trestu odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na dva roky a dohledem.

Tyto rozsudky jsou v kontextu výše uvedených informací evidentně kruté, zbytečné a nespravedlivé.

Všichni tři mladiství odsouzení mají kvůli rozsudku výrazně vyšší pravděpodobnost úpadku a sociopatologického vývoje, než kdyby si tu trávu, co si ji vypěstovali, v klidu vykouřili. Státní moc se staví proti svým vlastním občanům. Navíc - proti těm nejslabším a nejzranitelnějším. Proti dětem.